Růst globálních emisí se podle IEA zastavil zejména díky poklesu emisí při výrobě elektřiny ve vyspělých zemích, za kterým stojí rostoucí úloha obnovitelných zdrojů, přechod od uhlí k zemnímu plynu a vyšší produkce jaderných elektráren.
"Musíme tvrdě pracovat, abychom zajistili, že rok 2019 zůstane v paměti jako definitivní vrchol globálních emisí, a nikoli pouze jako přestávka v růstu," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. "Máme k tomu potřebné energetické technologie a musíme je všechny využít," dodal.
Výrazný pokles emisí ve vyspělých ekonomikách v loňském roce podle IEA kompenzoval pokračující růst v jiných částech světa. Za ním stály zejména asijské země, které zvyšují výrobu elektřiny z uhlí.
Hlavní ekonom české společnosti BH Securities Štěpán Křeček míní, že aktuální údaje dokazují, že nová opatření na snižování produkce oxidu uhličitého v energetice začínají fungovat. "Investice do změny energetického mixu ve vyspělých zemích světa však s sebou přináší astronomické náklady, které se dříve či později projeví ve vyšších cenách energií nebo ve vyšším zdanění občanů a firem," uvedl.
Emise v energetickém sektoru ve vyspělých zemích sestoupily zpět na úrovně z konce 80. let, kdy byla spotřeba elektřiny zhruba o třetinu nižší než v současnosti, upozorňuje IEA. Ve Spojených státech emise klesly o 140 milionů tun, což odpovídá téměř třem procentům. V Evropské unii se snížily o 160 milionů tun, což je o pět procent.
Podle Křečka mělo nezanedbatelný efekt na produkci emisí v energetice v loňském roce také počasí. "V mnoha zemích světa ho lze hodnotit jako příznivé, protože vedlo ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. Příznivé počasí mělo rovněž vliv na snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení," dodal.