


Možná to znáte: když přijedete do zemí bývalého Sovětského svazu, obří panelové domy často hyzdí (či krášlí) balkony. Každý vypadá trochu jinak, možná vznikl i v jiném období, a lidé si je postavili proto, aby rozšířili prostor svých bytů. V kyrgyzské metropoli Biškek ale mají utrum, úřady totiž nepovolené úpravy balkonů odstraňují.

Jak na konci června informoval web Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL), město zahájilo rozsáhlou kampaň zaměřenou na sjednocení vzhledu obytných budov a odstranění stavebních úprav, které vznikly bez potřebných povolení.
Demolice probíhají v době, kdy se Kyrgyzstán připravuje na pořádání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v roce 2026 a také Světových her nomádů, které se mají uskutečnit na konci léta příštího roku.
Jejich cílem je zachovat a propagovat kulturní dědictví nomádských kultur, představit tradiční disciplíny široké veřejnosti a podporovat mezinárodní kulturní výměnu.
Soutěží se například v jezdecké hře kok boru, tradičních zápasnických disciplínách, lukostřelbě či jezdeckých závodech.
První moderní ročník se uskutečnil v roce 2014 v Kyrgyzstánu a od té doby se her účastní sportovci a návštěvníci z mnoha zemí světa.
Účastníky těchto her jsou hlavně bývalé Sovětské republiky Kyrgyzstán, Kazachstán, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán a Rusko.

Magistrát Biškeku však podle Rádia Svobodná Evropa odmítá, že by šlo pouze o kosmetické úpravy před mezinárodními akcemi. Podle vyjádření kanceláře starosty bude odstraňování nepovolených balkonových přístaveb pokračovat dlouhodobě bez ohledu na připravované události.
Kampaň vyvolává mezi obyvateli kontroverze. Kritiku vyvolal postup některých demoličních čet. Podle svědectví zveřejněných na sociálních sítích měla jedna z nich vysypat stavební suť přímo do bytu majitele, který v době zásahu nebyl doma.
Reakce veřejnosti jsou rozdílné. Část obyvatel snahu města o sjednocení vzhledu panelových domů podporuje a považuje ji za krok ke zlepšení veřejného prostoru. Jiní naopak upozorňují, že výsledkem je návrat k jednotvárné architektuře z dob Sovětského svazu. Jeden z uživatelů Instagramu přirovnal opravené domy ke studentským kolejím a uvedl, že podle něj ztratily svůj původní charakter.

Podle webu Rádia Svobodná Evropa jsou podobné zásahy součástí širší snahy kyrgyzských úřadů o modernizaci městského prostředí a důslednější vymáhání stavebních předpisů. Debata o tom, zda mají úřady právo zasahovat do úprav soukromých bytů, však v zemi pokračuje.
Podobné snahy o sjednocení vzhledu měst nejsou v postsovětském prostoru výjimečné. V mnoha městech bývalého SSSR se během 90. let a na začátku nového tisíciletí rozšířily nepovolené přístavby balkonů a další úpravy panelových domů.
Obyvatelé si jimi zvětšovali obytný prostor nebo vytvářeli skladovací místnosti, protože původní sovětské byty často úložné či sklepní prostory postrádaly. Podle Rádia Svobodná Evropa se právě takové konstrukce staly běžnou součástí městské krajiny od Kavkazu až po Střední Asii.
Nejrozsáhlejší program obnovy panelových sídlišť zahájila v roce 2017 Moskva, kde město rozhodlo o demolici tisíců starších bytových domů z éry Nikity Chruščova a jejich nahrazení novou výstavbou. Projekt vyvolal protesty části obyvatel, kteří kritizovali nucené stěhování i způsob rozhodování o budoucnosti svých domovů.

Kontroverze provázely také přestavby v ázerbájdžánském Baku. Tamní úřady v rámci rozsáhlé modernizace města před mezinárodními akcemi nechaly demolovat celé bloky domů, což podle organizace Human Rights Watch vedlo k nucenému vystěhovávání obyvatel a sporům o náhrady za vyvlastněné nemovitosti.



Jezdíte elektromobilem po Evropě? Tak pozor, abyste nenarazili v Belgii. Jeden z největších obchodních řetězců Carrefour totiž zakázal jejich vjezd na střešní parkoviště. Důvodem je bezpečnost i hmotnost elektromobilů v porovnání s klasickými spalovacími modely.



Ministerstvo spravedlnosti má vyplatit bývalému vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi 1,47 milion korun jako náhradu škody za stíhání v kauze týkající se dotace pro penzion v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, v níž ho soud osvobodil. Rozhodl o tom olomoucký okresní soud, který vydal na tuto částku platební rozkaz, napsaly ve středu Seznam Zprávy.



Na zlomek sekundy se z hlubin vesmíru ozve obrovská rádiová rána a pak je zase ticho. Některé záblesky se vracejí, jiné už nikdy. Astronomové přitom stále nevědí, co je vytváří. Hlavním podezřelým jsou magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. K rozluštění této záhady bychom navíc mohli být o krok blíž už v září, kdy se k pozorování vrátí obří sardinský radioteleskop.



Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) identifikovali přibližně 1000 katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená suchem. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, ve kterých se sucho a rychlý odtok vody objevují pravidelně, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu.



Čtyři mrtvé a pět zraněných si ve středu vyžádal útok ruského dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, uvedly místní úřady. „V důsledku tohoto teroristického útoku zahynuly čtyři osoby. V současné době příslušné služby zjišťují jejich totožnost,“ napsal k útoku na mikrobus na Telegramu náčelník vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.