Vlci mu zabili dvě třetiny stáda. S ovcemi končím, sbíral jsem je mrtvé i na Štědrý den, říká farmář

Martin Biben Martin Biben
26. 9. 2017 15:13
Farmáře v Česku stále častěji trápí šelmy, které se vrací do přírody. Například v blízkosti Teplic nad Metují a Adršpachu se před dvěma lety objevila vlčí smečka, která dodnes zabila více než sto hospodářských zvířat, zejména ovcí. Škody od vlků, kteří jsou v Česku přísně chránění a vyskytují se v malých počtech i na Kokořínsku, Šumavě, Krušných horách a v Beskydech, jsou na Broumovsku největší v zemi. Rozhořčení chovatelé minulý týden dokonce vtrhli na školení ochranářů, které slovně nevybíravě napadali, a nyní vyhrožují manifestacemi před ministerstvem či v parlamentu. Dožadují se buď regulace počtu vlků, nebo výraznější pomoci státu s ochranou svých stád.
Mrtvé ovce farmáře Krecbacha po jednom z útoků vlků.
Mrtvé ovce farmáře Krecbacha po jednom z útoků vlků. | Foto: archív

Adršpach - Ještě před dvěma roky byly na sytě zelených pastvinách naproti adršpašskému skalnímu městu v bezpečí. Nyní musí farmář Lukáš Krecbach své ovce na noc zahánět. Aby vlčí smečku odradili, výběhy s bratrem a otcem navíc každou denní hodinu objíždějí.

Vlk zachycený na Broumovsku fotopastí
Vlk zachycený na Broumovsku fotopastí | Foto: archív

Něco přes metr vysoký dřevěný plot s pletivem, kterým má obehnáno 90 hektarů pozemků, nepomáhá. Šelmy, které přiběhnou z lesa nad farmou, jej hravě podhrabou či přeskočí. "Od listopadu 2015 mi zabili už 126 kusů, to jsou skoro dvě třetiny původního stáda," říká Krecbach a ukazuje na přízemní stavbu ve spodní části farmy, kde nyní ovce nocují.

Celkem už rodinný podnik, který se rozkládá na téměř třech stovkách hektarů, čelil čtrnácti smrtícím útokům. První se odehrál v listopadu před dvěma lety. "Tehdy jsme ještě mysleli, že to jsou zdivočelí, pytlačící psi. Až o měsíc později experti z CHKO podle stop a záběrů z fotopastí zjistili, že k nám přišli vlci," říká farmář. Poslední napadení ovcí přišlo letos v červnu. Tedy v době, kdy už je rodina na noc zaháněla. "Našel jsem ve dne na pastvině deset polomrtvých jehňat a jednu samici - bahnici. Musel jsem je pak sám dobíjet, aby netrpěly," říká.

V sobotu odpoledne jsou ovčí pastviny rozkládající se poblíž Křížového vrchu prázdné. Houstnoucí déšť nevadí koním, kteří se pasou v jednom z výběhů v níže položené části farmy, nekazí ani působivý výhled na nedaleké pískovcové věže. Nepřehlédnutelní jsou Starosta a Starostová, o kus dál se k sobě choulí Milenci, se sto deseti metry nejvyšší skalní věž v zemi. Jedinečné panorama, vlhko i blízkost vlků nechávají netečné světle hnědé krávy a telata, které se spokojeně převalují výše na svahu. Ani toto jinak odolné plemeno skotského náhorního skotu však není před vlky chráněné. "Jednu jalovici mi zabili letos na konci srpna, přišel jsem i o jedno tele," říká Krecbach.

S ovcemi končím, říká hospodář

Střet farmářů s ochranáři

Asi stovka farmářů a jejích příznivců chtěla v pátek 15.9. demonstrovat před budovou CHKO Broumovsko v Polici nad Metují, kde se měl konat seminář takzvaných vlčích hlídek Hnutí Duha. Lidé, kteří jako dobrovolníci monitorují velké šelmy a chrání je před pytláky, se však o akci dozvěděli a kvůli klidu se přesunuli do polické restaurace Na Mýtě. Farmáři je tam však našli a přerušili jejich jednání právě když večeřeli. "Účastníci semináře byli u svých stolů na dvě hodiny obklíčeni rozvášněným davem, museli strpět agresivní chování, vulgarismy a urážky, nebylo jim umožněno adekvátně reagovat na vznesená obvinění, lži a zavádějící tvrzení," popsal situaci expert na šelmy Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Slovní agresivitu připouští i organizátor demonstrace, farmář Jan Šefc. "Byli jsme agresívní, ale to bylo správné. Bylo to první varování, my se za zvířata postavíme," řekl.

