Nouzový stav je nejsilnějším nástrojem státu, jak se vypořádat s krizovou situací. Zakotvený je v ústavním zákonu o bezpečnosti, jeho konkrétní provedení upravuje zákon o krizovém řízení. Podstatou nouzového stavu je, že pro odvrácení krize umožňuje omezit občanská práva. Tento způsob používá vláda od vypuknutí epidemie - bez podrobného zdůvodnění omezuje pohyb, zakazuje provoz služeb či ukládá povinnost nosit roušky.
Stávající nouzový režim skončí minutu před půlnocí z neděle na pondělí. Aby mohl pokračovat i po tomto termínu, vláda Andreje Babiše potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny. Tak praví ústava. Opozice včetně komunistů však ve čtvrtek rozhodla, že kabinet v jeho snaze nepodpoří. Klíčoví představitelé vlády tvrdí, že se tím systém řízení probíhající epidemie koronaviru rozpadne.
"Pokud někdo neschválí nouzový stav, tak bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Přímo odpovědný. Pokud se zvýší smrtnost u nás, tak ať si to opozice vezme na triko," řekl ve středu v Poslanecké sněmovně Andrej Babiš. "Covidové počty jsou varovné. Bez nouzového stavu se zhroutí nemocnice. To není strašení, ale realita," tvrdí zase ministr vnitra Jan Hamáček.
Heger: Vláda to zvorala, nikdo ničemu nevěří
Ze slov expertů oslovených Aktuálně.cz plyne, že kabinet uplynutím stavu nouze o všechny možnosti potírat epidemii nepřijde. S nejodvážnějším řešením přišel ještě před rozhodnutím sněmovny bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Za dobu existence samostatné České republiky byl jediným šéfem zdravotnictví, který vydržel ve funkci po celé volební období.
"Kdyby prodloužení nouzového stavu neprošlo, tak by to byla poslední příležitost, jak by mohla vláda říct občanům: tu celkem trapnou hru jsme tady hráli přes půl roku, od zavírání toho či onoho po měnění všech podmínek. Teď to končí a všichni máte otevřený prostor, jak se o sebe postarat sami. Je to na každém z vás," řekl Aktuálně.cz bývalý ministr.
Tento apel na osobní odpovědnost každého jednotlivce vychází z jeho přesvědčení, že vláda svou příležitost dostala. A pro efektivní potlačení epidemie ji nevyužila. "Když to vláda zvorala, tak se to zkrátka všechno smíchalo dohromady a nikdo už ničemu nevěří. Tak teď je poslední šance, aby s tím každý jeden z nás něco mohl udělat," poznamenal.
Nouzový stav znovu jen kvůli nové krizi
Ministr vnitra Jan Hamáček zmínil možnost, že vláda by po neděli vyhlásila nouzový stav sama. Opírá se o to, že jí to zákon o bezpečnosti dovoluje. Podle ústavního právníka Jana Kysely však tento předpis přepokládá, že režim nouze smí kabinet zavést jen bez předchozího krizového období. Česko se však v tomto stavu nachází od loňského 5. října, proto by podle Kysely takový krok kabinetu neobstál.
"Přijde mi, že pokud se na krizové situaci nic nemění v tom smyslu, že by odezněla a znovu se vrátila, jako to byl rozdíl mezi jarem a podzimem, tak by to bylo obcházení ústavního zákona. Pokud důvod nouzového stavu nepominul, jenom se liší vláda a sněmovna v pohledu na to, jestli ano, nebo ne, nebylo by to v souladu ústavou," říká Kysela.
Z jeho pohledu by však mohla být ústavě vyhovující jiná cesta, jíž by vláda k nouzovému stavu dospěla. Musela by jen dát prostor vlastnímu vývoji situace. "Kdyby to bylo tak, že nouzový stav pomine a začnou se dramaticky zvedat všechna čísla, která jsou pro pandemickou krizovou situaci charakteristická, a současně se ukáže, že všechny instrumenty zákona o ochraně veřejného zdraví nestačí, tak to je něco jiného," míní.
Za takových okolností by nastala svou intenzitou nová krizová situace, v níž už vláda mohla legitimně zasáhnout. Ve vyhlášení režimu nouze by jí nic nebránilo. Začínala by z čistého stolu, jako to učinila poprvé loni v březnu a následně v říjnu. "Myslím si, že takový krok by už ústavně konformní byl," soudí Kysela.
Cílená a přiměřená opatření
Kysela zmínil klíčový předpis, jenž by vládě mohl sloužit pro řízení epidemie i bez nouzového stavu. Jde o zákon o ochraně veřejného zdraví. Ten předpokládá jako hlavního hráče prosazování protiepidemických opatření ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Počítá i s využitím stejných restrikcí, jako je omezovaní služeb, uzavření různých provozů či omezení pohybu (přesný jejich výčet uvádí § 69).
Rozdíl by však byl v jejich uplatnění. Ministerstvo by nesmělo restrikce vyhlašovat plošně bez rozdílu území, typů podnikatelských provozů či občanských aktivit. Takto postupovalo loni v dubnu. Jeho metody však opakovaně neobstály před soudem. V rozsudcích znělo, že jeden ministr nemá k takto razantním krokům bez konkrétního zdůvodnění právo. Jednu takovou úspěšnou žalobu podal advokát Ondřej Dostál.
Jak by to bylo s armádou a policií
Jako jeden z podpůrných argumentů pro prodloužení nouzového stavu uvádí vláda Andreje Babiše možnost nasazení armády na výpomoc do přetížených nemocnic. Bez stavu nouze by podle ní takové využití ozbrojení sil nebylo možné. Advokát Jiří Vaníček však upozorňuje, že ani tato možnost za běžných okolností není zcela vyloučená.
"Ze zákona o ozbrojených silách vyplývá, že vláda ji může použít jen k záchranným pracím při pohromách, je-li ohrožena podstatná část území ČR. Problematické je totiž to, že zákon o ozbrojených silách hovoří o ’pohromách’ nebo o ’jiných závažných situacích’. Při pečlivém čtení zákona o ozbrojených silách lze zjistit, že zákonodárce byl nedůsledný a nepoužil legislativní zkratku ’dále jen pohroma’. Zákon je z tohoto hlediska značně nejasný," říká Vaníček.
Speciální nasazení policie či hasičů na řešení koronavirové krize by podléhalo ministerstvu vnitra, které by ale své kroky muselo důsledně koordinovat s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru a ministerstvem zdravotnictví.
"Opatření, která by měla obstát před případným soudním přezkumem, nemohou být razantní a plošná, tak daleko kompetence dané zákonem o ochraně veřejného zdraví nesahají. Musela by být cílená a přiměřená," řekl Aktuálně.cz expert na zdravotnické právo Dostál, který o efektivním uplatnění zmíněného zákona sepsal analýzu a spolupracuje s Piráty jako jejich hlavní expert na zdravotnictví.
Požadavek na kvalitnější řízení epidemie
S jeho pohledem v principu souhlasí i advokát Jiří Vaníček, který se touto problematikou zabývá dlouhodobě. Ministerstvo by podle něj muselo postupovat citlivě. "V žádném případě by nemělo dojít k situaci, kdy by tato opatření dublovala krizová opatření, která může nařídit vláda za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu," sdělil Vaníček.
Resort zdravotnictví či hygienická stanice by musely pro každé jedno opatření mít k dispozici data, jimiž by ho mohla podepřít. Příkladem, že v těchto typech služeb, provozů či prostor je podle statistik doložené vysoké riziko šíření epidemie či že tato oblast republiky je ohniskem nemoci. Státní aparát tyto údaje k dispozici má, ať už jde o hygienické stanice či Ústav zdravotnických informací a statistiky.
"Tato změna by vedla k požadavku na větší kvalitu řízení státu v epidemii. To je to, co od něj populace od začátku očekává. Nikdo nechce poslouchat, že je to zakázané, protože je to zakázané. To nebude nikdo dodržovat. Lidé potřebují slyšet, že to je zakázané, protože máme důkazy, že dochází k tomu či onomu šíření epidemie," vysvětluje základní premisu Dostál.
Hejtmani na scénu
Zmíněný princip demonstruje na situaci, v níž se loni v září ocitl premiér Andrej Babiš. Tehdy absolvoval jednání s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou, u níž se poté prokázal covid-19. Babiš ovšem do karantény nešel. "Když hlavní hygienička řekla, že pokud seděl přes stůl tři metry, měl roušku, byly tam vysoké stropy a otevřená okna, proto je to v pořádku, tak to odůvodnění nemůže být odlišné u kina nebo divadla," říká.
Bez nouzového stavu by se do řízení epidemie mohli zapojit hejtmani. Podle zákona o bezpečnosti mají právo vyhlásit na území svého kraje stav nebezpečí. Tento režim také umožňuje zavádění restrikcí. "Ministerstvo zdravotnictví může nařídit omezení pohybu a pobytu na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a takové opatření jako krizové může nařídit i hejtman kraje za stavu nebezpečí," upozorňuje Vaníček.
Z jeho pohledu by bylo účelné, kdyby se ministerstvo pustilo s hejtmany do přímé spolupráce. Jejich kroky se jen musí vzájemně vyladit. "V případě stavu nebezpečí nic nebrání ministerstvu zdravotnictví, aby na území takového kraje vedle sebe platila krizová opatření určená pro stav nebezpečí a nařízena hejtmanem kraje, a mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví nařízená ministerstvem zdravotnictví."
Babiš: Dejte nám šanci dva týdny, přesvědčíme vás, že to myslíme vážně, hrozí kolaps
