Martin Kropík působil ve speciální sekci Bezpečnostní informační služby. Podílel se na technické činnosti kontrarozvědky, jako jsou bezpečnostní kontroly prostor využívaných nebo sledovaných službou. Předloni 4. srpna se v jednom pražském podniku sešel s pracovníkem bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře Jiřím Romem.
Rom měl zrovna za sebou necelý rok působení na Hradě. Odešel tam právě z Bezpečnostní informační služby, kde sloužil téměř 30 let a platil za špičkového analytika. Kontrarozvědku opustil kvůli napětí mezi sebou a ředitelem Koudelkou. Na Koudelku ve stejné době opakovaně slovně útočil tehdejší prezident Miloš Zeman.
Na zmíněné schůzce se Kropík před Romem rozpovídal o aktivitách BIS. Svěřil mu dokonce i to, jak se dá odhalit její zpravodajská technika. Netušil však, že ho při hovoru monitorují kolegové. Šéf bezpečnostní sekce BIS sebral Kropíkovi prověrku, jeho verdikt potvrdil ředitel Koudelka. A jak nyní soud rozhodl, takový krok byl namístě.
Porušil mlčenlivost
"Porušil povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, když neoprávněné osobě předal velké množství citlivých informací o činnosti Bezpečnostní informační služby," zní klíčová pasáž rozsudku, jejž Městský soud v Praze v neveřejném řízení vynesl tento týden a který redakce získala.
Senát soudkyně Viery Horčicové zamítl Kropíkovu žalobu, v níž usiloval o znovuzískání prověrky. Důstojník měl osvědčení na druhý nejpřísnější stupeň "tajné". Protože je prověrka pro práci v tajné službě nutná, jako zpravodajec skončil. Jeho služební poměr v BIS s konečnou platností zanikl.
"Chování (Kropíka) má vliv na jeho důvěryhodnost a schopnost utajovat informace. Představovalo bezpečnostní riziko, v jehož důsledku přišel o bezpečnostní spolehlivost. Byly tak splněny podmínky pro zrušení jeho osvědčení pro stupeň utajení 'tajné'," napsal soud.
Tři schůzky s personou non grata
Kropík se s Romem sešel minimálně ještě dvakrát. Poslední schůzka se odehrála loni v dubnu. Potkávali se v době, kdy Miloš Zeman veřejně mluvil o zájmu kontrarozvědky o jeho nejbližší okolí. BIS se tehdy podle něj zajímala o jeho klíčového ekonomického a zahraničního poradce Martina Nejedlého. Na Hradě přitom nebyl nikdy zaměstnaný.
Na schůzkách Kropík Romovi svěřoval, jaké má úkoly ve službě, s kolika lidmi na nich pracuje a jak probíhají obranně technické prohlídky prostor na konferencích, kde vystupují představitelé kontrarozvědky. Prozradil mu i mnohem citlivější poznatky. Týkaly se toho, o čem mluvil Zeman.
"Měl popisovat spolupráci s dalšími útvary BIS, jakým způsobem lze detekovat jejich použitou techniku i způsoby fungování odposlechu a sledování vozidel a zároveň způsob, jak tato zařízení ve vozidle odhalit," popisoval soud Kropíkova provinění proti zákonu o ochraně utajovaných informací.
Vyzrazení závažných informací
Když měl vnitřní odbor kontrarozvědky Kropíkovy aktivity dostatečně zmapované, zasáhl. Loni v červnu ho jeho pracovníci vyslýchali. Kropík přiznal, že se s Romem stýkal. Všechno ostatní však zapřel. Jenže služba měla schůzky obou mužů nahrané, soudu předala jejich záznam i přepis rozhovorů.
"Zejména vyzrazení informací o postupech při používání zpravodajské techniky a o tom, jak ji lze odhalovat, soud považuje za závažné. S neoprávněnou osobou, které tyto informace předal, se setkal opakovaně, a své pochybení při následném pohovoru s BIS zapíral," popisuje Kropíkovo selhání soud.
Bezpečnostní informační služba
- Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
- BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací. Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. Loni od nich přijala 14 tisíc zpráv, naopak sama jim postoupila 2 500 dokumentů.
- BIS a rozvědka v roce 2023 společně prověřily 199 diplomatů a jejich blízkých, kteří v Česku žádali o akreditaci na ambasády.
- Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.
Nejpozději od zmíněného výslechu byl Kropík v takzvané dispozici, kdy se nemohl aktivně zapojit do činnosti služby. Ředitel bezpečnostní sekce BIS Roman B. mu loni 1. srpna prověrku odebral, v listopadu na to dal razítko ředitel Koudelka.
Rozhodnutí o odebrání prověrky se snažil důstojník zpochybnit tím, že na dokumentu byla špatně uvedená funkce bezpečnostního ředitele služby nebo že chybělo razítko. Soud však námitky proti formálním chybám smetl s tím, že nemají vliv na správnost verdiktu. BIS ho navíc pro jistotu vydala ještě jednou bez úředních nedostatků.
Úniky prověřuje inspekce BIS
"K personálním otázkám se BIS nevyjadřuje," reagoval na dotazy Aktuálně.cz k případu mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha. Jiří Rom, kvůli kterému Kropíkova kariéra zpravodajce skončila, už na Hradě nepůsobí. Jak upozornil Deník N, odešel loni v listopadu ještě během Zemanova mandátu.
V Bezpečnostní informační službě předtím skončil kvůli ztrátě důvěry ze strany ředitele Koudelky. Po reorganizaci coby šéf analytiky ztratil přístup na porady vedení služby, jeho agendu tam prezentoval náměstek pro operativu. Během práce na Pražském hradě pak předal prezidentu Zemanovi pamflet právě na Koudelku.
Úniky informací z kontrarozvědky na Hrad se zabývá její inspekce, jež spadá pod ředitele Koudelku. Činnost inspekce ale dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Případ se prověřuje pro podezření z ohrožení utajované informace. "V uvedené věci prověřování dosud neskončilo," řekl Aktuálně.cz dozorový žalobce Marek Bodlák.