Washington - Daňová reforma prezidenta Donalda Trumpa, kterou ve středu představil Bílý dům, sníží daň z firemních zisků na 15 procent ze současných 35 a zahrnuje i nižší zdanění jednotlivců.
Ekonomové nicméně upozorňují, že snížení daní povede k růstu rozpočtového deficitu. Ministr financí Steven Mnuchin ale tvrdí, že Trumpův plán "za sebe zaplatí hospodářským růstem".
Ministr uvedl, že mezi Trumpem a Kongresem panuje ohledně cílů daňové reformy shoda. "Bude to nejvýraznější snížení daní a největší daňová reforma v historii naší země," poznamenal. Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn na pozdější tiskové konferenci hovořil o největší daňové reformě za více než 30 let, tedy od éry republikánského prezidenta Ronalda Reagana.
Plán počítá se zjednodušením daňových pravidel i se zrušením některých daní. Zahrnuje rovněž snížení nejvyšší sazby daně z příjmů jednotlivců na 35 procent ze současných 39,6 procenta a zdvojnásobení daňového odpočtu u manželských párů na 24 000 dolarů (593 000 Kč) ročně. Předpokládá i daňové výhody v péči o děti, které prosazuje Trumpova dcera Ivanka. Počet daňových pásem by se měl snížit ze sedmi na tři, zatím ale není jasné, kdo bude v kterém pásmu.
Trump podle Mnuchina také navrhuje, aby firmy mohly přesouvat zisky ze zahraničí do USA při výrazně nižší daňové sazbě, než je současných 35 procent. Výši nové sazby pro repatriaci zisků ale neupřesnil. Americké firmy v zahraničí drží zisky v objemu kolem 2,6 bilionu dolarů (64 bilionů Kč), aby se vysokému zdanění vyhnuly, uvedla agentura Reuters.
Republikánští zákonodárci Trumpův daňový plán převážně vítají. Považují ho za základ pro jednání v Kongresu a předpokládají, že před uzákoněním ještě projde změnami.
Demokratičtí zákonodárci kritizují, že plán počítá s daňovými úlevami i pro lidi s nejvyššími příjmy. Zpochybňují rovněž Mnuchinovo tvrzení, že hospodářský růst vytvoří dostatek nových daňových příjmů k vykompenzování dopadu nižších daňových sazeb na rozpočet.
Snížení daní podnikům i jednotlivcům bylo jedním z hlavních pilířů Trumpovy volební kampaně. Naděje na pokles daňové zátěže po jeho zvolení přispěly k výraznému růstu cen amerických akcií.