Zatímco ostatní zvířata chce farmář chovat dál, s ovcemi se rozhodl kvůli vlkům skončit. Nechce už sledovat další útoky zvířat s více než šesticentimetrovými ostrými tesáky a hlavně jejich následky.

"Je to velký stres, nacházet je roztrhané, zkrvavené. Dvě jsem musel zabít i loni na Štědrý den ráno. Posledních 74 mám do listopadu a pak konec," říká. Farmář sice za zabité ovce dostává náhradu, ta však podle něj není dostatečná. "Za větší kus mi stát dá tři tisíce, za jehně 1800. Když je prodám na maso, tak mám dvakrát tolik," říká.

Krecbachovo hospodářství vlci poškodili nejvíce. Na kopcovitém, skalnatém Broumovsku s množstvím farem a více než sedmi tisícovkami ovcí ale není zdaleka sám. Jen v roce 2016 tady zabili vlci při 37 útocích 87 ovcí, sedm koz a pět telat. Větší škody nenapáchali nikde jinde v Česku, přestože je lidé viděli například i na Kokořínsku, Šumavě, v Krušných horách a Beskydech.

Jedním z postižených je i farmář Jan Šefc z obce Lachov, který byl hlavním organizátorem a mluvčím drsné manifestace proti ochranářům. "Moje stádo, zejména jehňata, začali vlci napadat až letos v květnu, kdy jsem přišel o patnáct kusů. Když se útoky opakovaly, začali jsme je v noci hlídat a vlci se stáhli," vypráví Šefc. Jenže jen na čas.

"Čekali jsme, že budou chodit tam, kam byli zvyklí, na jehňata. Ale oni nás překvapili a po čase vletěli mezi 700 březích ovcí, které se pásly o nějakých 400 metrů jinde. Měly za tři dny rodit, byl to děs," popisuje emotivně farmář.

Desítky útoků a statisícové škody má přitom s největší pravděpodobností na svědomí jediná zatoulaná vlčí smečka. "Přes zimu jsme nalezli čtyři stopy. Víme, že v roce 2016 odchovali dvě vlčata, teď nejspíš budou mít další," říká koordinátor vlčích hlídek Hnutí Duha na Broumovsku Jan Koranda.

Farmář Krecbach ukazuje kam zahání na noc ovce.
Farmář Krecbach ukazuje kam zahání na noc ovce. | Foto: archív

Podle místních je ale vlků více. "My jsme u našich zabitých ovcí vždy viděli pět až šest stop, ale je několik svědků, kteří jich zahlédli a napočítali jedenáct," říká Krecbach. Mezi lidmi v oblasti se navíc šíří, že vlky vysadili samotní ochranáři. "Podezříváme je, že je nakoupili v odchovně v Německu a vypustili tady," míní například bratr farmáře Karel Krecbach.

Lidé z Duhy označují takové obvinění za absurdní. "Genetické analýzy provedené ve spolupráci s Varšavskou univerzitou potvrdily, že vlci na Broumovsko přišli z oblasti Bory Dolnoslaskie v Polsku. To je místo asi 100 kilometrů severozápadně od Broumovska, které je součástí takzvané lužické populace vlka," vysvětluje expert hnutí na šelmy Miroslav Kutal.

Potáhneme na parlament, hrozí farmáři

Farmáři, většinou přímočaří muži, vidí jako jediné řešení pro oblast Broumovska přijmout alespoň dočasnou výjimku ze zákona a počet vlků regulovat. Přísně chráněné šelmy chtějí střílet. Stavění dokonalejších plotů je prý příliš nákladné, odmítají i doporučované pastevecké psy, kteří by byli v turistické oblasti nebezpeční pro lidi.

"Nejde o to, vlky vyhubit, ale třeba gumovými projektily dát najevo, že na pastviny se chodit nevyplatí, případně na výjimku několik kusů zastřelit. Nyní už přichází o plachost a stávají se tak drzými, že na ně naráží i houbaři," prohlašuje Šefc. "Redukční odstřel je jediná možnost," přikyvuje i Krecbach.

