Velitel skupiny speciálních sil, pak i jejich ředitel - mezi tím absolvent prestižních kurzů Rangers v USA či leteckých návodčích - a nakonec zástupce velitele Mnohonárodní divize NATO severovýchod v polském Elblagu. Taková je ve stručnosti vizitka nastávajícího náčelníka českého generálního štábu Karla Řehky. Pokud tedy pomineme absolvování všech stupňů národního vojenského vzdělání, další zahraniční kurzy či stáže - například elitní britskou kadetku v Královské vojenské akademii v Sandhurstu, ale také letitou spolupráci s předními českými akademiky.
"Karel Řehka má jako jeden z mála značný akademický potenciál, který mu umožňuje vidět daleko za hranice běžného armádního provozu. Je také autorem řady studií a neortodoxních myšlenek," říká o kandidátovi na nejvyšší armádní post profesor Miroslav Bárta, egyptolog a archeolog, autor teorie sedmi zákonů vývoje civilizací.
Bárta spolu s Řehkou a dalšími českými akademiky před několika lety spoluorganizoval seminář k otázkám povahy proměn světa a jejich závažnosti pro americké ozbrojené síly ve Washingtonu, DC. "Už tam se naplno projevilo jeho strategické globální myšlení. Jde o vojáka, třebaže momentálně civilistu, který je ve svém oboru na světové úrovni. On vlastně ani není typickým vojákem. V mnohém mi připomíná jiného generála, amerického Jamese Mattise," dodává profesor Bárta.
A tak jako ostatní připomíná, že Řehka zažil při zahraničních misích české armády na vlastní kůži hrůzy válek, při nichž riskoval život. Podle dostupných údajů prošel se svými speciály v Afghánistánu desítkami mimořádně tvrdých bojů a vždy se vrátil se všemi domů.
"Půjde o vynikajícího nástupce generála Aleše Opaty (ve funkci končí 30. června - pozn. red.) s obrovským přínosem pro naši společnost. Miluje navíc svou zemi bez patosu a velkých gest, jak tomu nezřídka bývá u jiných vysokých funkcionářů, ale o to hlouběji," shrnuje Bárta.
Voják z jiného světa?
"Karel na mě vždycky působil jako voják z jiného světa. Z armády podle mě odešel z velmi prestižního postu zástupce velitele Mnohonárodní divize NATO předčasně do čela NÚKIB, protože si neuměl představit blížící se spolupráci s některými představiteli generálního štábu," vysvětluje Řehkův první velitel Karel Klinovský, k němuž nynější ředitel NÚKIB nastoupil v roce 1997 jako novopečený poručík k prostějovské 6. speciální brigádě.
"Nebyl nikdy obyčejným vojákem, tím myslím jeho kromobyčejnou cílevědomost, ale také slušnost. Nikdy nešel přes mrtvoly, ale vždy dosáhl svého," doplňuje Klinovský.
Sedmačtyřicetiletý brigádní generál Řehka přitom přichází do prostředí s hodnostně mnohem vyššími kolegy. "Buď Řehkovu o několik stupňů nižší generálskou hodnost vydýchají a budou ho respektovat, anebo ať odejdou raději do civilu. Válku máme takřka za humny a není čas si hrát na vojáčky a porovnávat, kdo má na rameni víc pecek," upozorňuje Řehkův spolužák z kurzu generálního štábu, vojenský historik Eduard Stehlík.
Na generálním štábu podle něj působí dost sice mladých, avšak už velmi zkušených a schopných důstojníků, kteří mohou případné "nespokojence" s Řehkovým příchodem okamžitě plnohodnotně nahradit.
"Že mají ti stávající generálové o jednu či dvě hvězdičky víc? No a co. Nikdo z nich ale nevelel dlouhodobě tak velkému vojenskému, navíc mezinárodnímu uskupení jako Řehka. Navíc se od úplné píky podílel na výstavbě této mnohonárodní divize v Polsku. Jako někdejší letecký návodčí vládne navíc i špičkovou angličtinou, což je stále pro některé generály problém," doplňuje Karel Klinovský.
V pátek se k tomu při projednávání Řehkova jmenování výborem pro obranu Poslanecké sněmovny vyjádřil i poslanec Karel Krejza (ODS): "Počet hvězd ještě nikomu nedokázal zajistit autoritu."
Na stejném výboru pak ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámila, že dvanácti generálům končí služební závazek a že dává budoucímu šéfovi generálního štábu při výběru nejbližších spolupracovníků zcela volnou ruku. "Věřím, že si vybere takové vojáky, jejichž schopnosti odpovídají současným potřebám moderní armády."
