"Díky tomu, že dvojí kvalitu zakážeme v aktuálně chystané české novele zákona o potravinách, začne zákaz platit podstatně dříve než v rámci dvouleté, takzvaně transpoziční lhůty evropské směrnice," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Návrh na pokutování tzv. dvojí kvality však podle svazu obchodu situaci nevyřeší. Nadále se do Česka budou vozit potraviny nižší kvality, ale správně označené.
Podle Tomana by mělo být v zákoně výslovně uvedeno, že je zakázané uvádět na trh potravinu označenou totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě EU, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. "Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem," řekl Toman.
Toman: Můžou za to nadnárodní společnosti
Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, podle Tomana by měla připravovaná národní úprava nyní jít na jednání vlády a následně do Parlamentu - mohla by tak platit do jednoho roku. Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v ČR možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin.
Dodržování nového předpisu by měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, metodika se teprve bude vytvářet. Toman dodal, že problém dvojí kvality se týká takřka výhradně jen nadnárodních společností.
Svaz obchodu: Je to narušení volného trhu
"To, co dneska navrhl ministr Toman, je dobrý začátek, ale řeší to jenom půlku problému. Řeší to to, že různé výrobky budou správně označeny. Ale nezabrání to tomu, aby pro každý trh měl ten západoevropský koncern různou variantu. A dvojí kvalita je pro mě především o tom, že existují různé varianty," reagoval na návrh prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. "Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi. A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh. A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu," tvrdí Prouza.
Podle něj jde o narušení hospodářské soutěže, protože v EU by měl platit volný trh zboží. Zasáhnout by tak měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně Evropská komise (EK). "Na úrovni EK běží podobný případ na téma nákupu piva, kdy Belgičané chtěli nakupovat v Nizozemsku levnější výrobky Anheuser-Busch InBev a firma jim to nechtěla povolit," řekl. Svaz o potřebných změnách jedná také s premiérem Andrejem Babišem (ANO), dodal Prouza.
Europoslanci v polovině dubna schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v online prostředí. Právní úprava se věnuje i dvojí kvalitě výrobků, ale nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizovala řada českých zástupců v Evropském parlamentu.
Čeští zástupci, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, uvedli, že směrnice se dvojí kvalitě výrobků nevěnuje dostatečně. Pozměňovací návrh by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky, na plénu ale neprošel.
České ministerstvo například loni dvakrát upozornilo na různou kvalitu potravin prodávaných pod stejnou značkou a podobným obalem v ČR a Německu. V prvním případě to byl lančmít od dánského výrobce Tulip, který obsahoval v ČR hlavně drůbeží separát, kdežto v Německu vepřové maso. Druhý případ byl s rybími prsty, které měly v Německu více masa a o 30 gramů větší balení.
Dvojí kvalita potravin v Evropě zůstává: