Praha - Evropa je v nejistotě, jestli ji v příštích týdnech nezasáhne nová masová vlna uprchlíků.
Turecko by podle řady spekulací mohlo umožnit stovkám tisíc běženců vydat se z tureckého území na cestu na řecké ostrovy. Touto trasou do Evropy v letech 2015 a 2016 přišlo přes milion uprchlíků.
Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan těsně zvítězil ve víkendovém referendu o ústavních změnách, zesílily obavy, že by mohl vypovědět loňskou dohodu se zeměmi Evropské unie o zastavení migrace.
Po jejím uzavření se počet uprchlíků a migrantů odcházejících z Turecka do Řecka téměř úplně zastavil. V Turecku žijí skoro tři miliony Syřanů, kteří tam uprchli před občanskou válkou.
Zrušením dohody už pohrozil turecký ministr pro vztahy s EU Ömer Celik. Vyzval unii, aby Turkům okamžitě přiznala právo cestovat na území svých členských zemí bez víz. "Pokud dostaneme zápornou odpověď, máme právo znovu posoudit a pozastavit všechny dohody," prohlásil Celik.
Země EU slíbily, že Turkům, kteří mají biometrické pasy, umožní přijet do Evropy bez víz na pobyty nepřesahující 90 dní. Turecko však nejdřív podle dohody musí splnit několik podmínek. A to stále neudělalo.
Ankara například neupravila svůj protiteroristický zákon, který podle kritiků využívá nejen k boji s terorismem, ale i k věznění novinářů a dalších politických odpůrců.
EU Turky varuje, že pokud podmínky nesplní, nemůžou se zrušením víz počítat. Takový vždy byl i postoj Česka: ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zdůrazňuje, že bez splnění všech podmínek Turci nárok na bezvízový styk nemají.
Tentokrát je to vážné
Diplomaté upozorňují, že v uplynulých měsících Turci vypovězením uprchlické dohody hrozili opakovaně, ale v praxi ji pořád plní.
Proud uprchlíků se navíc zastavil nejen díky dohodě s Tureckem, ale i poté, co Makedonie uzavřela svou hranici s Řeckem. Běženci tak mají jen malou naději, že se z Řecka dostanou dál do Evropy, kam směřují.
Současná turecká hrozba ale může být vážnější než ty předchozí. Řecko už proto podle deníku The Times chystá krizový plán pro případ, že by z tureckých břehů opět začali v masovém množství připlouvat uprchlíci.
"Naše obavy jsou reálné. Ale je otázkou, jestli bude Erdogan skutečně riskovat, že se změní v regionálního vyvrhele," řekl deníku nejmenovaný řecký činitel.
Vztahy mezi Tureckem a státy unie se po nedělním referendu dál vyostřují. Politici řady zemí EU kritizovali způsob, jakým referendum proběhlo. Podle mezinárodních pozorovatelů opozice zdaleka neměla v kampani stejné podmínky jako vládní tábor.
Němečtí nebo rakouští politici tak požadují, aby EU s Tureckem ukončila rozhovory o jeho budoucím členství v osmadvacítce. Ty se táhnou už řadu let a jsou jen formální, protože momentálně není vyhlídka na jejich úspěšné uzavření.
Turecký prezident Erdogan po referendu opět pohrozil, že v zemi obnoví trest smrti. To by nejspíš vedlo k okamžitému ukončení rozhovorů s EU. Prezident taky, jako už poněkolikáté, mluvil o možnosti vypsat referendum o tom, jestli by Turecko mělo o členství v EU usilovat, nebo ne.
