Na Chrámové hoře se nachází mešita Al-Aksá a muslimská svatyně Skalní dóm. V minulosti tam však stával židovský chrám, jehož pozůstatkem je Zeď nářků. Podle nynějšího uspořádání mohou židé jednou z bran na horu vstupovat, ale nesmějí se tam modlit.
Desítky tisíc muslimských věřících se v neděli v jeruzalémském Starém městě shromáždily k modlitbám u příležitosti svého svátku íd al-adhá. Letos připadá na stejný den jako židovský svátek tiša be-av, jímž si židé připomínají dvě katastrofy svých dějin: zničení prvního a druhého chrámu. Oba v biblických časech stávaly právě na Chrámové hoře.
Palestince rozhněvaly informace, že policie povolí židovským věřícím vstoupit na Chrámovou horu. K jejím branám proto dorazilo množství muslimů, kteří začali proti policii protestovat.
Alláhu akbar!
Křičeli hesla jako "Alláhu akbar" (arabsky Bůh je veliký), někteří házeli na policii kameny. Pořádkové síly proti nim zasáhly ohlušujícími granáty a gumovými projektily.
Podle agentury AP přitom policie původně židovské věřící na Chrámovou horu pustit odmítla, poté ale několik z nich s přísnou policejní ochranou nechala jít dál. Rozladění Palestinci po skupině vrhali židle a další předměty, židé se proto následně z hory rychle stáhli.
Spory o Chrámovou horu jsou jedním z ústředních bodů izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael považuje celý Jeruzalém, včetně východní části zabrané v roce 1967, za své hlavní město. Palestinci naopak chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu složeného ze Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy.
