Praha - Novela zákona, s jejíž pomocí chce hnutí SPD kriminalizovat některé projevy islámu, prošla vládou. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) změnu nezamítl. Sněmovna má podle Tomia Okamury návrh projednávat ještě na nadcházející únorové schůzi zákonodárců. Odborník na extremismus Miroslav Mareš nebo ústavní právník Jan Kysela považují takové zpřísnění legislativy za zbytečné.
Poslanci SPD hodlají proti islámu využít novelu trestního zákoníku. Konkrétně se jedná o paragraf, který má za úkol bojovat s extremismem tím, že zakazuje propagaci hnutí potlačujících práva a svobody člověka, rasovou, národnostní nebo třeba náboženskou zášť.
"Dnes je trestné hnutí, které propaguje nenávist a podobně. My jen chceme za slovo hnutí v novele přidat termín 'či ideologie'," popsal změnu Okamura. Návrh směřuje, i když to v něm není přesně napsané, i proti islámu, což šéf SPD potvrdil. Islám podle Okamury nelze považovat za hnutí, a nebylo tak možné postavit třeba jeho propagaci mimo zákon.
Hnutí, které v říjnových volbách uspělo i kvůli svým protiislámským postojům, už připravuje plán namířený proti tomuto druhému největšímu světovému náboženství. A to pro případ, že poslanci novelu zákona nakonec schválí. "SPD okamžitě prostřednictvím našich advokátů nechá soud posoudit to, co prosazuje islám. K tomu ale potřebujeme, aby se v zákoně nejednalo jen o hnutí, ale i o ideologii, protože islám není hnutí," vysvětlil Okamura.
"Oni říkají, že muži jsou nadřazeni ženám nebo že mohou být sňatky s devítiletými dívkami po vzoru Mohameda," odpovídá Okamura na otázku, co mu konkrétně na islámu vadí. Předseda SPD se prohlásil za demokrata, protože o tom, zda jsou takové náboženské projevy přípustné, či nikoli, budou rozhodovat soudy, pokud s novelou jeho hnutí uspěje.
Na dotaz, zda by pak nebylo možné kriminalizovat i některé pasáže z Bible, když se ve Starém zákoně hovoří třeba o mnohoženství, odpověděl: "To je ten rozdíl mezi fašisty ve třicátých letech a tím, co tu předvádí někteří eurofašisté a někteří voliči, kteří nás dokážou utloukat kvůli jinému názoru. Ale pozor, Okamura nechce zakazovat náboženství, nechce zakazovat nějakou ideologii, my chceme, aby to posoudil soud."
Některé nenávistné projevy islámu, které jsou v rozporu s legislativou, jsou podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše stíhatelné už teď, pouze se nevymáhají. "Návrh je v podstatě nadbytečný a bude hodně záviset na tom, jak se k některým věcem postaví soudy. Dodání jednoho slova do zákona může být plácnutí do vody," řekl Mareš.
Sazbu, kterou zákon postihuje propagaci třeba náboženské nebo rasové nenávisti, přitom chce SPD ponechat stejnou. Za podobné skutky nyní hrozí jeden až pět let vězení, v závažnějších případech tři až deset let za mřížemi.
Jednobarevná menšinová vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) projekt poslanců SPD nezamítla ani neschválila, ale zaujala k němu s výhradami neutrální stanovisko. Není tak vyloučené, že poslanci ANO změnu podpoří.
"Andrej Babiš už naznačoval, že o některých těchto věcech je s SPD ochoten jednat. Toto je otázka, kde nebude mít problém SPD ustoupit. Na straně druhé řada právních expertů řekne, že je to nadbytečné. Tady záleží, jestli zvítězí spíše politický zájem pro obchod s SPD, nebo to, že to vlastně pro právo nic nepřináší," poukázal Mareš.
ODS návrh nepodpoří
Poslanci SPD a ANO mají dohromady sto hlasů ve sněmovně, tedy přesně polovinu, což by na prosazení novely mohlo stačit. S podporou jiných stran přitom Okamura nemůže moc počítat. Například předseda ODS Petr Fiala jeho plán odmítá. "Současnou úpravu považuji za dostačující, na jejím základě lze projevy nenávisti - ať už náboženské, rasové, či třídní - postihovat. Důvod ke změně tedy nevidím," uvedl šéf občanských demokratů.
Šanci SPD na úspěch pak snižuje to, že ministři ANO považují novelu nyní za předčasnou a do značné míry i zbytečnou. "Vláda se domnívá, že stávající trestní zákoník nemá formální mezeru, která by bránila v postihu nežádoucí propagace či podpory ideologie směřující k potlačení práv a svobod člověka," píše kabinet ve svém závěrečném stanovisku.
Výhrady má také ústavní právník Jan Kysela. Islám se podle něj nedá považovat za ideologii, ale za náboženství a náboženská svoboda je krytá Listinou základních práv a svobod. "Kdyby někdo chtěl jiného člověka postihovat za to, že je muslim, na základě trestního zákona, tak postih není dost dobře možný," myslí si Kysela a dodává, že změna by nepřinesla efekt, který si SPD představuje.
Za víru jako takovou trestat nelze, jen za konkrétní skutky, jež by byly v rozporu s už nyní platnými zákony. "To, že je někdo muslim, není privilegium, které by ho vyviňovalo z trestního práva, ale současně to není delikt, kvůli němuž by měl být trestněprávně postižený. Jestli tam doplníme slovo ideologie, na tom nic nezmění," řekl Kysela.
