Z Ukrajiny chceme demokratizovat i Rusko, říká ruský emigrant v Kyjevě. Nepůjde to ale hned, dodává

Jakub Múčka
27. 5. 2017 19:30
Už minimálně 300 ruských občanů získalo na Ukrajině politickou ochranu před represemi ve vlastní zemi. Z Kyjeva i dalších ukrajinských měst se od tzv. Euromajdanu v roce 2014 postupně stává vítané útočiště liberálních Rusů, kteří utíkají před tlakem režimu Vladimira Putina. "Myslím, že Ukrajina je skvělé místo pro práci na vnitřní demokratizaci Ruska," říká Greg Frolov, ředitel nového Domu svobodného Ruska, který ruští emigranti nedávno založili v Kyjevě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

A.cz: Kolik Rusů po tzv. Euromajdanu odjelo na Ukrajinu?

Greg Frolov: Politickou ochranu jich tady dosud získalo zhruba 300. To jsou lidé, kteří v Rusku - často v regionech - přímo čelili pronásledování.

Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě
Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě | Foto: Jakub Múčka

Spolu s tím na Ukrajinu odjela obecně řada Rusů, kteří EuroMajdanu přímo fandili a kteří dnes vnímají Kyjev jako nové hlavní město postsovětského světa.

Kolik jich přesně je, nevíme. Často tady žijí nelegálně nebo pouze s dlouhodobým pobytem, který získávají díky tomu, že některý z jejich předků pocházel z Ukrajiny.

Občanství získalo na Ukrajině v posledních letech asi 3000 Rusů.

A tento počet od roku 2014 dál roste?

Velká část těchto lidí odjela na Ukrajinu bezprostředně po Euromajdanu, jeli se přímo zapojit do nových občanských projektů nebo šli bojovat do dobrovolnických jednotek na straně Ukrajiny.

Jen takových lidí bylo asi tisíc. 

Většina současných Rusů vnímá Euromajdan spíš jako hrozbu… 

Mezi Ruskem a Ukrajinou dnes existuje velká informační propast.

Běžní Rusové moc nechápou, co se na Ukrajině děje, slyší vždycky jen zprávy o korupci nebo o zákazu ruských médií.

Vnímají tak Ukrajinu jako zemi, kde proběhly už dvě revoluce, ale ničeho pozitivního se stejně nedosáhlo. O reformách většinou nevědí.

Jedním z úkolů našeho nově vytvořeného Domu svobodného Ruska je právě pokus vytvářet malý informační most mezi těmito zeměmi.

Skvěle se odtud demokratizuje Rusko

Proč vůbec Rusové volí k emigraci právě Ukrajinu?

Po demonstracích na moskevském Bolotném náměstí (velké protivládní demonstrace v Moskvě v roce 2012, po kterých následovalo hromadné zatýkání a soudní procesy - pozn. red.) začaly z Ruska odjíždět do západních zemí tisíce až statisíce lidí. 

Já sám jsem nejdříve odjel do USA a až později sem na Ukrajinu.

Myslím, že Ukrajina je dnes skvělé místo pro práci na vnitřní demokratizaci Ruska. 

My, ruští emigranti, známe velmi dobře zvláštnosti ruských informačních, diplomatických, ekonomických i jiných vlivů a můžeme tak v této věci Ukrajincům pomáhat.

Čekáte, že na Ukrajinu bude v budoucnu utíkat ještě víc lidí z Ruska?

Hodně Rusů pochází z Ukrajiny, často taky existují rodinné vazby. Každý takový člověk má podle ukrajinských zákonů právo na trvalý pobyt, nebo dokonce občanství.

Ukrajinské imigrační úřady sice pracují velmi pomalu, ale projít tuto proceduru možné je, sám jsem toho důkazem.

V současnosti nějakou masivní vlnu ruské imigrace nečekáme, je ale pravděpodobné, že každá další větší represe v Rusku vyvolá nový odchod aktivistů i obyčejných lidí. 

Ukrajina bude vždycky šancí pro všechny, kdo nebudou mít možnost odjet do USA nebo zemí EU. To se týká hlavně ruských regionů. 

Další větší vlnu emigrace čekám přesně za rok po prezidentských volbách v Rusku (v březnu 2018 - pozn. red.). Vždy když tam dojde k větším opozičním protestům, následují jako odpověď větší represe.

Jak vás Ukrajinci přijímají?  

Ukrajinský stát si ruské imigrace moc nevšímá. Když tady máte rodinné vazby, relativně snadno získáte legální pobyt.

Problémy mají lidé, kteří přímo žádají politický azyl. Tam je úspěšnost jen 10 procent.

I proto je tady řada lidí prostě nelegálně.

Alternativní ruská ambasáda

A proč jste se rozhodli v Kyjevě založit Dům svobodného Ruska?

Chceme vytvořit platformu pro dialog i analytickou práci.

Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě, s kolegy
Greg Frolov, ředitel Domu svobodného Ruska v Kyjevě, s kolegy | Foto: Jakub Múčka

To, co dnes ničí vztahy Rusů a Ukrajinců, je kremelská zahraniční politika. Tahle válka skončí jen tehdy, až v Rusku proběhne demokratická změna.

Ukrajinská i ruská prodemokratická společnost mají tedy společné cíle.

My tady v Kyjevě chceme být platformou pro výměnu informací mezi oběma společnostmi, ne mezi státy.

Co konkrétně plánujete dělat?

V našem centru chceme vytvořit malý think-tank, který se bude zabývat rusko-ukrajinskou problematikou, třeba Krymem.

Nebo vlivem ruského režimu na západní demokratické instituce, tedy mapovat vliv ruského byznysu, médií atd. I tady na Ukrajině existuje vliv tajných služeb přes diplomacii a jiné složky.

Nakonec chceme pomáhat ruským emigrantům na Ukrajině. Navazujeme na projekt humanitární a právní pomoci EmigRussia.

Rádi bychom vytvořili doslova jakousi "alternativní ruskou ambasádu". Na tu oficiální se často bojí obracet i ti Rusové, kteří se chtějí jen spojit se svými rodinami doma.

Vedle toho chceme organizovat kurzy ukrajinského jazyka pro ruskou diasporu nebo rekvalifikační kurzy.

Uprchlíci jsou vždy ve velmi těžké sociální situaci.

Spustit v Rusku demokratické změny není jednoduché. Určitě to bude trvat velmi dlouho, pokud se takový pokus vůbec podaří. Počítáte s tím?

Vnitřní demokratickou proměnu země můžou skutečně provést jen lidé uvnitř Ruska. A je pravda, že se to asi nestane zítra.

Diaspora v tom ale může sehrát svoji roli. Můžeme podporovat kolegy uvnitř Ruska, nabízet expertní práci a nakonec i mapovat to, co dělá současný ruský režim za hranicemi.

Jak na otevření vašeho centra reaguje ukrajinská společnost?

Kritiku jsme zaznamenali jen na sociálních sítích. Jinak nám lidé na úřadech nebo v nevládních organizacích většinou vycházejí vstříc.

Náš projekt EmigRussia funguje rok a navázali jsme už dobré kontakty s ukrajinskými nevládními organizacemi. Do správní rady jsme třeba pozvali zástupce významné dobrovolnické organizace Krym SOS.

Samozřejmě jsou Ukrajinci, kteří reagují negativně, když slyší slovo "Rusko". U řady lidí zaznamenáte nedůvěru. To ale chápeme, lidé se k nám prostě postupně učí chodit.

V Rusku probíhá vnitřní silná krize, únava z režimu je veliká, celý systém funguje na principu korupce, říká novinář Josef Pazderka. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 16 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy