Ukrajina ukázala jejich sílu. Teď je použily i Spojené státy proti Íránu

Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.

Íránská média v pondělí hlásila výbuchy na několika místech v provincii Hormozgán, včetně ostrova Kešm a přístavního města Bandar Abbás. Jednalo se už o pátou vlnu amerických útoků od obnovení konfliktu začátkem července.

Ústřední velení USA (CENTCOM), které řídí vojenské operace USA na Blízkém východě, uvedlo, že v neděli provedlo dvě vlny útoků s cílem „omezit schopnost Íránu pokračovat v útocích na mezinárodní lodní dopravu proplouvající Hormuzským průlivem“.

CENTCOM dodal, že Spojené státy při útoku poprvé nasadily sebevražedné námořní drony. O jaký typ se jednalo, ale velení neupřesnilo. Do útoku dále nasadily stíhací letouny, válečné lodě a útočné vzdušné drony typu „kamikaze“.

Ukrajinský fenomén

Právě námořní drony se staly jedním z největších překvapení války na Ukrajině. Od roku 2023 se jim daří zasahovat a vyřazovat válečné lodě ruské Černomořské flotily a Ukrajina hlásí také úspěchy při útocích na ropné tankery patřící do takzvané ruské stínové flotily.

Mezi nejznámější ukrajinské námořní drony patří řada Magura, kterou provozuje Hlavní správa rozvědky (GUR) ukrajinského ministerstva obrany. V únoru 2024 se Magura stala prvním námořním dronem, který v bojové akci potopil nepřátelskou válečnou loď. Zničila raketovou korvetu Ivanovec třídy Tarantul III i výsadkovou loď Cezar Kunikov.

Během prvního roku od svého veřejného představení měly tyto drony při sebevražedných útocích podle ukrajinských údajů zničit osm ruských válečných lodí a dalších šest poškodit.

Námořní institut Spojených států (USNI) odhaduje škody na ruské flotile na více než 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun). Cena jednoho námořního dronu se podle USNI pohybuje mezi 250 a 300 tisíci dolary (přibližně pět až šest milionů korun).

Mezi nejznámější ukrajinské námořní drony patří také řada Sea Baby, kterou vyvinula Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU). Ta těmto plavidlům připisuje významnou roli v sérii operací, které podle ní donutily Rusko zásadně změnit způsob nasazení Černomořské flotily. Výsledkem bylo přesunutí většiny lodí ze Sevastopolu do Novorossijsku.

Nová verze Sea Baby, představená loni v říjnu, je vybavena systémem s podporou umělé inteligence, který pomáhá rozlišovat vlastní a nepřátelské cíle. Může také vypouštět malé útočné drony a disponuje víceúrovňovým systémem sebezničení, který má zabránit jejímu ukořistění protivníkem, uvedla agentura AP.

Hormuzská krize

Nejnovější výměna úderů mezi Washingtonem a Teheránem dál oslabuje dohodu o ukončení bojů uzavřenou před necelým měsícem. Příměří v posledních dnech fakticky přestalo fungovat a obě strany se navzájem obviňují z jeho porušování. Washington přesto tvrdí, že diplomatická jednání pokračují.

Íránské revoluční gardy v pondělí oznámily, že během noci provedly několik vln odvetných operací proti americkým cílům. Tvrdí, že zasáhly americké vojenské základny, sklady raket a paliva v Jordánsku, zařízení pro vrtulníky, letouny elektronického boje a centrum velení bezpilotních letounů v Bahrajnu.

Revoluční gardy dále tvrdí, že zasáhly americkou raketovou základnu v Kuvajtu, dva salvové raketomety HIMARS, sklady munice naplněné raketami a radarové systémy v Ománu. Operace podle jejich prohlášení budou pokračovat a Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Spojené státy to odmítají a tvrdí, že průjezdná zůstává jižní plavební trasa podél ománského pobřeží.

Nejnovější výměna úderů navázala na rozsáhlé americké útoky ze sobotní noci, při nichž bylo podle USA zasaženo přibližně 140 cílů. Írán na ně odpověděl útoky na cíle v Jordánsku, Ománu, Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru.

Na další eskalaci konfliktu zareagovaly i finanční trhy. Cena ropy Brent vzrostla o 4,5 procenta na téměř 80 dolarů za barel. Investoři se obávají především dalšího omezení dopravy v Hormuzském průlivu, kterým před konfliktem procházela přibližně pětina světového obchodu s ropou, uvedl britský list The Financial Times.