Podobný vývoj cen u domácností očekávají také analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu všemu danou komoditu využívají.
U elektřiny tvoří regulovaná část stanovována ERÚ přibližně polovinu výsledné ceny, u plynu necelou třetinu. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
"Nejvíce ušetří ty domácnosti, které intenzivně danou komoditu využívají. To znamená, kteří buď elektřinou nebo plynem nejen vaří, ale zejména topí. Celkové úspory se v odhadu mohou pohybovat u domácností pro větší spotřeby na úrovni čtyř procent, u plynu je to až kolem sedmi procent celkových ročních nákladů na energii," řekl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
ERÚ v pondělé uvedl, že u elektřiny klesne na hladině nízkého napětí regulovaná část ceny na území ČEZ Distribuce o 2,6 procenta a PREdistribuce o 0,46 procenta, u E.ON Distribuce naopak vzroste o 0,28 procenta. U plynu pak klesne regulovaná složka pro maloodběratele na distribučním území GasNet o 2,76 procenta a E.ON Distribuce o 0,43 procenta, zatímco v Praze na území Pražské plynárenské Distribuce regulované ceny vzrostou o 4,74 procenta.
"Absolutní pokles regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti ERÚ naposledy oznamoval v listopadu roku 2014. Tentokrát se nám to povedlo díky dobrému nastavení takzvaného pátého regulačního období, kde jsme výrazně snížili míru výnosnosti, které mohou regulované společnosti od ledna příštího roku při svých investicích dosáhnout," uvedl Trávníček.
Odlišný trend v jednotlivých regionech je podle úřadu způsoben mimo jiné rozdílnou potřebou investic v konkrétních distribučních soustavách, jde například o modernizaci starších plynovodů.
"Regulované ceny plynu pro příští rok na většině území klesají. Výjimku tvoří Praha, kde se uskutečňuje nutná obměna plynovodů v nebývalém rozsahu. Jde o specifický problém této distribuční soustavy, jejíž jednotlivé části jsou velmi staré. Modernizace je zde nevyhnutelná. Není jen otázkou zavádění nových technologií, ale zejména zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti soustavy," dodal Trávníček.
Firmy si připlatí kvůli podpoře zelených zdrojů
Firmám a podnikům na rozdíl od domácností ale příští rok cena elektřiny zřejmě poroste. Důvodem je podle ERÚ předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje. Úřad už dříve uvedl, že náklady na její financování stoupnou asi o dvě miliardy korun. Cena plynu pro velkoodběratele by naopak mohla klesnout.
Úřad uvedl, že regulovaná složka ceny elektřiny pro velmi vysoké a vysoké napětí, které využívají právě mimo jiné průmyslové podniky, vzroste pro příští rok o 11,5, respektive 6,5 procenta. Pro domácnosti proti tomu regulovaná část ceny elektřiny klesne v průměru o 1,7 procenta. U plynu bude situace opačná - u velkoodběratelů počítá ERÚ s poklesem celorepublikového průměru cen o 3,2 procenta, u maloodběratelů včetně domácností regulovaná cena klesne průměrně o 1,6 procenta.
U elektřiny tvoří pro podniky regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny, u plynu necelou čtvrtinu. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Hlavním důvodem očekávaného nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření úřadu pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny, která tvoří druhou část výsledné ceny, určují sami dodavatelé.
Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. "Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste," uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
ERÚ kvůli předpokládanému navýšení nákladů požádal dopisem ministerstvo financí, aby zvážilo navýšení příspěvku ze státního rozpočtu, který má v roce 2021 činit podobně jako letos 27 miliard korun.
Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené energie poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.
Očekávané průměrné celkové náklady pro domácnosti - elektřina
Regulovaná část ceny | Očekávané celkové náklady (bez DPH) | Celková roční úspora | |
Byt s malou spotřebou | 6335 Kč | 10.880 Kč | 354 Kč (-3,15 procenta) |
Ohřev vody akumulačním spotřebičem | 8044 Kč | 15.395 Kč | 544 Kč (-3,41 procenta) |
Vytápění přímotopem | 9952 Kč | 23.102 Kč | 730 Kč (-3,06 procenta) |
Zdroj: odhad ERÚ
Očekávané průměrné celkové náklady pro domácnosti - plyn
Regulovaná část ceny | Očekávané celkové náklady (bez DPH) | Celková roční úspora | |
Byt: vaření | 1172 Kč | 1856 Kč | 86 Kč (-4,4 procenta) |
Byt: vaření, ohřev vody a topení | 5485 Kč | 18.032 Kč | 1399 Kč (-7,2 procenta) |
Rodinný dům: vaření, ohřev vody a vytápění | 7840 Kč | 28.751 Kč | 2309 Kč (-7,4 procenta) |
Zdroj: odhad ERÚ