Možná to znáte: když přijedete do zemí bývalého Sovětského svazu, obří panelové domy často hyzdí (či krášlí) balkony. Každý vypadá trochu jinak, možná vznikl i v jiném období, a lidé si je postavili proto, aby rozšířili prostor svých bytů. V kyrgyzské metropoli Biškek ale mají utrum, úřady totiž nepovolené úpravy balkonů odstraňují.
Jak na konci června informoval web Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL), město zahájilo rozsáhlou kampaň zaměřenou na sjednocení vzhledu obytných budov a odstranění stavebních úprav, které vznikly bez potřebných povolení.
Demolice probíhají v době, kdy se Kyrgyzstán připravuje na pořádání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v roce 2026 a také Světových her nomádů, které se mají uskutečnit na konci léta příštího roku.
Světové nomádské hry
Jejich cílem je zachovat a propagovat kulturní dědictví nomádských kultur, představit tradiční disciplíny široké veřejnosti a podporovat mezinárodní kulturní výměnu.
Soutěží se například v jezdecké hře kok boru, tradičních zápasnických disciplínách, lukostřelbě či jezdeckých závodech.
První moderní ročník se uskutečnil v roce 2014 v Kyrgyzstánu a od té doby se her účastní sportovci a návštěvníci z mnoha zemí světa.
Účastníky těchto her jsou hlavně bývalé Sovětské republiky Kyrgyzstán, Kazachstán, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán a Rusko.
Zatím poslední Světové nomádské hry se pořádaly v Kazachstánu. 10. září 2024.Foto: Shutterstock – YuTphotograph
Demoliční čety už řádí
Magistrát Biškeku však podle Rádia Svobodná Evropa odmítá, že by šlo pouze o kosmetické úpravy před mezinárodními akcemi. Podle vyjádření kanceláře starosty bude odstraňování nepovolených balkonových přístaveb pokračovat dlouhodobě bez ohledu na připravované události.
Kampaň vyvolává mezi obyvateli kontroverze. Kritiku vyvolal postup některých demoličních čet. Podle svědectví zveřejněných na sociálních sítích měla jedna z nich vysypat stavební suť přímo do bytu majitele, který v době zásahu nebyl doma.
Reakce veřejnosti jsou rozdílné. Část obyvatel snahu města o sjednocení vzhledu panelových domů podporuje a považuje ji za krok ke zlepšení veřejného prostoru. Jiní naopak upozorňují, že výsledkem je návrat k jednotvárné architektuře z dob Sovětského svazu. Jeden z uživatelů Instagramu přirovnal opravené domy ke studentským kolejím a uvedl, že podle něj ztratily svůj původní charakter.
Podle webu Rádia Svobodná Evropa jsou podobné zásahy součástí širší snahy kyrgyzských úřadů o modernizaci městského prostředí a důslednější vymáhání stavebních předpisů. Debata o tom, zda mají úřady právo zasahovat do úprav soukromých bytů, však v zemi pokračuje.
Nejde jen o Biškek
Podobné snahy o sjednocení vzhledu měst nejsou v postsovětském prostoru výjimečné. V mnoha městech bývalého SSSR se během 90. let a na začátku nového tisíciletí rozšířily nepovolené přístavby balkonů a další úpravy panelových domů.
Obyvatelé si jimi zvětšovali obytný prostor nebo vytvářeli skladovací místnosti, protože původní sovětské byty často úložné či sklepní prostory postrádaly. Podle Rádia Svobodná Evropa se právě takové konstrukce staly běžnou součástí městské krajiny od Kavkazu až po Střední Asii.
Nejrozsáhlejší program obnovy panelových sídlišť zahájila v roce 2017 Moskva, kde město rozhodlo o demolici tisíců starších bytových domů z éry Nikity Chruščova a jejich nahrazení novou výstavbou. Projekt vyvolal protesty části obyvatel, kteří kritizovali nucené stěhování i způsob rozhodování o budoucnosti svých domovů.
Kontroverze provázely také přestavby v ázerbájdžánském Baku. Tamní úřady v rámci rozsáhlé modernizace města před mezinárodními akcemi nechaly demolovat celé bloky domů, což podle organizace Human Rights Watch vedlo k nucenému vystěhovávání obyvatel a sporům o náhrady za vyvlastněné nemovitosti.
Mohlo by vás zajímat: V Moldavsku se na konci září odehrály důležité parlamentní volby. Náš redaktor je sledoval přímo na místě v Kišiněvě a poblíž hranice s Podněstřím
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Za zřícení mostu v Janově s 43 mrtvými dostali trest desítky lidí lidí včetně exmanažerů
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.
Kreml řeší nový problém. Palivová krize začíná ohrožovat válečný rozpočet
Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Doma chodila ve svetru a horko nevnímala. Vedro v Evropě zabíjí potichu, Česko řeší nepřipravenost
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.