Když se Klinovský dozvěděl o Řehkově jmenování do čela armády, shrnul význam tohoto kroku do dvou vět: "Jde o zlomový okamžik. A to je ještě slabý výraz." Klinovský se bezděky dotkl i další Řehkovy kvalifikace, nadstandardní znalosti letectva NATO, jehož stroje anglicky naváděl buď k výsadkům, anebo i útokům. I malé přeřeknutí či neznalost může totiž vést při navádění letounů k tragédiím.
Prohraný, ale pro Řehku užitečný boj
Ze zmíněných důvodů, ale také kvůli válce na Ukrajině, to podle bezpečnostních analytiků nebude mít Karel Řehka minimálně zpočátku ve funkci náčelníka generálního štábu lehké. Snadné to ovšem v armádě kvůli neortodoxním myšlenkám neměl nikdy. Třeba v dobách, kdy upozorňoval na nevýhodné armádní obchody.
Někdejší poradce náměstka ministra pro průmyslovou spolupráci Milan Mikulecký (dnes bezpečnostní poradce v oblasti Blízkého východu) zmiňuje například masivní výprodej sovětských, avšak stále velmi výkonných kulometů DŠK, které se speciálním silám v Afghánistánu osvědčily. Dohodl se na něm tehdy generální štáb s českými zbrojaři.
"V armádních skladech jich bylo opravdu hodně. Dokonce nikdy nepoužitých. Tahle sice již starší, ale mimořádně kvalitní a výkonná zbraň neměla například v Afghánistánu konkurenci. Přesto se schylovalo k jejich výprodeji za babku českým zbrojařům, kteří je pak instalovali na svou obrněnou techniku," popisuje Mikulecký.
"Karel Řehka nás na absurditu tohoto podezřelého kšeftu (kvůli nátlaku zbrojařů na velení armády obchod kritizují i někteří vysoce postavení armádní důstojníci - pozn. red.) upozornil, takže jsme se obchodu snažili zabránit. Šéf speciálních sil Řehka byl ale za své varování svými šéfy pokárán a zbrojařská lobby nakonec zvítězila," pokračuje Mikulecký, který podle svých slov tehdy zaznamenal snahy, jak se věčně kritizujícího velitele zbavit.
Generální štáb jako továrna na papíry?
Zvláštní kapitolou Řehkovy vojenské kariéry je jeho rozsáhlá publikační činnost. V kontextu války na Ukrajině pak vyčnívá - bezpečnostními analytiky mimořádně ceněná kniha Informační válka (2017), v níž upozorňuje na nebezpečnost Kremlem vedených hybridních a informačních operací. Nemluvě už o dalších studiích, o nichž se zmínil profesor Miroslav Bárta.
Jedna z jeho studií "Potřebujeme si hrát na válku? Význam válečné hry pro obranu země" - zveřejněná spolu s předními akademiky, vědci či politiky v knize "Na rozhraní - krize a proměny současného světa" (2016) - vyvolala ve velení armády nelibost. Řehka v ní totiž konstatuje, že armáda je v Česku vnímána jako všechno možné, jen ne jako nástroj k vedení boje.
"Podívejme se na průměrného důstojníka generálního štábu. Kolik času věnuje přípravě na válku a konkrétně své osobní připravenosti? Zjistíme, že je místo toho zahlcen milionem podružných věcí, které jsou pro něj ovšem alfou a omegou jeho bytí. Velitelé a štáby by se ale měli dnem i nocí věnovat reálným přípravám na boj, od toho si je přece daňoví poplatníci platí. Všechno ostatní by měl být pouze 'šum v pozadí', který musí jen podporovat primární smysl armády. A tím je boj," konstatoval tehdy Řehka s upřesněním, že jde jen o jeho osobní názory.
A doplnil: "Většinu energie a času věnují ovšem tito profesionálové byrokracii, správní a jiné podpůrné činnosti, které se dnes staly běžnou náplní života velitelů i jejich štábů. Jsou tím 'šumem' doslova pohlceni a - bohužel - za něj i hodnoceni. A hodnotí je za to i společnost."
V kostce je tím podle Eduarda Stehlíka řečeno, že generální štáb se léta připravoval na minulou válku, a nikoliv na tu současnou, hybridní, informační a samozřejmě i tu horkou. Řehkovy zkušenosti z vedení NÚKIB jsou podle analytiků jedním z nevětších přínosů jeho návratu do armády.
Řehka pak před čtyřmi lety reagoval na slova bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka o smyslu působení českých vojáků v Afghánistánu, které na soukromém profilu na Facebooku označil jako ubohá a nízká. Politici proto tehdejšímu ministru obrany navrhovali Řehkovo potrestání.
"Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana České republiky," uvedl tehdy Řehka.
