Jeřáb v případě nadbytku energie vytahuje do výšky těžké betonové bloky o hmotnosti 35 tun, které skládá na sebe do podoby betonové věže. Celkem se takto dokáže uložit okolo 35 megawatthodin (MWh) energie. Na celý proces dohlíží také ovládací software, který se stará o to, aby se bloky pokaždé umístily na správné místo.
Když je naopak potřeba získat elektřinu zpátky, stroj mohutná závaží posílá dolů a věž kinetickou energii klesajícího betonu přemění zpátky na elektřinu. Váha betonových závaží totiž pohání generátor. Díky šesti ramenům jeřábu si stroj může určit, jakou rychlostí bude bloky dostávat dolů.
Jak jeřáb funguje, ukazuje i přiložené video. Návratnost vložené energie by se podle firmy měla pohybovat kolem 85 procent, životnost "betonové elektrárny" podnik odhaduje na více než třicet let.
Start-up Energy Vault dokončil přístroj už loni v červenci a nyní jej testuje za účasti provozovatele švýcarské přenosové sítě. Co nejdříve chce systém uvést do standardního komerčního provozu.
Téma úložiště energie se dostává do popředí s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, jako jsou sluneční nebo větrné elektrárny. Spoluzakladatel start-upu Energy Vault Bill Gross už v minulosti označil inovace v oblasti akumulace energie za největší a nejbližší příležitost, která povede k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, jež nahradí fosilní paliva jako primární zdroj energie.
Podle Grosse navíc jeřáb funguje na podobném principu jako přečerpávací vodní elektrárny, má ale vyšší účinnost, je výhodnější i z finančního hlediska a není tolik náročný na terén, v kterém má vzniknout.
Právě přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně či Štěchovice se na akumulaci energie podílejí i v Česku. Jejich podíl na výkonu elektrické sítě během špičky však není příliš velký.
Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek minulý týden uvedl, že loni byly na celém světě připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím deset gigawattů. V Evropě je lídrem v této oblasti Británie, která podle Fouska už v polovině loňského roku překonala u svých velkých bateriových systémů výkon 1000 megawattů (MW). Následuje Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť tam bylo dokonce 750 MW.
Naopak Česko podle Fouska v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě zaostává. Dosud tu byly postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo deseti megawattů. V ČR stále chybí těmto zdrojům legislativní ukotvení. Podle Fouska by mohl pomoci pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který projedná Poslanecká sněmovna.
