Polské prezidentské volby: Duda zvítězil o dvě procenta

Martin Novák Zahraničí Martin Novák, Zahraničí
Aktualizováno 13. 7. 2020 8:55
Současný polský prezident Andrzej Duda podle dosavadních výsledků nedělních voleb vede před svým soupeřem, varšavským primátorem Rafalem Trzaskowským. Duda získal 51,2 procenta hlasů, jeho protikandidát 48,8 procenta. Ukazují na to výsledky z 99,97 procenta volebních místností.
Andrzej Duda.
Andrzej Duda. | Foto: Reuters

Zatímco Duda se už veřejně raduje z obhájení úřadu hlavy státu, zástupci proevropské Občanské platformy (PO), za niž se ve volbách o přízeň voličů ucházel Trzaskowski, řekli, že shromažďují informace o problémech, které hlasování provázely. Podle analytiků vzhledem k těsnému výsledku se obě strany mohou obrátit na nejvyšší soud, píše agentura Reuters.

"Báječné! Děkuji mnohokrát! Ať žije Polsko! Moji drazí, viděli jste tuto úžasnou účast, téměř 70 procent. Vyhrát volby s takovou účastí je neuvěřitelná zpráva. Jsem velmi dojatý. Děkuji z celého srdce všem svým krajanům," prohlásil Duda.

Dudovo zřejmé vítězství znamená potvrzení mocenských pozic vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která v Polsku v posledních letech obsadila většinu klíčových pozic veřejného života.

"Před námi jsou tři roky bez voleb. To je dobrý čas na to, abychom zavedli reformy, které jsou ještě plánované, abychom dokončili programy, s nimiž jsme už začali," řekla v polském rozhlase europoslankyně za PiS a bývalá premiérka Beata Szydlová.

Strana ovládá klíčové pozice ve státních firmách, kontroluje veřejnoprávní média. Její vláda si získala popularitu díky štědrým sociálním programům, prosadila ale i sporné reformy například v justici. Kvůli nim se podle domácích i zahraničních kritiků, včetně Evropské komise, soudnictví dostalo pod vliv politiků.

Organizační zmatky

Zástupci opoziční Občanské platformy uvedli, že shromažďují informace o problémech, které hlasování provázely. "To byly více než organizační zmatky, vypadalo to, jako by se někdo úmyslně snažil snížit počet hlasů odevzdaných v zahraničí," tvrdí Tomas Siemoniak z PO. Voliči si stěžovali, že nedostali včas hlasovací lístky. Například před polským konzulátem v chorvatském Splitu museli zájemci o volby podle polských médií čekat ve frontě až šest hodin.

Podle analytiků vzhledem k těsnému výsledku se obě strany mohou obrátit na nejvyšší soud, píše agentura Reuters. "Při tak nevelkém rozdílu je důležitý každý tisíc hlasů," řekl Siemoniak.

Volební klání bylo střetem dvou dlouhodobě vyprofilovaných směrů v polské politice. Duda je konzervativec, podporovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost. Ve svých projevech staví do popředí slova jako tradiční hodnoty, tradiční rodina, křesťanství, národní identita.

Trzaskowski je kandidátem opoziční liberální strany Občanská platforma. Je více proevropský, volá po větším respektu k právům homosexuální komunity a prezentuje se také jako zastánce tržní ekonomiky.

Varšavský primátor Rafal Trzaskowski při prezidentských volbách.
Varšavský primátor Rafal Trzaskowski při prezidentských volbách. | Foto: Reuters

PiS se sice označuje za konzervativní stranu, ale v ekonomické rovině prosadila rozsáhlé sociální příspěvky, což jí pomohlo vyhrát dvakrát za sebou parlamentní volby.

Podle údajů z průzkumu agentury Ipsos byla nyní účast voličů nejvyšší od pádu komunistického režimu. Ve druhém kole hlasovalo 68,9 procenta z téměř 30 milionů oprávněných voličů. Prvního kola, které se konalo před dvěma týdny, se jich zúčastnilo 64,51 procenta.

Kampaň v Polsku byla velmi vyhrocená. Oba kandidáti se odmítli utkat v televizní debatě. Duda tvrdí, že soukromé televize hájí zájmy svých zahraničních vlastníků, Trzaskowski označuje veřejnoprávní TVP za vládní propagandistický kanál.

Aura všemohoucnosti

Duda se ve svých projevech před druhým kolem snažil apelovat na konzervativní katolické voliče. Řekl například, že nedá nikdy souhlas či popud k tomu, aby gayové a lesby mohli v Polsku adoptovat děti, a nepodpoří ani legalizaci homosexuálních sňatků. Už dříve odmítl výuku LGBT problematiky ve školách a tvrdil, že jde o nebezpečnou ideologii.

Trzaskowski říkal, že ani on neusiluje o možnost homosexuálních párů adoptovat děti a obvinil Dudu, že vytváří neexistující téma.

Pokud by Trzaskowski vyhrál, skončil by podle Marka Tejchmana, zástupce šéfredaktora deníku Gazeta Prawna, systém vládnutí, který vytvořila PiS.

"Tento systém je založený na auře všemohoucnosti, která umožňovala schválit jakoukoliv legislativu velmi rychle. Postavení v rámci polské ústavy umožňuje prezidentovi některé kroky parlamentu blokovat. Omezila by se moc strany PiS i vliv bývalého premiéra Jaroslawa Kaczynského v této straně. Myslím, že by se PiS v takovém případě pokusila nějakou cestou omezit pravomoci prezidenta," odhaduje Tejchman.

Vyhrocenější a emotivnější

Tejchman zároveň dodává, že PiS by v takovém případě musela hledat více podpory v jiných stranách.

"Výsledkem Dudovy prohry by byl ještě větší příklon PiS doprava a pokus o větší spolupráci s podobně naladěnými stranami v Sejmu: Polskou lidovou stranou a Konfederací. Aby PiS mohla přehlasovat veta Trzaskowského, potřebovala by v Sejmu 276 hlasů a ty dá dohromady jen s těmito dvěma stranami. Osobně ale očekávám, že volby Duda vyhraje," říkal ještě před volbami polský novinář.

Historik Antoni Dudek z Univerzity kardinála Stefana Wyszynského ve Varšavě řekl deníku Rzeczpospolita ještě před volbami, že vyhraje ten, kdo na poslední chvíli zmobilizuje víc svých potenciálních voličů a přesvědčí je, že má smysl jít hlasovat. Domníval se, že o něco větší šanci na vítězství má současný prezident, který oslovuje spíše starší lidi a obyvatele venkova.

"Duda má víc voličů, kteří půjdou hlasovat přímo pro něj, zatímco Trzaskowského bude volit mnoho lidí, kteří hlavně nechtějí Dudu," tvrdí historik.

Podle něj bez ohledu na to, kdo vyhraje, bude polská politika ještě vyhrocenější a emotivnější. "Nejspíš ani nebudeme svědky nějakého jasného vítězství jednoho z kandidátů a očekávám, že přijdou protesty týkající se buď špatného sčítání hlasů, nebo toho, že někteří voliči nemohli odevzdat svůj hlas," doplňuje novinář Marek Tejchman.

Češi mě občas štvou, už nejsou tak liberální, říká Kaczorowski

Překvapuje mě, že Češi volí Miloše Zemana. V Polsku jsme na tom ale ještě hůř, míní polský novinář a bohemista. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 33 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy