K mylné představě o historii Vyšehradu mohlo přispět to, že až do období první republiky si ji lidé domýšleli jen z písemných pramenů, jako jsou kroniky. Soustředěný archeologický výzkum chyběl. "Kopalo se už dříve. Ale bylo to jen tu a tam, kdy třeba přišel archeolog a nechal si ukázat, co vykopali hrobníci," říká v rozhovoru pro Akademii věd Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu.
Představu o Vyšehradu jako o kolébce národa, kde Češi žili dávno před založením Pražského hradu, v 19. století ještě utvrdili národní obrozenci. "Byla potřeba najít něco typicky českého. Bylo známo z písemných pramenů, že Vyšehrad byl úzce spjatý s Přemyslovci. To byl i Pražský hrad. Ale ten měl v situaci tu smůlu, že byl spojen i s místodržícím a Habsburky," vysvětluje Varadzin.
S cílem poodhalit tajemství staré pevnosti začal 5. května 1924 první odborný a cílený archeologický výzkum místa. A za sto let se badatelům povedlo zcela změnit představu o Vyšehradě. Například o jeho stáří. Vykopávky ukázaly, že středověké osídlení zde vzniklo až v polovině 10. století, Vyšehrad je tedy asi o tři generace mladší než Pražský hrad.
Tehdy už v českých zemích vládli historicky doložení Přemyslovci. To odporuje pověstem, které mluví o Vyšehradě jako o sídlu zakladatelů rodu Přemysla Oráče a kněžny Libuše.
I tak byl Vyšehrad od počátku své existence důležitým místem. To před deseti lety ukázal například objev základů kostela pod dnešní bazilikou svatého Vavřince. Stál zde zhruba kolem roku 1000 a měl plochu přes 300 metrů čtverečních. Ve své době šlo o giganta, druhá největší stavba tohoto typu byla skoro o polovinu menší. Přibližně z tohoto období pochází i odkrytá dílna na zpracování zlata a stříbra.
Vědci také zjistili, že na místě stával nejstarší královský palác v Čechách. V 11. století jej pravděpodobně založil první český král Vratislav II. "Pozůstatky vykopali naši předchůdci za první republiky, ale že patří paláci, se zjistilo až při zpracování těchto výzkumů v roce 2013," říká Ladislav Varadzin. "Palác stál poblíž vstupu do současné expozice v gotickém sklepě, musel z něho být skvělý výhled na Vltavu a Pražský hrad," dodává.
Varadzin upozorňuje, že archeologové dosud prozkoumali jen asi patnáct procent plochy Vyšehradu. Bádání tak bude pokračovat. Pátrá se například po rotundě svatého Jana Evangelisty, kterou zmiňují prameny ze 13. století. Protože ji měl vysvětit svatý Vojtěch, šlo by o jednu z nejstarších staveb Vyšehradu. Kde by ale mohly ležet její pozůstatky, zatím nikdo neví.
