Praha - Doba se mění, na vysoké školy chodí mnohem více studentů, kteří často ani nevědí, čemu přesně by se chtěli věnovat. Výsledkem je 40 procent studentů, kteří předčasně ukončí studium. Nejčastěji odejdou studovat jiný obor.
"Je to mnohem vyšší míra než v okolních zemích. Ve Velké Británii nedávno řešili jako velký problém sedmiprocentní 'úmrtnost' studentů," uvádí rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.
Proto se rozhodli, že změní strukturu studia. Chtějí mít více dvouoborových programů. Ty na rozdíl od současných nabídnou jeden hlavní obor, který bude tvořit 66 procent studia, a jeden vedlejší s dotací 33 procent, který si ale studenti vyberou až po roce studia.
"Je to prostor pro humanitní studenty, aby si mohli vzít nějaký obor související s informačními technologiemi, které budou v budoucnu potřebovat všechny profese, nebo třeba statistiku. A obráceně - studenti přírodovědných či technických oborů si budou moci přibrat třeba právo," dává příklad Bek.
Tato změna by se měla týkat hlavně bakalářských programů, pro magisterské studium zase univerzita chystá větší výběr obecněji zaměřených programů s následnou možností výběru hlubší specializace.
Bek upozorňuje na to, že taková změna potrvá. Přistupují k ní i kvůli novému vysokoškolskému zákonu, který mění systém žádostí o akreditace. Na změnách by se mělo pracovat v roce 2018, od září 2019 by se už studenti mohli hlásit do inovovaných studijních programů.
Akreditační komisi nahradil Národní akreditační úřad, který určil nová pravidla pro žádosti o akreditace. Kromě možnosti nabízet studium hlavního a vedlejšího oboru přináší takzvanou institucionální akreditaci. Ta umožní vysokým školám, jež splní přísné podmínky, samostatně rozhodovat o studijních programech, zavádět je, upravovat nebo rušit.
Čtyřletý bakalář a jednoletý magistr
Masarykova univerzita uvažuje i tom, že některé obory, které byly dosud rozdělené na tři roky bakalářského a dva roky magisterského studia, by nahradilo čtyřleté magisterské studium a jednoletý navazující magisterský program.
"Dovedu si to představit u informatických oborů, kde nám spousta studentů odchází už v průběhu studia do zaměstnání. Nebo na lékařských fakultách v neregulovaných obrech, třeba obsluha některých složitých strojů," dává příklad Bek.
Jednoletý magistr by zase vyhovoval těm, kteří si chtějí doplnit vzdělání v pozdějším věku, kdy už pracují, a nevyhovuje jim forma kombinovaného studia. "Někdy může být lepší dát si rok pauzu a studiu se věnovat naplno, než se ho snažit, mnohdy neúspěšně, ve dvou letech skloubit s prací," míní Bek.
O tom, jak přesně bude vypadat nabídka studijních programů na jednotlivých fakultách, se zatím na škole intenzivně jedná. Jasno bude během následujících měsíců.
