Na konci března dostal Michal Krnáč psaní ze soudu. Převzal si ho ve vězení Rýnovice v Jablonci nad Nisou, kde letos uzavřel desátý rok trestu za vraždu. Třemi výstřely zblízka připravil v roce 2013 o život jednoho z tehdy nejvlivnějších zákulisních hráčů severočeské ČSSD Romana Housku.
Krnáč si v dopisu přečetl odůvodnění, proč ho liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem pravomocně odmítla pustit z vězení. Rozhodla stejně jako předtím jablonecký okresní soud, na jehož verdikt si vrah stěžoval. Krnáč žádal o podmíněné propuštění, protože má za sebou dvě třetiny z vyměřených 13 let vězení.
"Nelze u něj přehlédnout opakované, dlouhodobé a výrazné manipulační tendence projevující se v rozporech mezi jeho výpověďmi a prokázanými skutečnostmi," přečetl si o sobě Krnáč v rozhodnutí, jež Aktuálně.cz získalo. Liberecká soudkyně Gabriela Pudilová narážela na to, že muž stále popírá svůj zločin.
Laxní postoj k trestné činnosti
Jedním ze základních předpokladů podmíněného propuštění je schopnost zapojit se do běžného života. Justice si musí být jistá, že pachatel svůj čin nezopakuje. Zpravidla to pozná podle toho, že svého provinění lituje a převezme za něj odpovědnost. Nic takového se však u Krnáče nestalo. Zaznamenala to už jablonecká instance.
"Soud negativně hodnotí laxní postoj odsouzeného k páchání trestné činnosti a k jejím následkům, a to zejména pokud se týká postoje směrem k poškozeným. Sám uvedl, že neví, za co by se měl omlouvat, když nic nespáchal," uvedla soudkyně Alena Štěpánová.
Součástí trestu pro Krnáče je povinnost odškodnit Houskovy pozůstalé včetně jeho tehdejší partnerky, bývalé hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové (ČSSD). Zaplatit má zhruba 600 tisíc korun, dobrovolně však neuhradil nic. Peníze už po něm vymáhá exekutor. Krnáč odmítá princip, že jednou z podmínek propuštění je náhled na svůj zločin.
"Jednání (jabloneckého) soudu připomíná španělskou inkvizici, neboť se po něm požaduje, aby se přiznal k něčemu, co nespáchal," popsala liberecká soudkyně Pudilová, jak si jí Krnáč stěžoval na zamítnutí žádosti okresním soudem. Verdikt označil za absurdní.
Obava, že by mohl vraždit znovu
Krnáč je přesvědčený, že byl odsouzen bez důkazů. Policie ani justice sice nedokázaly objasnit jeho motivaci k činu, ale samotnou vraždu mu prokázaly spolehlivě. Krnáč si však myslí, že ho měl soud osvobodit, když nikdo nevysvětlil jeho pohnutky. To prý bylo pro kauzu klíčové, nikoliv fyzické důkazy.
"Nelze přijmout premisu odsouzeného, že za situace, kdy nebyla motivace trestné činnosti plně objasněna, soudy jsou povinny přijmout jeho tvrzení, která byla provedenými důkazy zcela vyvrácena," oponuje však soudkyně Pudilová.
Krnáč, který dříve sloužil v armádě, se ve vězení chová řádně. Sbírá kázeňské odměny, pracuje a nemá nejmenší problémy s dozorci či spoluvězni. V tomto smyslu se polepšil. Každopádně však podle justice není na propuštění zralý. Ve vězení na něj lze stále příznivě působit. Měl by absolvovat terapii za účelem reflexe svého zločinu.
"Nepřesvědčil soud o tom, že jeho snaha po vedení řádného způsobu života je natolik pevná, že se další trestné činnosti nedopustí," napsala soudkyně Štěpánová. "Je zapotřebí, aby nepolevil ve svém úsilí a ještě po určitou dobu prokazoval, že jeho polepšení má pevné základy," uvedla pak liberecká soudkyně Pudilová.
Vražda jako poprava
Michal Krnáč zavraždil Romana Housku 18. listopadu 2013 v Chomutově před jeho domem. Podle původní výpovědi, než ji odvolal a vraždu popíral, zabloudil na Houskův pozemek a po prudké hádce s ním použil legálně drženou zbraň. Třikrát ho střelil do hlavy, z toho jednou zezadu, když už byla Houska na zemi.
"Přitěžujícím je pro obžalovaného způsob, jakým čin spáchal. Ten lze označit jediným slovem - jako popravu," uvedl Jiří Bednář, soudce ústeckého krajského soudu, který Krnáče poslal do vězení. Uznal ale, že pozadí vraždy není vysvětlené. "Byl uzavřen případ Michala Krnáče, nelze ale říct, že by byl uzavřen případ Romana Housky," dodal.
V letech 2008 až 2012, kdy byla jeho partnerka Vaňhová hejtmankou, byl Houska nejvlivnější figurou ČSSD v regionu. Politika se u něj potkávala s podnikáním, zpravidla měl u sebe zbraň. "Někdy ozbrojený musím chodit, protože mám z tebe strach, předsedo," řekl Houska tehdejšímu šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi na jednání strany na podzim 2007.
