Peking - Došlo k tomu, čeho se epidemiologové nejvíc obávali. Vir nové ptačí chřipky AH7N9 zmutoval tak, že se dokáže šířit mezi lidmi.

K prvnímu prokázanému přenosu z člověka na člověka došlo v Číně, kde se AH7N9 také poprvé objevil.

Nakazila se dvaatřicetiletá žena, jež pečovala o svého nemocného otce. Oba viru podlehli, informoval odborný magazín British Medical Journal.

Důvod k panice ale prozatím není. Odborníci uklidňují, že přenosu při běžném kontaktu (například v hromadné dopravě) vir zatím není schopen. V případě dcery, jež pečovala o nakaženého otce, šlo o dlouhodobý intenzivní kontakt. Navíc to, že se nakazila od něj, ještě není stoprocentně jisté.

Jiná situace by nastala, pokud by vir dál mutoval a začal se šířit stejně jako běžná chřipka. V takovém případě by mohl vyvolat pandemii nedozírných rozměrů. Předpoklady k tomu má. Světová zdravotnická organizace (WHO) na jaře přiznala, že je AH7N9 "nejhorším chřipkovým virem všech dob".

Viru chybí gen savců a to je jeho výhoda

V případě AH7N9 jde o kombinaci výhradně ptačích virů, přičemž ty dříve zmutované (například AH1N1 - pozn. red.) obsahovaly geny savců.

Lidské tělo se s nimi díky tomu dokázalo vypořádat snadněji. Vir navíc získává odolnost proti Tamiflu, což je jedno ze dvou antivirotik, která má lidstvo v boji s mutující chřipkou k dispozici.

K 30. červnu bylo ve východní Číně evidováno celkem 133 případů nákazy AH7N9, 43 lidí zemřelo. Většina z nich onemocněla po návštěvě trhu s drůbeží. První příznaky se u nich projevily během jednoho až dvou týdnů po nákaze.

Výše zmíněná 32letá žena ale do kontaktu se živou drůbeží nepřišla. Přesto šest dní po smrti otce také onemocněla. Přes veškerou péči lékařů nakonec zemřela na mnohonásobné selhání orgánů.

Většinu pacientů zprvu sužuje, horečka, kašel, dušnost a další příznaky typické pro chřipku. Nákaza tímto typem ale přechází do těžké formy zápalu plic a může skončit otravou krve, selháním vnitřních orgánů a smrtí.