Kvůli svému požadavku jsou farmáři připravení dál demonstrovat. "Jestli nám stát nepomůže, tak vezmeme autobusy a pojedeme na ministerstvo a po volbách klidně až do parlamentu," říká Šefc.

Podle ochranářů, expertů ze státní správy i některých chovatelů však lze ovčí stáda i jiná zvířata před útoky vlků ochránit i bez ostré střelby. Tvrdí také, že náklady na vybudování účinných plotů nejsou tak vysoké.

"Není třeba, aby oplocovali veškeré své pastviny, natahovali desítky kilometrů plotu. Stačí zabezpečit jednu část, do které ovce na noc stáhnou. A ten plot nemusí mít přes dva metry, jak míní farmáři, stačí 1,5 metru, ale vybavený elektrickým ohradníkem. V kombinaci s pasteveckým psem, který je bude hlídat přes den, to může být vysoce účinné," míní Kutal.

Obavy z agresivity psů, kteří jsou schopní se postavit vlkům, zní logicky, podle expertů ale existují i takoví, kteří člověka nenapadnou. "Třeba španělský mastin nebo i jiná plemena. Jde o to, koupit psa z chovu, který je na takovou činnost zvyklý. Jsou farmáři, kteří si pro takové psy osobně zajedou do ciziny. Kdo chce a má zájem, tak si je sežene," míní Kutal.

Jisté je, že farmáři z Broumovska jsou mezi prvními, kteří se musí vyrovnávat se zcela novou svízelnou situací. Vlci i některé další šelmy, jako třeba rysi, šakali či medvědi, se začínají do naší přírody vracet po mnoha letech, během kterých hospodáři odvykli ostražitosti. "Je přirozené, že požadují nejjednodušší řešení, ale zákon je proti. Chápeme, že je těžké i nákladné začít věci dělat jinak. Stále jim ale nabízíme pomoc s hledáním těch správných opatření i s podáváním žádostí o dotace na ně," říká Kutal.

Farmáři si mohli letos do 15. září zažádat o příspěvek na vybudování ochrany svých stád v rámci Operačního programu životní prostředí. Až na výjimky ale možnost nevyužili. "Je v něm přímo kapitola předcházení škodám, která se týká i vlka. Jsou v ní peníze na elektrické a síťové ohradníky i na psy. Další předem plánovaný termín je zatím až od února. Nyní ale jednáme s řídícím orgánem o další možnosti přijímání žádostí jen od zemědělců už od listopadu," uvedl Martin Strnad ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny.

Výše sumy, kterou mohou farmáři získat, však není nijak oslnivá. "Příspěvek je zatím jen do výše 15 tisíc euro na tři roky. Jednáme však s Evropskou komisí o možnosti limit zvýšit," dodal Strnad.

Pomoc nabízí i lidé ze správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. "Snažíme se spolu s farmáři debatovat dál. Jsou tu i chovatelé, kteří měli škody, ale hledají spolu s námi správný recept. Chápeme, že situace každého zemědělce je trochu jiná. Jsme schopní případ od případu posoudit, doporučit řešení a pomoci i s žádostí o dotace," uvedl zoolog CHKO Broumovsko Petr Kafka.

Jednou ze dvou farmářek, které už s ochranáři začaly spolupracovat, je Lenka Štíhlová ze Zdoňova. Nyní chová čtyřicet koz, devět už jí vlci sežrali, má i dvě krávy, jalovici a kobylu. "Kozy tehdy až na jednu nohu zmizely téměř beze stopy. Důkaz, že to byli vlci, však mám z fotopasti," říká. Poté výběh důkladně oplotila, navíc si zažádala o dotaci na další vylepšení ohrady a nákup pasteveckého psa.

"Zakopeme pod zem fólii a dáme těsně nad povrch drát, abychom vlkům zabránili v podhrabání," řekla farmářka. Při koupi psa chce využít kontakty Duhy na chovatele na východě Evropy a koupit štěně z vhodného chovu. "Chci udělat maximum pro to, abych ochránila svá zvířata a zároveň to bylo bezpečné pro okolí," dodává.

Další důkaz návratu vlka do Česka. Fotopast v Krušných horách ho zachytila, jak větří. | Video: šelmy.cz, šelmy.cz
 

Právě se děje

Další zprávy