Z Ukrajiny chceme demokratizovat i Rusko, říká ruský emigrant v Kyjevě. Nepůjde to ale hned, dodává

Jakub Múčka
27. 5. 2017 19:30
Už minimálně 300 ruských občanů získalo na Ukrajině politickou ochranu před represemi ve vlastní zemi. Z Kyjeva i dalších ukrajinských měst se od tzv. Euromajdanu v roce 2014 postupně stává vítané útočiště liberálních Rusů, kteří utíkají před tlakem režimu Vladimira Putina. "Myslím, že Ukrajina je skvělé místo pro práci na vnitřní demokratizaci Ruska," říká Greg Frolov, ředitel nového Domu svobodného Ruska, který ruští emigranti nedávno založili v Kyjevě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

A.cz: Kolik Rusů po tzv. Euromajdanu odjelo na Ukrajinu?

Greg Frolov: Politickou ochranu jich tady dosud získalo zhruba 300. To jsou lidé, kteří v Rusku - často v regionech - přímo čelili pronásledování.

Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě
Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě | Foto: Jakub Múčka

Spolu s tím na Ukrajinu odjela obecně řada Rusů, kteří EuroMajdanu přímo fandili a kteří dnes vnímají Kyjev jako nové hlavní město postsovětského světa.

Kolik jich přesně je, nevíme. Často tady žijí nelegálně nebo pouze s dlouhodobým pobytem, který získávají díky tomu, že některý z jejich předků pocházel z Ukrajiny.

Občanství získalo na Ukrajině v posledních letech asi 3000 Rusů.

A tento počet od roku 2014 dál roste?

Velká část těchto lidí odjela na Ukrajinu bezprostředně po Euromajdanu, jeli se přímo zapojit do nových občanských projektů nebo šli bojovat do dobrovolnických jednotek na straně Ukrajiny.

Jen takových lidí bylo asi tisíc. 

Většina současných Rusů vnímá Euromajdan spíš jako hrozbu… 

Mezi Ruskem a Ukrajinou dnes existuje velká informační propast.

Běžní Rusové moc nechápou, co se na Ukrajině děje, slyší vždycky jen zprávy o korupci nebo o zákazu ruských médií.

Vnímají tak Ukrajinu jako zemi, kde proběhly už dvě revoluce, ale ničeho pozitivního se stejně nedosáhlo. O reformách většinou nevědí.

Jedním z úkolů našeho nově vytvořeného Domu svobodného Ruska je právě pokus vytvářet malý informační most mezi těmito zeměmi.

Skvěle se odtud demokratizuje Rusko

Proč vůbec Rusové volí k emigraci právě Ukrajinu?

Po demonstracích na moskevském Bolotném náměstí (velké protivládní demonstrace v Moskvě v roce 2012, po kterých následovalo hromadné zatýkání a soudní procesy - pozn. red.) začaly z Ruska odjíždět do západních zemí tisíce až statisíce lidí. 

Já sám jsem nejdříve odjel do USA a až později sem na Ukrajinu.

Myslím, že Ukrajina je dnes skvělé místo pro práci na vnitřní demokratizaci Ruska. 

My, ruští emigranti, známe velmi dobře zvláštnosti ruských informačních, diplomatických, ekonomických i jiných vlivů a můžeme tak v této věci Ukrajincům pomáhat.

Čekáte, že na Ukrajinu bude v budoucnu utíkat ještě víc lidí z Ruska?

Hodně Rusů pochází z Ukrajiny, často taky existují rodinné vazby. Každý takový člověk má podle ukrajinských zákonů právo na trvalý pobyt, nebo dokonce občanství.

Ukrajinské imigrační úřady sice pracují velmi pomalu, ale projít tuto proceduru možné je, sám jsem toho důkazem.

V současnosti nějakou masivní vlnu ruské imigrace nečekáme, je ale pravděpodobné, že každá další větší represe v Rusku vyvolá nový odchod aktivistů i obyčejných lidí. 

Ukrajina bude vždycky šancí pro všechny, kdo nebudou mít možnost odjet do USA nebo zemí EU. To se týká hlavně ruských regionů. 

Další větší vlnu emigrace čekám přesně za rok po prezidentských volbách v Rusku (v březnu 2018 - pozn. red.). Vždy když tam dojde k větším opozičním protestům, následují jako odpověď větší represe.

Jak vás Ukrajinci přijímají?  

Ukrajinský stát si ruské imigrace moc nevšímá. Když tady máte rodinné vazby, relativně snadno získáte legální pobyt.

Problémy mají lidé, kteří přímo žádají politický azyl. Tam je úspěšnost jen 10 procent.

I proto je tady řada lidí prostě nelegálně.

Alternativní ruská ambasáda

A proč jste se rozhodli v Kyjevě založit Dům svobodného Ruska?

Chceme vytvořit platformu pro dialog i analytickou práci.

Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě, s kolegy
Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě, s kolegy | Foto: Jakub Múčka

To, co dnes ničí vztahy Rusů a Ukrajinců, je kremelská zahraniční politika. Tahle válka skončí jen tehdy, až v Rusku proběhne demokratická změna.

Ukrajinská i ruská prodemokratická společnost mají tedy společné cíle.

My tady v Kyjevě chceme být platformou pro výměnu informací mezi oběma společnostmi, ne mezi státy.

Co konkrétně plánujete dělat?

V našem centru chceme vytvořit malý think-tank, který se bude zabývat rusko-ukrajinskou problematikou, třeba Krymem.

Nebo vlivem ruského režimu na západní demokratické instituce, tedy mapovat vliv ruského byznysu, médií atd. I tady na Ukrajině existuje vliv tajných služeb přes diplomacii a jiné složky.

Nakonec chceme pomáhat ruským emigrantům na Ukrajině. Navazujeme na projekt humanitární a právní pomoci EmigRussia.

Rádi bychom vytvořili doslova jakousi "alternativní ruskou ambasádu". Na tu oficiální se často bojí obracet i ti Rusové, kteří se chtějí jen spojit se svými rodinami doma.

Vedle toho chceme organizovat kurzy ukrajinského jazyka pro ruskou diasporu nebo rekvalifikační kurzy.

Uprchlíci jsou vždy ve velmi těžké sociální situaci.

Spustit v Rusku demokratické změny není jednoduché. Určitě to bude trvat velmi dlouho, pokud se takový pokus vůbec podaří. Počítáte s tím?

Vnitřní demokratickou proměnu země můžou skutečně provést jen lidé uvnitř Ruska. A je pravda, že se to asi nestane zítra.

Diaspora v tom ale může sehrát svoji roli. Můžeme podporovat kolegy uvnitř Ruska, nabízet expertní práci a nakonec i mapovat to, co dělá současný ruský režim za hranicemi.

Jak na otevření vašeho centra reaguje ukrajinská společnost?

Kritiku jsme zaznamenali jen na sociálních sítích. Jinak nám lidé na úřadech nebo v nevládních organizacích většinou vycházejí vstříc.

Náš projekt EmigRussia funguje rok a navázali jsme už dobré kontakty s ukrajinskými nevládními organizacemi. Do správní rady jsme třeba pozvali zástupce významné dobrovolnické organizace Krym SOS.

Samozřejmě jsou Ukrajinci, kteří reagují negativně, když slyší slovo "Rusko". U řady lidí zaznamenáte nedůvěru. To ale chápeme, lidé se k nám prostě postupně učí chodit.

V Rusku probíhá vnitřní silná krize, únava z režimu je veliká, celý systém funguje na principu korupce, říká novinář Josef Pazderka. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 53 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy