Optický klam "baťovsky" výhodné koupě za 9,99 eura se brzy zbortí. Vrácení jednoho centu se totiž při platbě v hotovosti zanedlouho nedočkáte. To všechno v důsledku "návrhu jednotných pravidel zaokrouhlování".
Jedná se o připravované nové nařízení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém informoval francouzský deník Le Figaro.
Nová pravidla zaokrouhlování mají vést k tomu, aby mince v hodnotě jednoho a dvou centů postupně mizely. Zaokrouhlovat se však nebudou ceny jednotlivých výrobků nebo služeb, nýbrž konečná celková částka na účtence.
To má zabránit zvýšení inflace v důsledku případného pokušení obchodníků zaokrouhlení zneužívat k nenápadnému zdražování. Týkat se to navíc bude pouze plateb v hotovosti. Konečná částka se jednoduše zaokrouhlí nahoru nebo dolů na nejbližších pět centů.
Ztraceno v oběhu
Důvod pro chystaný pohřeb nejmenších mincí je zřejmý - jednocenty a dvoucenty již neplní svou funkci a lidé je používají pouze okrajově. Hodnota těchto platidel je totiž už příliš malá. Zákazníci v obchodech drobné dostávají, do oběhu je už ovšem nevracejí. A mincovny přitom razí neustále nové a nové.
Zkušenosti ze zemí, kde se k podobným zaokrouhlovacím pravidlům už přistoupilo, přitom ukazují, že zvyšování cen se lidé bát nemusí.
Už v roce 2013 odborníci z Bruselu odhadli, že ukončení ražby drobných mincí by ušetřilo eurozóně čas i peníze. Částku odhadli na 1,4 miliardy eur ušetřených na výrobě, přepravě a účtování těchto malých mincí.
Evropská komise se tak nyní snaží zavést jednotná pravidla pro celou eurozónu. Pravidla zaokrouhlování totiž mohou ovlivňovat země eurozóny i jednotlivě. Existují již například v Belgii, kde se snaží platby v centech omezit. Od 1. prosince tak musí být v konečné platbě v hotovosti uvedena zaokrouhlená částka.
"Malé jedno- a dvoucentové mince jsou pro obchodníky a nakupující často nepříjemností. Tyto mince končí v něčí pokladničce a nevracejí se zpět do systému," uvedl belgický poslanec Evropského parlamentu Kris Peeters pro deník The Bulletin.
V dalších zemích pak zatím nové zaokrouhlování zůstává v rovině diskusí. Příkladem je Estonsko. V roce 2018 proběhl průzkum Eurobarometru, podle kterého 71 procent místních myšlenku o zaokrouhlování podporuje. I přesto však na konci roku 2019 Estonsko vydalo do oběhu 10 milionů jednocentových mincí.
Zrušení haléřů v Česku se vyplatilo
Zkušenosti s rušením mincí nízkých hodnot a s nutným zaokrouhlováním má koneckonců i Česko. To se rozhodlo někdejší haléřové mince zrušit kompletně, důvody přitom byly totožné jako v případě centů - ražba se kvůli nízké hodnotě už nevyplatila. Ražbu deseti- a dvacetihaléřů ukončila Česká národní banka v roce 2003. Po pěti letech jejich osud následovaly i padesátníky. Ty v Česku přestaly platit k 31. 8. 2008.
"Zatímco u ostatních nominálních hodnot mincí se za kalendářní rok vrátilo z oběhu okolo 85 procent mincí, které byly v témže roce do oběhu vydány, u padesátihaléřů toto číslo stále klesalo a blížilo se 50 procentům. Nebylo tedy dále ekonomické tyto mince vyrábět a vydávat do oběhu," říká pro Aktuálně.cz mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
Ta dále potvrzuje, že zrušení haléřových mincí z důvodu ekonomických úspor se pro ČNB skutečně vyplatilo a dodnes kvůli tomu ročně ušetří v řádech milionů korun. "Před ukončením platnosti padesátihaléřů se jich ročně vyrábělo 35 až 40 milionů kusů. Tím, že se jejich platnost ukončila a zastavila se i jejich výroba, ročně ČNB ušetřila 8 až 10 milionů korun," dodává Všetíčková.
Nejmenší centy se dodnes v mincovnách produkují v enormním množství. Počátkem roku 2020 se počet jedno- a dvoucentových mincí v oběhu odhaduje na více než 36 miliard. Kromě zmíněné Belgie se nejmenší euromince už nepoužívají ani ve Finsku a Nizozemsku.