Znamenitá krása i smělá mysl. Vědci po 800 letech ukázali tvář české královny Judity

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
14. 9. 2018 14:00
Kronikáři si mohli leckdy skutečnost přikrášlit, podobu tváře královny Judity z doby prvních českých králů ale kroniky popisují věrně. Jak vypadala žena, která stála u zrodu Teplic a jejíž jméno nesl známý pražský kamenný most, ukázala nyní počítačová rekonstrukce.
Rekonstrukce podoby královny Judity Durynské | Video: Aktuálně.cz

Praha - Její tvář je oválná, štíhlá. A v pohledu má něco ušlechtilého, vznešeného. Tomu dojmu nahrává jistě i oděv, bílý šál, který zakrývá vlasy - a samozřejmě zlatá královská koruna. Poprvé jí na hlavě spočinula, když jí bylo zhruba dvacet let.

Vědci zrekonstruovali tvář české královny Judity Durynské, druhé manželky Vladislava II.
Vědci zrekonstruovali tvář české královny Judity Durynské, druhé manželky Vladislava II. | Foto: Dokumentace kosterních ostatků královny Judit

Jmenovala se Judita Durynská, narodila se asi v roce 1135. Poprvé po více než 800 letech od její smrti dnes vidíme tvář této české královny, kterou dosud zastiňovala staletí i velké příběhy přemyslovských knížat a králů.

Za rekonstrukcí je česko-brazilský tým odborníků. Ti neskrývají, že je zajímalo i to, zda mluvil kronikář Vincencius pravdu, když královnu popsal jako "ženu znamenité krásy, podnikavého ducha, mysli smělé, milovnici nauk a literatury, zběhlou v řeči latinské i ve věcech politických".

Vincencius možná ve 12. století neměl jinou možnost, než královnu vychválit, ale podle tváře zobrazené na plátně si nemusel vymýšlet. Královna se ostatně dožila neobvyklého věku 80 let a neměla jediný zubní kaz, musela žít zdravě. Byla drobná, výška těsně nad 160 centimetry ale tehdy byla obvyklá.

Královninu lebku se podařilo najít při archeologickém výzkumu románské baziliky a kláštera v Teplicích v 50. letech. Známý antropolog Emanuel Vlček nabyl po jejím zkoumání na začátku 21. století jistotu, že je to právě ostatek historicky druhé české královny.

Brazilec s vášní pro osobnosti českých dějin 

V roce 2017 začalo díky iniciativě pedagoga s vášní pro Přemyslovce Augustina Karla Andrleho Sylora (exposlanec hnutí Úsvit a kandidát do Senátu za Korunu českou, pozn. red.) v Antropologickém ústavu Národního muzea bezkontaktní skenování Juditiny lebky. Přesná digitální kopie pak posloužila jako základ pro rekonstrukci obličeje.

Metody rekonstrukce obličeje podle lebky se začaly rozvíjet v 70. letech minulého století. Zlepšování softwarových možností v posledních letech umožnilo renomovanému brazilskému odborníkovi Cicerovi Andrému da Costa Moraesovi vymodelovat, jak Judita vypadala. Nebyla to jeho první zkušenost tohoto druhu v Česku, určil například i podobu svaté Zdislavy.

Judita
Judita | Foto: Aktuálně.cz

Moraes využil kombinaci dvou třídimenzionálních metod. Takzvaná anatomická metoda poskytuje informace o úponech svalů, které dávají obličeji rysy. Další metoda pracuje s tloušťkou měkkých tkání na předem definovaných místech na lebce. Obě složky dají dohromady rysy obličeje.

Jediné, co nejde snadno zjistit, je podoba vlasů či obočí nebo barva očí - a odpověď nedávají ani archeologický výzkum či dobové prameny. "Tato část rekonstrukce je z velké části uměleckým vkladem," připustil v tiskové zprávě realizační tým, v němž byl kromě Andrleho a Moraese například český geofyzik Jiří Šindelář.

Královna zakladatelka

V dnešní době by Judita nejspíš už neocenila jako poklonu slova kronikářů, že je "ducha neobyčejného a téměř mužského". Svému manželovi Vladislavovi II. ale byla rovnocennou a emancipovanou partnerkou, podílela se nemalou měrou na rozkvětu českého království. To se ve druhé polovině 12. století otvíralo kulturním vlivům západu, s řeholními řády do něj přicházelo i vzdělání. Vznikaly kláštery jako Strahov, Plasy či Želiv.

Byla to Judita, kdo hlavní měrou podnítila stavbu benediktinského kláštera v Teplicích stejně jako známého mostu v Praze, který nesl její jméno. Neobyčejně aktivní žena se musela vypořádat s nedůvěrou české šlechty, k čemuž jí pomohlo i to, že se naučila česky a udržovala si zřejmě vlastní dvůr, čímž upevnila svůj vliv.

Už zmíněný kronikář Vincencius nešetřil chválou. Juditu popsal jako "paní vzrůstem a krásou takřka nad lidskou podobu vynikající a jakoby ratolest božskou".

Do země Judita přišla v době, kdy by bylo snadné se v českých politických poměrech a přemyslovském pletichaření ztratit. Vladislav II. se ostatně k moci dostal s pověstí lehkovážného mladíka, kterého bude snadné ovládat, což o přístupu tehdejší šlechty něco vypovídá. Vytáhl na křížovou výpravu i do Milána - právě z toho tažení se dochovaly příběhy o Češích, opékajících si pod hradbami zděšených měšťanů nemluvňata uplácaná z těsta. Pro Vladislava ale bylo důležitější, že za účast na této "zahraniční misi" získal královskou korunu.

Juditě tehdy mohlo být kolem dvaceti let. Následně se v pravém slova smyslu stala zakladatelkou královské etapy přemyslovské dynastie: po období zmatků, když abdikoval stárnoucí Vladislav II., trůn v dědičné podobě získal jejich syn Přemysl Otakar I.

Význam pro školství

Pracovník Filozofické fakulty UK a didaktik z Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Činátl vnímá rekonstrukci tváře české panovnice částečně jako součást určitého popkulturního trendu, zdůrazňuje ale, že zajímavost příběhu určitě nechybí.

"Historické osoby jako panovníci jsou při snaze o vzdělání v historii velmi obtížně představitelné, často k nim známe jen jméno. Tato možnost, kterou dává moderní věda, může mít pozitivní efekt - vyvolat zájem dětí, nechat je do té minulosti nahlédnout. Ideálně s tím, že jim učitel ukáže i vizualizaci, jak se taková rekonstrukce dělá," zamýšlí se Činátl.

Navázat na "zázračné" ukázání tváře podle něj musí další vzdělávací aktivita. "Když na to učitel dokáže navázat zajímavým postupem výuky, může tím zájem dětí zvýšit, zapojit jich více, dát jim silnější zážitek - třeba tím, že je nechá nahlédnout do procedury, jak se tvář rekonstruuje," dodal.

Moderní výukové metody dějepisu ostatně často zahrnují právě práci s historickou fotografií, na které se studenti snaží usoudit, jaký je její příběh, co zobrazuje a jak tehdy lidé žili. Počítačový pokrok tuto možnost nyní protáhl až na královský dvůr přemyslovských Čech druhé poloviny 12. století.

Vědci zrekonstruovali tvář české královny Judity Durynské, druhé manželky Vladislava II.
Vědci zrekonstruovali tvář české královny Judity Durynské, druhé manželky Vladislava II. | Foto: Dokumentace kosterních ostatků královny Judit
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 37 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy