Po bitvách zmizeli v hrobech, nikdo o nich nevěděl. KLDR prolomí tajemství, do USA vrátí těla vojáků

Martin Novák Martin Novák
23. 7. 2018 7:45
Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil Donaldu Trumpovi, že těla amerických vojáků se konečně budou moci vrátit domů. 27. července, v den 65. výročí příměří v korejské válce, má symbolicky vzlétnout první letoun s ostatky.
Americký voják v Koreji.
Americký voják v Koreji. | Foto: Reuters

Washington - Před pětašedesáti lety cestoval Don Oberdorfer americkým vojenským vlakem Koreou. Bylo to krátce po 27. červenci 1953, kdy bylo uzavřeno příměří v korejské válce. 

Vzpomíná, jak cestoval tehdy zdevastovanou zemí po konfliktu, který si vyžádal přes tři miliony mrtvých.

"Jedeme z přístavu Pusan na sever a všude kolem je to příšerné, děsivé. Nejšpinavější děti, které jsem kdy viděl. Pobíhají kolem vlaku a žebrají. Byl tam jeden chlapec s jednou nohou. Tu druhou měl utrženou nad kolenem. Všude se děti a lidé sbíhají k našemu vlaku, volají hello, hello a chtějí hodit něco, co má jakoukoliv cenu," zapsal si Oberdorfer do svého deníku 11. srpna 1953 při cestě apokalyptickou, válkou zničenou krajinou.

Oberdorfer se později stal novinářem deníku Washington Post a autorem velmi uznávané knihy, v níž srovnává historii Severní a Jižní Koreje.

Mezi dvěma miliony obětí bylo i 36 tisíc Oberdorferových krajanů. Amerických vojáků, kteří bojovali na straně Jižní Koreje. Ostatky většiny se vrátily domů rychle, ale zhruba 5300 jich na Korejském poloostrově zůstalo.

V den podepsání příměří byly na severní straně. Ať živí, nebo už mrtví. O jejich osudech nikdo ve Spojených státech ani jinde moc neví. Severokorejský režim to vždy střežil jako přísné tajemství.

Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un se na summitu v Singapuru dohodli, že ostatky se vrátí domů. Američané už posílají rakve do Pchjongjangu.

Speciální letadlo přepraví na Havaj kosti amerických vojáků symbolicky v den výročí příměří 27. července. Postupně mají být převezeny k identifikaci všechny ostatky.

Ostatky v masových hrobech

Americká ministerstva obrany a zahraničí mají poprvé od konce války šanci zjistit, za jakých okolností vojáci USA na severu Koreje zemřeli a kde byli pohřbeni.

Nejvíce vojáků ztratila americká armáda v zimě 1950, už v prvním roce války. V polovině září vedl generál Douglas MacArthur legendární vylodění v Inčchonu. Ofenzíva za účasti 75 tisíc vojáků USA změnila poměr sil na bojišti a zabránila kolapsu jihokorejské armády.

Následně ale poslala armádu na bojiště Čína a ta pro změnu zabránila úplné porážce Severokorejců. Právě tehdy - během čínského protiútoku na konci roku 1950 - padlo mnoho Američanů, jejichž těla zůstávají doteď na severu.

Mnozí zahynuli rukou čínských vojáků, nikoliv severokorejských.

Pentagon ví o třech oblastech, kde jsou Američané pohřbeni v masových hrobech. Tou první je město Unsan na severozápadě KLDR. Tady čínská armáda vedla na konci roku 1950 masivní protiúder. V hrobech je více než 1500 ostatků amerických vojáků.

Další oběti jsou pochovány poblíž nádrže Čosin. Zhruba 120 tisíc čínských vojáků zde obklíčilo 30 tisíc Američanů, Britů a Jihokorejců. Tvrdá bitva trvala sedmnáct dní, části amerických a britských sil se podařilo z obklíčení probít.

Patrně mnoho amerických obětí války je pohřbeno v blízkosti demilitarizovaného pásma, které rozděluje Severní a Jižní Koreu. K dispozici je jen málo informací o zajatcích, kteří skončili v severokorejských pracovních táborech. Jak dlouho žili, jak zemřeli a kde leží jejich ostatky.

Televize CNN nedávno připomněla v reportáži osud poručíka Karla Seydela z Colorada. Zmizel právě během bitvy u Čosinu. Jeho manželka Rosanne stále žije a ve dvaadevadesáti pořád čeká na jakoukoliv informaci o něm. Teď má možná poslední šanci se něco dozvědět.

Podívejte se na reportáž Aktuálně.cz z demilitarizované zóny mezi Korejemi:

Znepřátelené Koreje jednají o míru, ale hranice mezi nimi je stále válečná. V demilitarizované zóně natáčel reportér Aktuálně.cz Martin Novák. | Video: Martin Novák
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy