Moravec: Zeman debaty nepotřebuje. Stačí mu propagační pořady, média obratně využívá

Jan Menšík
Aktualizováno 11. 3. 2017 12:38
„Nebudu se účastnit žádných rozhlasových ani televizních diskusí,“ oznámil prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci, kde oficiálně oznámil svoji kandidaturu. Podle expertů za tím může být strategie - Zeman bude ve volbách favoritem, účastí na debatách by tak ničeho nedosáhl. Moderátor Václav Moravec upozorňuje, že Zeman se sice vůči novinářům neustále vymezuje, přitom média dostatečně využívá. Podle Ladislava Špačka, někdejšího mluvčího Václava Havla, má navíc dostatečnou mediální pozornost zaručenu čistě z titulu své funkce prezidenta.
Václav Moravec
Václav Moravec | Foto: Profimédia

Praha - Když oficiálně oznamoval svou kandidaturu na příštího prezidenta, Miloš Zeman v Rothmayerově sále na Pražském hradě prohlásil, že se před prezidentskými volbami nebude účastnit žádných televizních ani rozhlasových debat.

Moderátor Václav Moravec prezidentův postoj chápe. "Myslím, že je to od Miloše Zemana vzhledem k jeho věku a zdravotnímu stavu moudré rozhodnutí.  Navíc nemusíte chodit do debat, když si můžete zařídit různé propagační televizní rozhovorové týdeníky, rozhlasové a novinové občasníky, jež si domluvíte s majiteli a řediteli médií. Což je rovněž moudré a strategické rozhodnutí," zhodnotil pro Aktuálně.cz Václav Moravec.

O Moravcův pořad se přitom ještě během pátku otřel Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček, když na jednom ze svých twitterových účtů uvedl, že se těší, jak se bude v Otázkách Václava Moravce "přetloukat 50 kandidátů pražské kavárny." "Pan prezident nikdy neměl štěstí na spolupracovníky, kteří by drželi krok s jeho intelektem," vzkázal prezidentskému mluvčímu Moravec.

Zeman také v pátek potvrdil, co již před dlouhou dobou avizoval - tedy že nepovede žádnou předvolební kampaň, na rozdíl od svých soupeřů. Kritici však upozorňují, že jeho kampaň de facto probíhá neustále - putováním po krajích, diskutováním s občany a poskytování rozhovorů "spřáteleným" médiím, kde může bez omezení prezentovat své názory. "Třetina úspěchu jeho kampaně je, že se vymezuje vůči novinářům, a přitom média obratně využívá. Riziko pro Miloše Zemana je, pokud by média přestala hrát jeho hru," myslí si Moravec.

Na to, že má Zeman své oblíbené pořady, upozorňuje i mediální analytik a novinář Filip Rožánek. Podle něj je také vidět, že si Zeman v posledních letech oblíbil rozhovory jeden na jednoho, které dává třeba Parlamentním listům nebo Blesku. Se dvěma moderátory se pak potkává ve speciálních Partiích na Primě. "Přetlačit by ho dokázalo jen pár moderátorů, ale k nim nikdy nepřijde. Má výhodnou pozici, může si vybírat, s kým se bude bavit. Diskutovat s kandidáty nepotřebuje, potřebuje sdělit své názory. Tak bude mít výhodu nad svými protihráči," řekl Rožánek.

Za rozhodnutím nechodit do televizních debat ale může být i snaha vyhnout svízelným situacím, kdy by na něj někdo mohl útočit. Zvlášť vzhledem k tomu, že si uvědomuje svou pozici favorita. "Miloš Zeman je natolik chytrý, že ví, že by mu to neprospělo. Je to rizikové. A on ví, že ten, kdo je ve vedení, může spíše ztratit, než získat," okomentoval rozhodnutí mediální analytik Milan Šmíd. Naráží tak na případy ze zahraničí. Mohli jsme to vidět například na Slovensku u Vladimíra Mečiara, který odmítl debatovat s Rudolfem Schusterem, protože měl větší preference.

Zemanovo rozhodnutí nevést kampaň a nechodit do diskusí chápe i bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. "On kampaň mít nemusí, protože je každý večer v televizi, na rozdíl od kohokoliv jiného. U prezidenta republiky je jakási výhoda v tom, že je z titulu své funkce prakticky neustále v médiích. Cokoliv, co učiní, média sledují, takže on ani do žádných debat chodit nemusí. Jeho názory jsou veřejně známé. Denně je produkuje v novinách, v televizi nebo rádiu," řekl Špaček Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy