"Když jsem do těchto míst poprvé přišla před necelými dvěma a půl lety, našla jsem tady jen prázdné kanceláře. Začínala jsme úplně od nuly," upozorňuje ministryně Helena Langšádlová, která neměla vlastní ministerstvo ani budovu. Aktuálně.cz s ní mluvilo v prvním patře skromně vybavené kanceláře na Úřadu vlády, kde sedí se svými patnácti podřízenými.
V místnosti, do které si nechala při nástupu do úřadu přinést portrét Václava Havla, kterým nahradila obraz s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem, toho už moc nemá. Věci má sbalené, na stole leží v misce jen sladkosti a oříšky. I když se občas usmívá a mluví o tom, že je se svým odchodem smířená, přiznává, že prožívá také zklamání.
Při rozhovoru často používá spojení "můj tým" a chválí ředitelku svého kabinetu Janu Soukupovou. "Janě jsem velmi vděčná, že sem přišla se mnou. Nebylo to vůbec snadné. Je nesmírně schopná, velmi rychle pronikla do všech nových technologií a potřeb start-upů. Má také velkou zásluhu na tom, že vznikl můj poradní orgán, což jsou mladí vědci, z nichž část žije v zahraničí," říká ministryně, které předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová oznámila její výměnu před dvěma týdny. Podle vedení strany byla málo viditelná. Langšádlová na výtky reagovala dlouhým textem, v němž svou práci vysvětluje.
Byl skutečně jediný důvod, proč končíte, to, že jste byla jako ministryně málo vidět?
Nerada bych se k tomu vracela, ale toto můžu potvrdit. Seděla jsem s vedením strany, které poukazovalo právě na toto.
A souhlasíte s touto výtkou?
Agenda, které jsem se věnovala, je opravdu velmi komplikovaná, specifická a velmi obtížně se novinářům a veřejnosti vysvětluje. Se svým týmem jsme se přesto snažili věci vysvětlovat, dělali jsme mnoho tiskových konferencí a dalších akcí, třeba k transferu znalostí (převedení poznatků z vědy do praxe, pozn. red.) za účasti pana premiéra a příslušné evropské komisařky.
Posílali jsme spoustu tiskových zpráv, vystoupila jsem na více než stovce vědeckých konferencí a kulatých stolů. Bohužel, naše zkušenost byla taková, že i na velká setkání s novináři jich přišlo hrozně málo. Více jich přišlo, jen když jsem se vymezila proti návrhu rozpočtu ministerstva financí, což bylo pro ně dostatečně konfliktní.
Vedení strany s vámi konzultovalo, kdo by mohl být váš nástupce?
Nikdo se na mě neobracel. Nijak jsem se na výběru nepodílela. A dlouho jsem ani nevěděla, kdo to bude.
Jak se vyrovnáváte s tím, že vedení fakticky rozhodlo o vašem politickém osudu?
Mě obrovsky povzbudilo to, kolik pozitivních reakcí jsem dostala na svou práci a kolik mi přišlo milých zpráv. Byla jich určitě více než stovka a další přicházejí. Překvapilo mě, že se ozvali i lidé, které jsem dlouho neviděla. Takže i když odcházím, jsou pro mě tyto dny také dny radosti.
Bude vaším nástupcem bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja?
To nemůžu komentovat, jméno nástupce oznámí oficiálně paní předsedkyně. (Tuleja v úterý získal podporu předsednictva TOP 09, pozn. red.)
Myslíte si, že si ponechá váš tým?
To nevím, je to jenom na něm. Já bych mu určitě doporučila, aby si ho tady nechal už proto, že díky tomu se mnohem lépe zorientuje v celé velmi složité oblasti, které se bude věnovat. Rozdělali jsme řadu významných projektů, například Českou národní kvantovou strategii, která vzniká ve spolupráci s vicepremiérem Ivanem Bartošem. Podílíme se také na revizi strategie umělé inteligence a polovodičů, můj tým je v této oblasti velmi aktivní. Nebo reforma transferu a další věci. To všechno jde za mým týmem, který jsem tady vybudovala úplně od nuly.
