Řád britského impéria založil 4. června 1917 dědeček královny Jiří V. jako všeobecný záslužný řád pro civilní osoby a jejich úsilí během první světové války. V současné době se však toto ocenění uděluje v široké škále činností od umělecké tvorby po charitativní činnost. Od roku 1923 jej převzalo pětatřicet Čechů, z nichž čtrnáct ocenila sama královna Alžběta II.
Většina vyznamenaných Čechů tak spadá do období před jejím nástupem na trůn, zpravidla jde o československé vojáky, kteří se zapojili do války proti nacistickému Německu. Až na absolutní výjimky pak stáli Češi stranou "královského" zájmu během vlády komunistů mezi lety 1948 až 1989.
Mezi tuzemské laureáty, jež vyznamenala Alžběta II., patří například novozélandský keramik s českými kořeny Mirek Smíšek (řád udělen roku 1990), důstojník 311. československé bombardovací letecké jednotky Alois Konopický (1993), válečný veterán z druhé světové války, fotograf a filantrop Charles G. Strasser (2000) nebo podnikatel Milan Vyhnálek (1978), který v australské Tasmánii vybudoval největší sýrařskou firmu na jižní polokouli - Lactos.
Jako jeden z posledních z Čechů mohl vyznamenání britské královny přijmout v roce 2015 Čech a stávající ředitel Compas Charity Petr Torák, kterého Alžběta II. ocenila za jeho práci pro romskou komunitu ve městě Peterborough.
V mládí Torák studoval právní akademii v Liberci, od života v Česku ho však odradilo několik údajných rasově motivovaných útoků, kvůli kterým se v roce 1999 odstěhoval do Anglie. Po získání pracovního povolení v Británii začal pracovat na pozici dobrovolníka advokátní kanceláře, vyzkoušel si práci ve fastfoodu i u bezpečnostní služby a následně se rozhodl pro povolání policisty, ve kterém dosáhl hodnosti důstojníka.
V roce 2013 založil policejní asociaci Gypsy Roma Traveller Police Association, která podporuje policisty z řad Romů a kočovníků. V dnešní době má přes 140 členů a pobočky v Česku, na Slovensku, v Anglii a Chorvatsku.
Královna před smrtí vyznamenala tři Češky
Za uplynulých 70 let vlády Alžběty II. byly vyznamenány pouze tři Češky. První z laureátek se v roce 1993 stala architektka Eva Jiřičná, která si vysloužila řád třídy Commander za svůj přínos v oblasti designu. "Tehdy to pro mě bylo velké překvapení a pocta. Královna mi řád udělovala osobně v Buckinghamském paláci s úsměvem a šarmem jí vlastním. Během předávání se mě zeptala, co vlastně dělám. Odvětila jsem, že by se jí to nejspíš nelíbilo," sdělila s humorem Aktuálně.cz architektka.
Jiřičná žije a pracuje v Londýně více než 50 let. Působí však často i v Česku. V roce 1984 v Británii založila vlastní ateliér - Eva Jiricna Architects Limited, který je proslulý zejména díky hojnému využívání skla, oceli a kamene. Tradiční materiály Jiřičná prosadila i v pražském ateliéru AI - DESIGN, který v roce 1999 založila spolu s Petrem Vágnerem. Mezi její nejznámější díla patří autobusový terminál Canada Water v Londýně, Oranžerie v Královské zahradě na Pražském hradě, skleněné schodiště funkcionalistické kavárny Cafe Braun nebo Kongresové a univerzitní centrum Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Další z významné trojice žen, které získaly královnino prestižní ocenění, se stala bývalá šéfka Britské obchodní komory ČR Marcela Černochová. Vyznamenání za přínos britským obchodním zájmům dostala letos v dubnu, nicméně k oficiálnímu předání by podle jejích slov mělo dojít až v průběhu listopadu v Praze na britské ambasádě. "Byl to pro mě šok a moc mě to potěšilo, protože to vyjadřuje ocenění nejen mé práce, ale celého týmu komory. Znamená to, že prosazování morálních a etických principů v podnikání a hodnot, které jsme označovali za britské, dává smysl," popsala pro Aktuálně.cz.
Černochová se momentálně věnuje koordinaci zahraničních projektů neziskové organizace Arnika, jejímž cílem je spojovat lidi usilující o lepší životní prostředí. Ochrana přírody ji zajímala už na vysoké škole, během jejíhož studia pracovala v Českém nadačním fondu pro vydru, kde následně působila na pozici ředitelky až do roku 2007.
Za zhruba dva měsíce by měla vyznamenání přebrat i poslední z českých držitelek Řádu britského impéria, členka Britského vojenského poradního a výcvikového týmu Alena Krajtlová, která si tuto poctu vysloužila za přínos britským mezinárodním výcvikovým programům v oblasti obrany a bezpečnosti.
Za 105 let získala naše země trojici nejvyšších ocenění
Řád britského impéria se dělí na pět tříd: Grand Cross (Rytíř velkokříže), Knight Commander (Rytíř komandér), třída Commander (Komandér), Officer (Důstojník) a Member (Člen). Držitelé dvou nejvyšších vyznamenání mají možnost užívat titul Sir nebo Dame. Toto právo platí ovšem jen pro občany Spojeného království a zemí, kde je hlavou státu britský panovník.
Titulu za 105 let dosáhli pouze tři čeští laureáti - v roce 1923 udělil tehdejší král Spojeného království Jiří V. ocenění tehdejšímu ministru zahraničí a pozdějšímu československému prezidentovi Edvardu Benešovi, o 73 let později vyznamenala královna Alžběta II. houslistu, skladatele a dirigenta Rafaela Kubelíka a stejný rok se této pocty dočkal i umělecký ředitel a šéfdirigent Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu a dirigent České filharmonie Libor Pešek.
Vyznamenaní byli dosud veřejně vyhlašováni vždy dvakrát ročně, s příchodem nového roku a v den oficiálních narozenin královny Alžběty II. První laureáty v příštím roce tak vyhlásí již její syn a nynější král Karel III.
Na následujících slidech redakce Aktuálně.cz představuje některé z laureátů.
