Novelu vyhlášky 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb předkládá ministerstvo vnitra, pod něž spadá Hasičský záchranný sbor. Pro případ, že by se v garážích nabíjely elektromobily, požaduje náročné vybavení jako elektronickou signalizaci požáru, samočinné hasicí zařízení nebo ventilaci pro odvod kouře a tepla.
Držet se těchto zásad by v řádu milionů korun prodražilo nové stavby, do složité situace by se dostaly už hotové projekty. Od loňského listopadu totiž platí novela vyhlášky 268/2009 Sb., která v souladu se směrnicí EU 2018/844 požaduje zavedení kabelů pro pozdější instalaci nabíječek do všech nových i rekonstruovaných staveb s garážemi na více než 10 míst. V obytných budovách pro každé místo, v ostatních pro každé páté.
U rekonstrukcí by se mohla splnit podmínka evropské směrnice, že pokud by náklady na zařízení nabíječky přesáhly sedm procent rozpočtu rekonstrukce, nabíječka se stavět nemusí. S logickým důsledkem, že uživatelé nebudou mít kde nabíjet. U některých starších budov by podmínky hasičů nešly splnit ani kvůli prostoru: není kudy vést ventilační potrubí, rozvod vody na stropě by omezil využitelnou výšku.
Návrh se v rámci připomínkového řízení setkal s příkrým nesouhlasem ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí i místního rozvoje, stejně jako od hospodářské komory nebo komory architektů. Hasičům vytýkají, že rizika spojená s nabíjením vozidel zveličují a neopírají se o dost robustní statistiky.
Jenže s tím je potíž, robustní statistika neexistuje. Elektromobily jsou stále příliš mladé a v provozu málo obvyklé, takže ani v nejbohatších zemích světa nejdou na dosavadní číselné řady jednoduše navázat.
Po březnovém požáru lodi Felicity Ace na to v magazínu Forbes upozornil Graham Conway z amerického Southwest Research Institute. "Data z Národního úřadu dopravní bezpečnosti ukazují, že z 41 smrtelných nehod s elektromobily se vznítil jen jeden, což je 2,44 procenta. Zato z 20 315 smrtelných nehod s auty na benzin jich hořelo 644, tedy 3,17 procenta. Ale jednačtyřicet nehod nelze srovnávat s dvaceti tisíci. Kdyby zítra došlo ke dvaačtyřicáté nehodě s elektromobilem, který by začal hořet, poměr by se náhle zhoršil na 4,76 procenta," vypočítává Conway.
Stejně tak chybí tvrdá statistika zaměřená na příčiny různých požárů elektromobilů. Proto nelze říci, kolik se jich vznítilo při nabíjení. Tři roky stará studie švédského institutu požární bezpečnosti RISE ovšem uvádí přehled významných požárů a v nich má nabíjení nepřehlédnutelnou četnost.
Není divu - při nabíjení v baterii probíhá chemická reakce a uvolňuje se teplo. Technologická chyba v baterii nebo špatně řízené nabíjení pak může vést k nebezpečnému přehřátí. Právě proto se v poslední době množí požáry elektrokol či seniorských tříkolek a dochází k nim právě při nabíjení.
Jakmile požár vypukne, je v podstatě nemožné ho uhasit, protože lithiové baterie v sobě mají vázaný kyslík, který hoření stále podporuje. Automobil je nutné na dva dny ponořit do vody a počkat, než se všechen kyslík spotřebuje.
Zastánci elektromobilů argumentují, že na baterie vozidel jsou kladeny neporovnatelně vyšší bezpečnostní nároky než na elektrokola. Mají pravdu, ale potvrzují tím, že zárukou bezpečnosti není chemický princip lithiového článku, nýbrž kvalita provedení. A ta v každém průmyslovém odvětví kolísá. Viz svolávací akce na sto čtyřicet tisíc baterií v Chevroletu Bolt, vyhlášená po šestnácti požárech.
Nemluvě o tom, co se stane, až se churavějícího desetiletého elektromobilu ujme český kutil v garážových podmínkách. Dokáže-li dnes "nahrazovat" katalyzátory rovnou trubkou a vystřelené airbagy zmuchlaným prostěradlem, brzy nevyhnutelně přijdou lithiové články zakoupené kdesi na Alibabě. Stranou půjde nejen kvalita výrobku, ale i montáže. Jak totiž ukazují průkopníci v Americe, ani práce solidního nezávislého servisu nebude úplně levná.
Námitka ministerstva pro místní rozvoj, že požární zabezpečení budov nemůže suplovat absenci technické prohlídky vozidel, ukazuje nepochopení technických daností i národní mentality. V této rovině nemá nad stavem vozidel kontrolu naprosto nikdo.
Bartošovo ministerstvo navíc napadlo požadavky hasičů s tím, že podmínky pro doplnění nabíječek do již zkolaudované garáže odporují stavebnímu zákonu, neboť podle něj kolaudace k užívání stavby stačí. Jenže v tom je jádro sporu. Hasiči uvádějí podmínky, za nichž můžete ve zkolaudované stavbě dělat něco, s čím se při kolaudaci nepočítalo.
Nakonec někteří zastánci garážového nabíjení hledají souvislost rizika požáru s výkonem nabíjení. Mají za to, že pokud budou v garážích instalovány jen střídavé nabíječky s výkonem do 22 kilowatt, nebezpečí téměř nehrozí. Tento argument v připomínkách k novele české vyhlášky zmiňuje Svaz průmyslu a obchodu.
