Davos, Řím - Žít až do sto padesáti let? Mocní tohoto světa na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu letos podle italského listu Corriere della Sera diskutovali kromě financí a ekonomiky rovněž o tak zásadní revoluci a o důsledcích, jaké bude mít takové prodloužení života nejenom na ekonomiku a politiku, ale i na každodenní život.
Změnil by se tím totiž celý náš způsob života, mezilidské vztahy, studium i trávení volného času. A pozor: s trochou štěstí to mohou na vlastní kůži zažít už současníci, slibují experti.
"Není to nic vizionářského, nejdůležitější je však způsob, jakým k tomu dospějeme," tvrdí australská bioložka Elizabeth Blackburnová, která v roce 2009 obdržela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. "Víme, že stárnutí není nezvratné a medicína se tím zabývá. U zvířat jsme již objevili gen, který za to zodpovídá. U lidí to není tak snadné. Ale již dnes toho víme tolik o lidském těle, počínaje rolí vaskulárních chorob. Když sledujeme stoleté, jichž je čím dál tím více, vidíme, že nikdy neumírají na vaskulární problémy, ale na banálnější nemoci, které byly podceněny z důvodu jejich věku," cituje Blackburnovou italský deník.
Do důchodu ve 100 letech
Expertka neskrývá velkou důvěru v pokrok lékařství. Takové prodloužení života nás nepochybně donutí prodloužit produktivní období života. "Za prvé budeme muset prodloužit důchodový věk. Podle studie, v níž jsme brali v úvahu průměrný věk sto let, by se mělo pracovat do devětasedmdesáti až dvaaosmdesáti let," říká Lynda Grattonová z London Business School.
"Ale pak se musíme tázat: když budou muset lidé tak dlouho pracovat, co budou dělat? Jestliže se bude pracovat do osmdesáti let, bude třeba se neustále vzdělávat. Proč bychom se měli rozhodovat o své kariéře ve dvaceti letech? Pravděpodobně budeme muset revidovat délku a organizaci vzdělávání. Věřím však, že klíčová bude schopnost změny a adaptace," dodává.
Dlouhověkost vyvolává otázky i kolem citových vztahů: jak dlouho bude trvat manželství? Kdy bude správný věk pro pořízení dětí? Podle on line průzkumu na internetových stánkách davoského fóra, který se uskutečnil na více než 2500 osobách, se lidé budou rozvádět a znovu uzavírat sňatky častěji (z 58 procent), ale také budou mít děti později (54 procent). Do důchodu se bude chodit ve sto letech (z 62 procent). Produktivní život nám pomohou prodloužit nové technologie.
"Díky preventivnímu screeningu bude možno nejen zvolit si přirozené početí, ale vybrat si z genetického hlediska potenciálně odolnější a zdravější dítě, které bude žít déle," provokuje Derek Yach, šéf nadnárodní společnosti Vitality, která nabízí wellness programy a ochranu zdraví. Taková hypotéza nevyhnutelně otevře otázky etiky, ale problém nastane i tehdy, až budeme mít možnost manipulovat s genem v naší DNA, abychom žili déle.
Podle Thomase DeRosy, výkonného ředitele společnosti WellTowers, která investuje do nemovitostí učených speciálně pro třetí věk, je třeba vytvořit pro starší společnost nový svět.
Kdo ale bude tak dlouhý život financovat? Jediným způsobem, jak učinit toto stárnutí ekonomicky udržitelné, je to, že se nejen bude déle pracovat, ale že budou v rodině pracovat muž i žena, což zahrnuje skutečnou rovnost mužů a žen, říká Lynda Grattonová. "Musíme také promyslit, jaká bude rovnováha mezi rodinou a kariérou v průběhu života, v jakém období se bude třeba intenzivněji věnovat rodině a kdy zaměstnání, aniž by se dlouhodobě snižovala produktivita práce," navrhuje Elisabeth Blackburnová. Tato cesta je velmi složitá a je lépe hovořit o ní již dnes, soudí.