Keflavík/Praha - Více než sto startů z letecké základny v islandském Keflavíku mají na svém kontě piloti čáslavské 211. taktické letky. Se čtyřmi stíhačkami JAS-39 Gripen (a jednou záložní) střežili vzdušný prostor nad ostrovním státem - spojencem v Severoatlantické alianci.
Tento týden jejich dvouměsíční mise nad sopkami, ledovci a vodami Atlantiku končí. "Island je nádherná země, ale my 'jedeme' doslova na doraz, takže základnu moc neopouštíme, není tedy možnost si kouzla ostrova náležitě vychutnat. Snad jen občas letmým pohledem z kokpitu letounu. Nejsme tu koneckonců na výletě, i sebemenší nepozornost či rozptýlení se může těžce nevyplatit," říká z Keflavíku velitel české mise "Air Policing Island" Martin Nezbeda.
Aktuálně.cz: Kolik vás, letců, na ostrově vlastně je?
Martin Nezbeda: Pětasedmdesát, ale jen osm pilotů. Ti ostatní jsou však neméně důležití... například při technickém zajištění provozu našich stíhaček.
A.cz: Meteorologové zmiňují až extrémní podmínky pro létání na Islandu. Jak to tedy vlastně je?
Na filmových záběrech či fotografiích to možná vypadá dramatičtěji, než jak to ve skutečnosti zažíváme my. Pravdou ale je, že Island je vulkanicky činný s množstvím termálních gejzírů či proudy tekoucí lávy.
Zároveň tu jsou asi jedny z největších ledovců. Tudíž dost rozdílné prostředí od středoevropského. Samozřejmě že tomu podřizujeme svou přípravu.
Na podobné extrémy - létání nad mořem nevyjímaje - se nicméně cvičíme celoročně. Takže i když se tu roční období střídají v denním a někdy i hodinovém rytmu, nemáme s tím žádné potíže.
A.cz: Světové agentury přinášejí i v souvislosti s událostmi na Ukrajině informace o zvýšené aktivitě ruského letectva. Zaregistrovali jste ji a reagovali jste nějak?
Dostáváme všechny pro nás nezbytné informace z aliančního centra protivzdušné obrany, takže lety ruského dálkového letectva či jeho aktivitu nad Atlantikem registrujeme. Ale nereagovali jsme. Nebyl k tomu ani důvod - jejich letouny se pohybovaly nad mezinárodními vodami či mimo vzdušný prostor Islandu... chcete-li.
A.cz: České gripeny už dvakrát střežily vzdušný prostor nad Litvou, Estonskem a Lotyšskem v roce 2009 a 2012. V čem je islandská mise odlišná?
V lecčems je stejná - rovněž ona má charakter akce Air Policing na území cizího státu. Tady na Islandu jsou ale jiné požadavky na naši pohotovost - do detailů zabíhat nemohu.
Obrovský rozdíl od ochrany Česka či Pobaltí spočívá ovšem v rozloze území či vod, za které zodpovídáme. Přitom většina prostoru, který střežíme, se nachází nad oceánem. Někdy dokonce létáme jen nad oceánem. A to je významná odlišnost od našich běžných úkolů ve střední Evropě.
Ovšem i samotná pevnina Islandu je mnohem rozsáhlejší než Česká republika. Přičemž jde většinou o totální a neobydlené pustiny, lávová pole či ledovce.
A.cz: Zažili jste i obtížné či kritické chvíle?
Ne. Nic nás zatím nepřekvapilo a vše běží podle plánu.
A.cz: Ani ostré starty? Třeba na pomoc civilním dopravním letounům v nouzi?
Jsme tady samozřejmě i kvůli tomu, avšak zatím žádné ostré starty. Cvičíme a střežíme vzdušný prostor našeho spojence Islandu, který nevlastní vojenské letectvo. Za těmito dvěma slovy však je obrovské množství práce pilotů, techniků či lidí z řízení a velení leteckého provozu.
A.cz: Chápu dobře, že pokud by se váš pilot musel katapultovat a dopadl s padákem ať již na pevninu, neřkuli do moře, musel by bojovat o holý život?
Bylo by to pro něj určitě mnohem složitější než třeba v Česku. Jsme ale na podobné situace cvičeni a pochopitelně i vybaveni. Například čluny a kvůli prochladnutí i neoprenovými obleky - bez nich nevzlétáme. Domluvena je s islandskou pobřežní stráží pochopitelně i záchrana pilota, pokud by se musel nad oceánem katapultovat.
A.cz: Pokud vím, tak let na Island a tento týden opět domů se neobejde bez tankování za letu. Pro Čechy je to stále unikátní operace?
Nová, ale do detailu secvičená a zvládnutá. A určitě zajímavá. Poprvé v historii se české letectvo přemísťovalo do akce s pomocí tankování za letu.
Tahle technicky pozoruhodná operace nás čeká znovu tento týden, při téměř pětihodinové cestě do Čáslavi. Bez tankování za letu bychom ji na jeden zátah nezvládli.
A.cz: Na internetových stránkách vaší čáslavské základny jsem se dočetl, že ti, co zůstali se zbylými devíti gripeny v Česku, údajně "jedou až na krev", protože druhá polovina techniky a lidí je na Islandu...
Česko má jen limitovaný počet čtrnácti gripenů, jak asi víte. Pokud tedy poskytuje pomoc při ochraně vzdušného prostoru svým spojencům, tak to vždy znamená extrémní zátěž pro ty, co zůstávají doma, ale i pro letce v zahraniční misi. Jen doma mají možná víc starostí s rodinou, ale na druhé straně i víc radostí, protože žijí s rodinou.
A.cz: Tedy žádné výlety po Islandu ve volném čase?
Island navštěvuje celoročně obrovské množství turistů - i z České republiky. A znovu říkám, že je určitě co k vidění. Tohle se nás ale netýká - my jsme tu jen a jen kvůli práci.
A.cz: Stejně je to zvláštní. Operujete ze základny, která byla v době studené války významným centrem NATO, tedy před pádem komunismu naším protivníkem...
Taky mě to už napadlo. Zmínil jsem tuhle naši životní zkušenost i před velvyslanci nejen členských zemí NATO. Jde o velmi zajímavou pětadvacetiletou cestu plnou neuvěřitelných změn. A tady na Islandu si to člověk znovu uvědomí... určitě je dobré to vědět, vnímat to.
A.cz: Někdy se diskutuje o schopnostech gripenů. Osvědčují se?
Obstály opět na výbornou. Plní všechny požadavky NATO, které jsou na ně i na naše piloty kladeny.
A.cz: Nechci vaši ochrannou misi na Islandu romantizovat. Dali vám nicméně Islanďané najevo svůj vděk?
S místní populací nepřijdeme až tak do kontaktu jako třeba s členy pobřežní stráže, která na Islandu zajišťuje mise pro jednotky NATO. A ti jsou podle mě rádi, že úkoly ochrany vzdušného prostoru jejich země plníme, a dávají nám to neformálně i najevo. Dost to pro nás znamená. Nejsme tu přece sami za sebe, ale i za české letectvo a Českou republiku. A doslova vše tomu podřizujeme.
