Budoucí slovenská prezidentka se narodila do rodiny s dlouhou vinařskou tradicí, která sahá až do 16. století. Stejně jako její předci po otcově linii i ona žila s rodiči a starším bratrem ve městě Pezinok, přibližně dvacet kilometrů za Bratislavou.
Její rodina měla vždy zájem o politiku, proto také Čaputová v době sametové revoluce, když jí bylo 16 let, chodila protestovat na náměstí. "Už jako středoškolačka jsem si uvědomovala paradox doby před revolucí. Doma se mluvilo jinak, než jak se mluvilo v médiích, ve školách nebo na úřadech," vzpomíná dnes pětačtyřicetiletá Čaputová v rozhovoru pro slovenský deník SME, který se věnuje jejímu dětství i právnickým začátkům.
"Existovaly dva paralelní světy a já jsem velmi vděčná za to, že jsem mohla zažít rok 1989. Symbolizoval pro mě zřícení zdi mezi dvěma světy. Lidé mohli naplno říct, co si myslí a jak se cítí," vysvětluje.
Po střední škole Čaputová nastoupila na Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Vzhledem k aktivitám, které mimo školu měla, musela mít individuální studijní plán. "S kamarádkou jsem vymyslela projekt pro sociálně znevýhodněné děti. Víkendy jsme trávily tím, že jsme je brávaly na různé výlety. Pro mnohé z nich to byly vůbec první prázdniny," popisuje.
Její matka ji jednou označila za "advokátku chudých". "Advokátka chudých v tom smyslu, že když byl někdo kritizovaný nebo slabší, snažila jsem se to vyvažovat a zastávat se ho," vybavuje si Čaputová.
Po ukončení studia našla práci v místní samosprávě, přestože mnoho jejích spolužáků využilo velké poptávky po soudcích do nově otevíraných soudů. Sama přiznává, že pro její budoucnost v oboru nešlo o příliš ambiciózní cíl. "Z hlediska mojí kariéry to nebyl úplně hvězdný start," říká.
Strach o zdraví
Pak přišlo období, kterým se Čaputová na Slovensku proslavila. Nastoupila do občanského sdružení Via Iuris, s nímž spolupracovala šestnáct let. Největší úspěch, kterého dosáhli, je spjat právě s jejím rodným městem Pezinkem a skládkou, která zde nelegálně vznikala. Během jejího fungování se výrazně zhoršilo zdraví místních obyvatel.
"V tom období jsem se vyrovnávala s vlastním strachem z rakoviny, protože moje blízká kamarádka, která byla velmi mladá, na tuto nemoc zemřela," vzpomíná nyní v rozhovoru vítězka prezidentských voleb. "Informace, které jsme měli, byly znepokojující z hlediska ohrožení obecného zdraví. Motorem byl tudíž i strach a do toho se mi narodily dvě dcery," dodává.
Lawyrs on the front line:Zuzana Caputova, ‘grassroots envirnmntl hero’,Goldman Prize winner https://t.co/Yn0aIRstsZ pic.twitter.com/3qJBWO4UZz
— IBA News (@IBAnews) July 22, 2016
Skládka byla nakonec prohlášena za nelegální, což Čaputové vyneslo prestižní ekologické ocenění - Goldmanovu cenu, které se také říká "zelená Nobelova cena".
Kampaň a antikampaň
Jako kandidátku na prezidentku navrhla Čaputovou v loňském roce neparlamentní strana Progresivní Slovensko, ve které byla ještě donedávna místopředsedkyní. Na nabídku kývla, po několika měsících se ale v předvolebních průzkumech pohybovala stále na zhruba osmém místě.
"V kampani jsem v určité fázi přehodnocovala, jestli v ní vůbec zůstat," popisuje nyní Čaputová. "Když ale přišel (relevantní ohlas) a reakce veřejnosti, kandidatura mi začala dávat větší smysl," doplňuje.
It has started on conspiracy website Zem a Vek which made nose of Zuzana Čaputová looking more “jewish” by the medieval antisemitic streotypes. pic.twitter.com/WjDm8d1dVJ
— Mirek Tóda (@jeemine) March 28, 2019
Rostoucí úspěch ale s sebou přinesl také negativní kampaň. Slovenský konspirační časopis Zem a vek Čaputové na fotografii upravil nos a rty, čímž podle serveru Manipulátoři.cz navázal na nacistickou propagandu, která takto zpodobňovala Židy.
Protikandidát Maroš Šefčovič, který s ní postoupil do druhého kola voleb a získal přes 41 procent hlasů, zase zpochybňoval její koncipientskou praxi. Šířily se i falešné zprávy o starším bratrovi Danielovi.
Jedny z těch, které Čaputová nejvíc před kampaní chránila, byly její dvě dcery. "Mladší dcera byla od začátku moje velká fanynka, starší si trochu víc chránila soukromí," popisuje.
"Když mě doma vidí pobíhat v neformálním oblečení a jsem pro ně mamina a kámoška, je pro ně kombinace mého jména a funkce (prezidentky) zvláštní představa. Je to pro ně vlastně vtipné," líčí v rozhovoru pro SME situaci Čaputová.
Přestože je zvykem, že se slovenský prezident po nástupu do úřadu přestěhuje do Bratislavy, Čaputová podobný krok neplánuje. "Konzultovala jsem to s Úřadem pro ochranu ústavních činitelů a moje prosba zůstat doma se z hlediska bezpečnosti zdá být akceptovatelná," uvedla. Jediné, čeho se obává, je doprava do Bratislavy. "Jednoduše budu muset absolvovat to, co ostatní - počkat si v zácpách," uvedla v pondělním rozhovoru pro slovenský Denník N.
Čaputová poruší tradici také v tom, že ji na oficiální zahraniční návštěvy místo manžela, se kterým se loni rozvedla, bude doprovázet poradce nebo její 52letý přítel a umělec Peter Konečný. "Byla bych ráda, kdyby mě doprovázel na všech společenských událostech, které souvisí s výkonem funkce," uvedla pro SME.
