Při vyslovení slova cirkus se lidem nejčastěji vybaví právě zvířata, s odstupem pak následují klauni a akrobati. Do cirkusu, ve kterém nevystupují žádná zvířata, by nešlo 40 procent dotázaných. "Na druhou stranu ale stejné množství lidí uvádí, že by takový cirkus klidně navštívilo," uvedla agentura STEM/MARK.
Podle veřejnosti by v typickém cirkuse měli být koně, poníci, kočkovité šelmy a sloni. Více než 90 procent lidí ovšem zdůrazňuje, že by zacházení se zvířaty mělo být přísně kontrolováno.
U divokých zvířat by podle naprosté většiny Čechů měl zákon stanovit opatření, která by cirkusy musely dodržovat, aby získaly licenci na jejich chov.
Mezi kritiky vystupování zvířat v cirkusech patří hlavně lidé mladší 30 let a ženy. Podle průzkumu sice více než polovina Čechů považuje za správné starat se o práva cirkusových zvířat, na druhou stranu se to podle nich možná už přehání. Jen každý osmý Čech se o současnou debatu o možném týrání zvířat aktivně zajímá.
Průzkum se uskutečnil v březnu 2019 a zúčastnilo se ho 604 lidí starších 15 let, přičemž lidé starší 30 let museli mít dítě nebo vnouče ve věku do 18 let.
Téma drezury vyhrotila kauza nelegálního zabíjení tygrů a obchodu s částmi jejich těl loni v červenci. V případu jsou tři obvinění, mezi nimi sedmašedesátiletý provozovatel zooparků u Prahy a Doks na Českolipsku Ludvík Berousek.
Aktivisté poté předali ministerstvu zemědělství petici proti chovu volně žijících zvířat v cirkusech, pod kterou se podepsalo 14 tisíc lidí. Proti zákazu se spojili zástupci největších cirkusů v Česku.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v lednu při sněmovních interpelacích řekl, že ministerstvo asi nenavrhne plošný zákaz drezury všech zvířat v cirkusech. Krotitelé kočkovitých šelem a medvědů by ale museli získat licenci od Státní veterinární správy. Chystaná novela zákona na ochranu zvířat by zakázala cvičení delfínů. Zákaz drezury primátů, nosorožců, hrochů nebo žiraf platí od roku 2004.