Máte pro svého nástupce nějakou radu na začátek? Necháte mu například tady na stole dopis?
Ano, dopis už pro něj připravuji.
A co v něm bude?
Bude to tabulka s výčtem všeho, co jsme udělali a co je třeba dokončit. Protože největším přáním mým a celého týmu je, aby pokračoval v naší práci.
A co to je především?
Patrně nejvíce nutné je dotáhnout ke schválení v parlamentu návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Takový zákon rekodifikujeme po více než dvaceti letech, na jeho přípravě jsme strávili množství hodin a jednání. Nejde ale zdaleka jen o něj. Je třeba pracovat na nové metodice hodnocení výzkumných organizací, na národních prioritách orientovaného výzkumu, na návrhu zákona o správě veřejných dat i na vysokoškolském zákoně. Máme rozjednanou řadu věcí v nepřímé podpoře výzkumu, což se týká například daňových odpočtů pro firmy na výzkum. Hodně jsme v tomto udělali, ale je třeba v tom pokračovat.
Nejsem ta "hodná", šla jsem do střetů
Neříkáte si dnes, že jste neměla na tento post jít? Na vás se tehdy obrátilo vedení vaší strany s dotazem, zda byste byla ochotná dělat ministryni?
U mě po volbách nejvíce převládala radost nad tím, že bude možné vytvořit vládu pěti stran, které se už dopředu domluvily na spolupráci. Jsem profesionální politik a ten musí volit odpovědný přístup. Takže jsem s pokorou přijala výzvu, abych se stala členkou vlády.
Takže jste se stala členkou vlády bez ministerstva a jen s částečnými pravomocemi, protože vědě a výzkumu se věnuje hned několik ministerstev. Je to tak?
Problém byl v tom, že nebyla vůle změnit kompetenční zákon. To znamená, že věda zůstala pod školstvím a mnoha dalšími resorty - dopravou, životním prostředím, zemědělstvím i pod kulturou.
Jak nebyla vůle?
Ptala jsem se pana premiéra, zda je šance změnit kompetenční zákon, protože v řadě zemí EU je ministr, který má na starosti jako jediný vědu a výzkum. Premiér mi řekl, že vláda tento zákon měnit nebude. Tím jsem to považovala za uzavřené. Musím ale dodat, že jsem od pana premiéra cítila po celou dobu ve své funkci podporu, myslím, že si je velmi vědom důležitosti vědy.
Do budoucnosti by bylo určitě vhodné propojit agendu vědy a výzkumu s agendou vysokých škol. Už se mě to netýká, ale bylo by dobré, kdyby se vytvořily podmínky pro silnější pozici ministra, který bude mít více kompetencí, než jsem měla já.
Má tato vláda vědu, výzkum a inovace jako jednu z priorit?
Když máte něco jako prioritu, tak se to musí promítnout i do rozpočtu. Tady jsem sice ráda, že nedošlo ke škrtům, jak navrhovalo ministerstvo financí, ale bohužel nedocházelo ani k meziročnímu růstu. Což není příliš symbolem toho, že tato oblast byla pro vládu prioritou. Ale jsem ráda, že se mi například povedlo navýšit podporu excelence pro vědu, protože nejdůležitější je, aby byli lidé ve vědě dobře zaplaceni.
Často slyším, že věda a výzkum potřebuje mnohem větší řez a silnější bouchnutí do stolu. Už jen například to, že v Česku je skoro 200 výzkumných organizací, vyvolává volání po zeštíhlení.
Musíte vycházet z toho, co máte v programovém prohlášení vlády a v programu. Jestli si politické strany dají do programu, že zruší velkou část ze 180 výzkumných organizací, tak to můžou realizovat. Ale my jsme nic takového v programu neměli. A musíme respektovat autonomii veřejných vysokých škol, stejně jako ústavů Akademie věd.
