


Napětí mezi Bratislavou a Budapeští nejspíš po zvolení Pétera Magyara poroste. Slovenský premiér Robert Fico a jeho budoucí protějšek Péter Magyar se v úterním telefonátu střetli v debatě o Benešových dekretech, majetku i právech maďarské menšiny. Budoucí maďarský premiér podmiňuje dialog zrušením zákona, Bratislava naopak varuje před zpochybněním poválečného uspořádání.

„Prioritou Pétera Magyara v slovensko-maďarských vztazích jsou a budou Benešovy dekrety, kde máme principiálně odlišná stanoviska,“ napsal v úterý na sociální síti Facebook slovenský premiér Robert Fico poté, co si poprvé od voleb u svého jižního souseda volal s tamějším designovaným premiérem Péterem Magyarem.
Ten ve svém prohlášení na stejné sociální síti hovor potvrdil, stejně jako svá slova. „Robertu Ficovi jsem zdůraznil, že nejdůležitější prioritou stále vznikající maďarské vlády je ochrana práv našich maďarských krajanů ve slovensko-maďarském vztahu,“ uvedl Magyar.
„Jasně jsem mu sdělil, že o jakékoli konkrétní politické otázce můžeme jednat pouze tehdy, pokud dostaneme záruku, že Slovensko zruší právní předpisy, které hrozí maďarským spoluobčanům vězením, a pokud bude písemně potvrzeno, že v budoucnu nedojde k zabavování pozemků našich maďarských spoluobčanů s odvoláním na Benešovy dekrety založené na kolektivní vině,“ sdělil budoucí maďarský premiér.
Benešovy dekrety po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny. Na principu kolektivní viny umožnily zbavení občanství, konfiskaci majetku, nasazení v pracovních táborech a byly podkladem pro pokusy o nucené přesídlení Maďarů a Němců z Československa. K zásahu do jejich práv přitom stačila etnická příslušnost, bez individuálního dokazování protiprávního jednání. A téma se po 80 letech od konce války v souvislosti s volbami znovu otevřelo.
„Je to maďarský nacionalista, patriot. Je velmi pevně pravicový a není jako Orbán - v tom smyslu, že je pragmatičtější v jednání s Evropou -, ale v žádném případě není progresivní osobností,“ vysvětluje v rozhovoru pro web Aktuálně irský politický stratég a bývalý poradce britských konzervativců pro zahraniční politiku Garvan Walshe.

„Myslí si, že Maďarsko je součástí velké historické civilizace a národa, a chce, aby to bylo uznáno,“ dodává Walshe, který nyní působí v European Policy Centre. „Čas od času podle mě vytáhne téma Trianonské smlouvy, která se hodí pro rétorické účely,“ uzavírá s odkazem na „maďarskou národní tragédii“. Trianonskou smlouvou totiž Maďarsko po první světové válce přišlo o část svého území ve prospěch okolních států.
Vládní koalice na Slovensku loni v novele trestního zákoníku prosadila, že půlroční vězení bude hrozit těm, kteří Benešovy dekrety zpochybňují. Na jihu Slovenska přitom žije početná maďarská menšina.
Slovenský pozemkový fond navíc v posledních letech zahájil řadu řízení o převodu pozemků na stát s argumentem, že poválečná konfiskace majetku osob maďarské národnosti nebyla administrativně dokončena.
Sporné případy se často týkají lukrativních parcel, významných i z hlediska rozvoje infrastruktury, například v okolí Bratislavy nebo v jižních regionech Slovenska. Podle kritiků tento postup vytváří právní nejistotu a dopadá na současné vlastníky, kteří s poválečnými událostmi nemají nic společného.
Premiér Robert Fico i další vládní představitelé však výhrady odmítají a označují je za zpochybňování poválečného uspořádání. Zároveň varují před destabilizací majetkových poměrů i zhoršením vztahů se sousedními státy.
Magyar již v kampani opakovaně zdůrazňoval, že dekrety jsou založené na principu kolektivní viny a že normy tohoto typu nemohou být základem právního řádu státu EU. Deklaroval dokonce, že pokud se situace na Slovensku nezmění, je připraven vyhostit slovenského velvyslance z Budapešti, dokud Bratislava nezruší trestní paragraf související s dekrety.
Analytici se nicméně shodují, že spíše než o realistický cíl „zrušit Benešovy dekrety“ jde o gesto a nástroj, jak získat podporu Maďarů na Slovensku a ukázat se doma jako politik, který na rozdíl od Orbána skutečně „bojuje za zahraniční Maďary“.






Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Norský fotbalista Sparty Jonatan Brunes vzpomíná v dobrém na angažmá v Lilleströmu, s nímž se Pražané utkají ve čtvrtek v Evropské lize. Šestadvacetiletý útočník čeká už jedenáct soutěžních zápasů na vstřelený gól a na tiskové konferenci s humorem prohlásil, že si branky šetří právě proti bývalému zaměstnavateli.



Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.



Evropská unie zatížila elektromobily z Číny dodatečnými cly, teď se domluvila na omezení dovozu hybridů ze stejné země, v boji proti levné konkurenci ale pořád tahá za kratší konec provazu. A tak i samotné evropské automobilky volají po rychlejším zavádění dalších opatření. Klíčový je hlavně plán nazvaný „Vyrobeno v Evropě“, který udává, kolik procent každého vozu by mělo být vyrobeno v EU.



Zemědělec z Pardubicka si odpyká 20 let vězení za to, že si u známého objednal ubití manželky ocelovou trubkou. Vykonavatel vraždy Josef Hájek stráví ve vězení o dva roky méně. Tresty ve středu mužům pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl jejich odvolání. Za odstranění ženy, s níž se při rozvodu nechtěl dělit o majetek, zaplatil manžel podle verdiktu 150 tisíc korun. Vinu odmítal.