"Peněžní prostředky nejméně ve výši 14 milionů korun vynaložilo neúčelně a nehospodárně. Zásadní vliv na neúčelné a nehospodárné vynakládání peněžních prostředků měla skutečnost, že ministerstvo zdravotnictví neprověřovalo, za co platí," stojí ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jež se věnovala nákladům na informační podporu protiepidemických činností.
Kontrolní úřad prověřoval, jak ministerstvo zdravotnictví od roku 2017 do června 2021 vybudovalo technické zázemí pro krajské hygieny, zda v rámci resortu provedlo potřebnou IT modernizaci či především jestli zvládlo vytvořit funkční a přiměřeně nákladné aplikace pro řízení epidemie nemoci covid-19, která propukla v roce 2020. Všechna jeho zjištění vyzněla záporně.
Nejvážnější odhalení se týkalo IT systémů na podporu proticovidových restrikcí, Nejvyšší kontrolní úřad proto v lednu podal k Městskému státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení. Odtud si ho převzali žalobci z Prahy 2, kde sídlí resort zdravotnictví. Státní zástupce policii nařídil, aby od NKÚ získala další podklady. Na konci března je policejní vyšetřovatelé dostali. Po jejich vyhodnocení rozhodli jasně.
Založení kauzy bez dalšího opatření
"Policejní orgán ukončil šetření. Podezření ze spáchání trestného činu shledáno nebylo, pročež policejní orgán podání založil bez dalšího opatření. Státní zástupce se s výsledky postupu policejního orgánu seznámil a se zvoleným způsobem vyřešení věci se ztotožnil," sdělila Aktuálně.cz zástupkyně šéfa žalobců v Praze 2 Olga Chovancová.
Podle informací redakce se podle NKÚ mohlo jednat o porušení povinnosti při správě cizího majetku, kterého se měli dopustit odpovědní lidé z ministerstva zdravotnictví. Nicméně ze slov náměstkyně Chovancové plyne, že policie ani nezahájila trestní řízení. Jinými slovy na základě oznámení od NKÚ a jeho doplnění nedospěla k základnímu podezření.
"Je na Policii České republiky, jak daný případ posoudí a jak o něm rozhodne. Okolnosti tohoto rozhodnutí navíc neznáme, Policie České republiky nemá povinnost nám je sdělovat. I proto se k tomu nemůžeme blíže vyjádřit," reagoval na závěr vyšetřovatelů mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Václav Kešner.
Kriminalisté si vyžádali podklady také z ministerstva zdravotnictví. Resort jim je poskytl, ale ani z nich nevyplynula žádná podezření trestního rázu. "Evidujeme policejní žádost o součinnost v této věci. Ministerstvo zdravotnictví jí vyhovělo, ale nemůže se k podrobnostem vyjadřovat," řekl v únoru mluvčí resortu Ondřej Jakob Hospodářským novinám, které na podání Nejvyššího kontrolního úřadu upozornily.
20 milionů za zbytečnou eRoušku
Úřad se zabýval činností ministerstva zdravotnictví, jeho podřízené organizace Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Národní agentury pro komunikační a informační technologie spadající pod ministerstvo vnitra. Především poslední dvě složky byly klíčové v zavádění elektronických systémů pro řízení epidemie, jako byla Chytrá karanténa nebo aplikace eRouška.
Ačkoliv podle policie možná selhání resortu nemají trestní povahu, NKÚ je vyhodnotil jako závažná. Ministerstvo zdravotnictví například jen v říjnu 2020 zaplatilo za změnu kontaktního centra, jež zajišťovalo svolávání infikovaných kvůli jejich stykům s dalšími lidmi, 3,165 milionu korun, což bylo o 900 tisíc korun více, než mělo skutečně zaplatit.
Výdaje na aplikace a systémy proti covidu
Ministerstvo zdravotnictví zaplatilo za informační podporu protiepidemických činností během covidu do června 2021 celkem 495 milionů korun. Z toho 108 milionů stály software a fyzická technika, dalších 387 milionů byly náklady na jejich provoz.
Vedle toho Národní agentura pro komunikační a informační technologie při ministerstvu vnitra zaplatila 182 milionů korun na vybudování systému Chytrá karanténa. Aplikace eRouška stála 20 milionů. Na 1,8 milionu korun přišlo vytvoření informačního systému s názvem Pandemie, jenž ještě loni na podzim nefungoval.
Vedle toho si resort podle NKÚ nehlídal cenu hovorů, za které pracovníci call center volali nakaženým. Zatímco v říjnu 2020 byl pro resort náklad na jeden hovor necelých pět korun, v březnu následujícího roku už stál 66 korun a v květnu za jeden hovor operátora platilo ministerstvo 435 korun. Obdobným postupem utratil resort neefektivně přes sedm milionů.
Za aplikaci eRouška zaplatilo ministerstvo 20 milionů korun, aniž by se získanými daty z aplikace pracovalo. Podle NKÚ je ani nemělo k dispozici. "Od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno 1,6 milionu nově pozitivních případů (…), ale pouze pět procent těchto (…) případů nahlásilo prostřednictvím aplikace eRouška svou pozitivitu," píše dále Nejvyšší kontrolní úřad.
"Chaotické řízení"
Kontrolní úřad současně poukázal na to, že až do druhé poloviny roku 2020 ministerstvo zdravotnictví nezajistilo pro krajské hygienické stanice dostatek počítačů. Stanice mezi sebou ani neměly jednotné komunikační spojení. Podle NKÚ tak nebyly připravené účinně zvládnout šíření epidemie.
Kontroloři pod vedením člena úřadu Stanislava Kouckého také upozornili, že vláda Andreje Babiše (ANO) a ministerstvo zdravotnictví, v klíčové době řízené Adamem Vojtěchem (za ANO), nevyužívaly existující pracovní skupiny pro zvládání epidemie. Místo toho se zakládaly nové, například Rada vlády pro zdravotní rizika, přičemž jejich činnost se neefektivně dublovala.
"Chaotické řízení činností souvisejících se zvládáním epidemie covidu-19
včetně informační podpory bylo důsledkem nevyužití postupů definovaných Pandemickým plánem České republiky," popsali kontroloři. Ministerstvo zdravotnictví stále vypracovává oficiální stanovisko, jímž bude na zjištění NKÚ reagovat.