Tyto teoretické odhady však nevysvětlí reálnou nehodu, k níž došlo před dvěma lety v Čestlicích u Prahy. Přímo v dílně značkového servisu tam během nabíjení začalo hořet plug-in hybridní BMW. Skončilo v kontejneru s vodou s totální škodou kolem dvou milionů korun, přestože se nabíjelo velmi nízkým výkonem 3,7 kilowattu.
Za jak dlouho se taková věc může stát znova? O tom se dá bez dlouhodobých statistik jen spekulovat. Mnohem důležitější je připomenout průběh nehody. Její následky totiž mohly být mnohem rozsáhlejší, kdyby opravna neměla požární čidla a ostrahu, která okamžitě zareagovala. V garáži obytného domu, do níž celou noc nikdo nevkročí a v níž čidla nejsou, není možné zajistit dostatečně rychlý zásah.
Že každá minuta hraje roli, dokazuje předloňský incident na letišti v norském Stavangeru, kde se působením vysokých teplot zřítila část ocelových garáží. Na začátku toho nestál elektromobil, ale jedenáctiminutová prodleva mezi vypuknutím a nahlášením požáru. V devatenácté minutě už hasiči našli v plamenech deset aut a šířící se oheň nedokázali zastavit během celé další hodiny, kdy museli objekt kvůli riziku zřícení evakuovat.
Podobná situace se opakovala letos v březnu v Bratislavě. Pakliže toto může nastat v garážích bez nabíječek a my do nich vneseme požárně rizikový prvek, je jen logické na druhé straně posílit prevenci.
Oheň, který zachvátí více vozidel a trvá déle než hodinu, vede hasiče i ke zpřísnění požadavků na požární odolnost nosných a dělících konstrukcí. Včetně betonu, z něhož působením teplot nad 300 stupňů prudce uniká vodní pára, narušuje jeho strukturu a snižuje pevnost. Stávající normy povolují použít beton s požární odolností 15 až 45 minut podle počtu podlaží. Hasiči navrhují zpřísnění až na 90 minut, což by si u starších garáží vyžádalo úpravu povrchů ochrannými nástřiky.
Také toto opatření většina institucí odmítla jako přehnané a navrhuje kratší limity odolnosti. V jejich připomínkách se však stále uvažuje o požáru elektromobilu jako izolovaném ději a pomíjí se riziko šíření, pokud se elektromobil nepodaří včas dostat pryč. Jak začne elektromobilů přibývat, bude jejich vyprošťování z garáží stále náročnější a zdlouhavější, takže každá minuta odolnosti konstrukce přijde k dobru. Jak to vypadá, když kvůli zkratu v instalaci vyhoří autoopravna s třiceti elektromobily, si můžete prohlédnout zde.
O konkrétních návrzích novely lze jistě diskutovat z mnoha technických hledisek. Třeba jestli požární čidla musejí být v celé garáži, nebo jen u nabíječky. Jakým řešením podlah a spár usnadnit vyprošťování vozidel, jak daleko od vjezdu by měly být nabíječky. V jaké lhůtě se mají požadované úpravy stihnout.
Připomínky ministerstev a dalších institucí k tomu sice směřují, nad nimi však převažuje obecnější motiv: návrhy hasičů jsou příliš náročné, jejich realizace drahá a pro stavitele i majitele domů demotivující. Proto nikdo nabíječky zavádět nebude a Česká republika zaostane v podpoře elektromobility.
Ministerstvo průmyslu a obchodu hasičům vytýká, že jejich návrhy odporují připravované novele směrnice o energetické náročnosti budov a také regulaci alternativních pohonů AFIR, která požaduje odbourání překážek rozvoje elektromobility.
Ministerstvo životního prostředí své připomínky začíná větou, že "novela je problematická ve smyslu negativního dopadu na rozvoj elektromobility, a tedy plnění klimatických cílů a cílů snižování emisí z dopravy." Ohrazuje se dokonce proti tomu, že hasiči své přísné požadavky odůvodňují analogií s garážemi pro vozidla na plynná paliva, kde také platí přísnější normy. Co prý je to za analogii, ptá se ministerstvo, když garáže pro auta na plyn nejsou povinné, zatímco nabíječky ano.
Jako by ochrana našich životů, zdraví i majetku měla ustoupit klimatickým cílům, energetické náročnosti budov a zavádění nabíječek. Jako by zařízení budovaná povinně nemusela plnit bezpečnost srovnatelnou se zařízeními budovanými dobrovolně. Jako by lidé s inženýrskými tituly nechápali, že ke snížení energetické náročnosti moderního světa směřuje elektromobilita sama o sobě. Tudíž stojí i za takovou podporu, která sama úsporná není. Jako by si zaměstnanci s českými platy dosud nevšimli, že zvýšení nákladů přináší většina úsporných technologií s elektromobilem v čele.
Důležitost plánů na úsporu energií nikdo nezpochybňuje. Jsou však zcela irelevantní v posuzování toho, co je a co není bezpečné. Z křečovitého spojování těchto dvou argumentačních rovin ovšem čpí cosi povědomého. Jestliže Česko nesplní příslušné cíle, směrnice a regulace, kdo bude volán k odpovědnosti a nápravě? Ministerstva, úředníci a politici.
Proto raději těmto opatřením umetou jednoduchou cestičku, i když za to zaplatíme svou bezpečností my, kteří v těch domech bydlíme, a hasiči, kteří budou mít na krku řešení malérů. V nejlepších tradicích země Ondřeje Sekory. Už kocourkovští páni radní žádali po hasičích, aby přes zimu ve stříkačce uskladnili brambory. Na námitku, co když bude hořet, přišli s moudrým závazkem: stříkačku vždy vyklidíme nejpozději čtyřiadvacet hodin před požárem.
