


Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek obvinil své politické oponenty, že je nezastaví nic, aby se zmocnili moci. Jsou podle něho ochotni spolupracovat i se zahraničními zpravodajskými službami. Orbán to řekl ve videu na Facebooku, které zveřejnil dva dny před parlamentními volbami. V nich se rozhodne o tom, zda po 16 letech skončí vláda jeho národněkonzervativní strany Fidesz.

„Už před sčítáním hlasů organizují protesty a nepokoje,“ tvrdil Orbán. Jde podle něj o organizovaný pokus podkopat rozhodnutí maďarských voličů pomocí chaosu, nátlaku a mezinárodních očerňujících kampaní. Na veřejnost se obrátil s varováním, že „změna je nebezpečná“, a s ujištěním, že „Fidesz je bezpečná volba“.
Tým investigativních východoevropských novinářů minulý týden zveřejnil nahrávku z předloňského srpna, na které šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem probíral podobu unijních protiruských sankcí. Szijjártó pak označil za „obrovský skandál“, že ho odposlouchávaly cizí zpravodajské služby.
Podle průzkumů veřejného mínění Fidesz zaostává za opoziční středopravicovou stranou Tisza. V jejím čele stojí Péter Magyar, který sám v minulosti býval součástí mocenského systému vytvořeného po roce 2010 Orbánem.
Maďarský premiér říká, že Fidesz znamená národní jednotu v době nadcházející evropské krize a že jeho strana bude chránit každou maďarskou rodinu. V nedělních volbách Maďaři podle něj nebudou jen volit parlament, ale „rozhodovat o osudu národa“.
Maďarský premiér tvrdí, že výhra opozice by znamenala zavlečení Maďarska do války na Ukrajině a Magyara vykresluje jako loutku v rukou Bruselu a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Orbán svou politikou Maďarsko v uplynulých letech proměnil v příklad „iliberální demokracie“ a stal se vzorem mnoha pravicově populistických politiků. Dlouhodobě vede spory s Evropskou komisí, která Maďarsko kritizuje kvůli porušování základních hodnot EU.






Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.



Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.



Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.