Ženeva - Jeho existenci fyzika předpověděla před více než čtyřiceti lety, přesto ho nikdo dosud nezpozoroval. Bez něj přitom věda nedokáže vysvětlit, jak je možné, že mají věci kolem nás vůbec nějakou hmotnost.
Řeč je o Higgsově bosonu, tajemné částici, která by měla nahradit díru ve standardním modelu, pomocí něhož fyzikové vysvětlují kvarky a leptony, nejmenší stavební jednotky našeho světa a síly, které mezi nimi působí.
Převratný objev, který by potvrdil hypotézu dosud neprobádaného pole, které dává částicím hmotnost, přitom může padnout již příští rok. Předpokládá to alespoň skotský vědec Peter Higgs, po němž se jedna z největších záhad moderní fyziky jmenuje.
Higgs to novinářům řekl po návštěvě Evropské laboratoře pro částicovou fyziku (CERN) ve švýcarské Ženevě, kde finišují přípravy na spuštění vůbec největšího urychlovače částic na světě.
Ženevský cyklotron o obvodu 27 kilometrů bude ale svádět tuhý boj s dosavadním lídrem v zařízeních zkoumajících srážky dvou svazků částic: Tevatronem patřícím americké Fermiho laboratoři, který je ukryt v zemi u Batavie poblíž Chicaga.
"Fermiho laboratoře se opravdu snaží. Je dokonce možné, že už ho mají v zaznamenaných datech, ale dosud se jim ho nepodařilo analyzovat. Určitě doufají, že ho dostanou ještě dřív, než Ženeva spustí svůj LHC," citovala agentura AP Higgse.
Ironií osudu právě CERN v roce 1964 Higgse a jeho teorii pole odmítl. "Moji kolegové si mysleli, že jsem trochu pošuk," dodal skotský fyzik.
Přijdou superpartneři?
Kdyby ani CERN ani Tevatron Higgsův boson nenalezly, znamenalo by to, že celý model elementárních a interakčních částic, který se od 80. let rozvíjí, je třeba zavrhnout.
Na řadu by tak přišly konkurenční teorie, např. supersymetrie, která počítá s tím, že každá částice má ještě svého neviditelného "superpartnera".