Ale existuje řada dalších výzkumných organizací.
U výzkumných ústavů jednotlivých resortů jsem kolegům i prostřednictvím novely zákona umožnila udělat kroky, které třeba budou vést k vyšší efektivitě nebo slučování ústavů. Ale to je opravdu na nich, protože já nejsem zřizovatel. Jde však o hodně významný krok, proti kterému existoval dost velký odpor.
Není namístě i větší přísnost vůči některým z těch, kteří se výzkumu věnují? Stížnosti na slabou efektivitu části z nich se opakují už mnoho let.
Já se na jedné straně dlouhodobě snažila bojovat za to, aby výdaje na vědu byly výrazně větší, protože jsou ve srovnání s řadou zemí opravdu na nižší úrovni. Zároveň jsem se ale co nejvíce snažila, aby tyto peníze byly využity maximálně efektivně. Mimo jiné například tím, že měníme způsob hodnocení výzkumných organizací. Stejně jako měníme způsob dosahování cílů u různých programů. Také díky novému zákonu se zvýší efektivita výdajů.
Takže byste řekla, že jste se snažila říznout do této oblasti? Nebyla jste až moc "hodná"?
Určitě ne. Nejsem tak hodná, jak si možná někteří myslí. Nemám problém chodit do konfliktů. A také jsem do nich chodila. Byla jsem velmi často kritická, což tato komunita dobře ví. Ale také ví, že mi velmi záleželo na tom, aby věda a výzkum měly v naší společnosti významné místo, protože bez toho Česko neprojde úspěšně ekonomickou transformací.
Ale zároveň říkáte, že není vůbec jednoduché udělat v Česku změnu.
Bohužel ne. Mohla bych uvádět řadu příkladů, když jsem třeba připravovala novelu zákona o veřejných institucích, kdy musí například ministerstva doložit, k čemu si zřizují výzkumné organizace. Velký odpor vzbudila i tak jednoduchá věc, jako že bude jednotný informační systém programů účelové podpory. Přitom tyto věci jsou velmi potřebné. Ale abychom nebyli jen kritičtí, například v době covidu se ukázalo, jak máme mnoho vědců velmi schopných.
Už jste oznámila, že se chcete věnovat tématu dezinformací a hybridních hrozeb. Nejdete vstříc dalšímu marnému boji, protože vláda dala jasně najevo, že boj s dezinformace nemíní vést?
Jsem přesvědčena, že návrhy, které brzy představím, jsou užitečné a mají šanci přispět k vyšší odolnosti naší společnosti například nastavením systému strategické komunikace státu. Dala jsem dohromady tým, který by v tomto státu pomáhal.
Helena Langšádlová
- Končící ministryně pro vědu, výzkum a inovace byla členkou vlády Petra Fialy od jejího vzniku v prosinci 2021. TOP 09 má v kabinetu jen dva zástupce, druhým je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
- Langšádlová byla kritizována i v TOP 09 kvůli tomu, že ona sama ani výsledky její práce ve vládě nejsou příliš vidět. Odcházející ministryně to odmítá, její konec kritizuje i část vědecké komunity. Podle nich má výsledky a její odvolání přeruší slibně započatou práci.
- V politice je od konce 90. let, kdy vstoupila do KDU-ČSL a stala se starostkou města Černošice u Prahy. Byla také krajskou zastupitelkou. Po rozštěpení lidové strany vstoupila do nově vzniklé TOP 09, od roku 2010 je poslankyní. Šest let byla místopředsedkyní strany, je členkou výkonného výboru.
- Vystudovala obor vodohospodářské stavby na stavební průmyslovce, později absolvovala politologii na soukromých vysokých školách. Pracovala jako stavební technička, po pádu komunismu provozovala penzion.
