"Změkčilý intelektuál", který šéfoval mocné firmě. Kdo je Putinův místokrál Donbasu

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
14. 6. 2022 6:15
Když začala invaze na Ukrajinu, vypadalo to, že Sergej Kirijenko, který posledních šest let v Kremlu odpovídá za vnitřní politiku, bude odsunut na vedlejší kolej. Jestřábi ve vládě o něm již dříve hovořili jako o změkčilém intelektuálovi, jenž není schopen bouchnout do stolu. Teď je ale všechno jinak.
První zástupce šéfa Putinovy prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko na propagandistickém videu při návštěvě zdevastovaného Mariupolu | Video: Aktuálně.cz/Telegram, Denis Pušilin

Šedesátiletý Kirijenko se v posledních měsících dostal do vnitřního kruhu lidí kolem ruského prezidenta Vladimira Putina a výrazně rozšířil své pravomoci. Nyní dostal na starost separatistické republiky na Donbasu a také okupovaná území v Chersonské a Záporožské oblasti Ukrajiny. Podle zdrojů ruského nezávislého serveru Meduza má také za úkol vymyslet image Ruska po skončení války.

Ve vnitropolitickém bloku Kremlu od začátku útoku na Ukrajinu panovala nejistota. Nebylo jisté, jestli se budou konat gubernátorské volby, naplánované na září. Hlavně silové struktury vystupovaly za jejich přenesení na pozdější termín, protože právě na podzim ruské obyvatelstvo poprvé silněji pocítí dopad sankcí a mohlo by hlasovat jinak, než si přeje Kreml. To by ovšem dělalo nesmyslnou vůbec existenci celého Kirijenkova odboru vnitřní politiky, protože výběr gubernátorů a následné jejich hladké zvolení je jejich hlavním úkolem.

Ruský prezident Vladimir Putin se Sergejem Kirijenkem.
Ruský prezident Vladimir Putin se Sergejem Kirijenkem. | Foto: Reuters

Zatímco někteří pracovníci už začali hovořit o masovém propouštění, v polovině dubna Sergej Kirijenko své podřízené svolal a oznámil, že se nic nemění. Že Vladimiru Putinovi vysvětlil, že by to byl špatný signál veřejnosti. "Když se ruší volby, znamená to, že se v zemi děje něco špatně a vládnoucí moc se bojí výsledků," měl být jeho hlavní argument.

Jeden ze zdrojů Meduzy uvádí, že Kirijenko řekl Putinovi přesně to, co chtěl slyšet. Že Rusko a jeho vedení má zvláštní poslání a že všechno dělá správně. Další zase tvrdí, že Kirijenko dokázal najít, čím ruského vládce zaujmout.

"Prezident je naprosto ponořen do války na Donbasu a maximálně ho ještě zajímá zahraniční politika. Vnitřní politika ho skoro nezajímá, je přesvědčený, že tam je všechno v pořádku. Abyste si udržel kontakt s prezidentem, musíte si vymyslet nějakou agendu, která ho zajímá," cituje ho Meduza.

Kádrový výsadek

Sergej Kirijenko se následně stal hlavním kurátorem Donbasu a okupované východní Ukrajiny. Jako první z vysokých představitelů Kremlu přijel na území separatistických republik a navštívil také sklad humanitární pomoci v okupované Chersonské oblasti. Jeho úkolem je prý příprava referend o připojení těchto oblastí k Rusku.

Dalším jeho projektem je "kádrový výsadek" na Donbasu. Až dosud Kreml trval na tom, že v čele samozvaných republik mají být místní představitelé. Nyní už zábrany padly a z Ruska přijíždějí noví lidé. Premiérem Doněcké lidové republiky se tak 8. června stal Vitalij Chocenko, člověk moskevského ministerstva průmyslu a především jeden z laureátů konkurzu Lídři Ruska, který měl na starosti právě Kirijenko. Hovoří se také o výměně vedení v Luhanské lidové republice. "Musíme tu mít ty nejkvalitnější lidi, aby obyvatelstvo pochopilo, že Rusko sem přišlo na dlouho a nehodlá už odejít," měl podle zdrojů Meduzy říct Kirijenko šéfovi Kremlu.

Sergeje Kirijenka do politiky přivedl v roce 1997 tehdejší energický vicepremiér Boris Němcov, který ho prosadil na místo náměstka ministra energetiky. Ovšem již po roce byl ve svých 36 letech jmenován nejmladším premiérem v dějinách Ruska. Zlé jazyky mu okamžitě daly přezdívku "Kinder Surprise". Země ale neodvratně i díky asijské ekonomické krizi, která srazila ceny ropy na deset dolarů za barel, směřovala k bankrotu státních financí. Do toho rozpočet vysávala finanční pyramida státních pokladničních poukázek, zavedená předchozí vládou Viktora Černomyrdina.

V srpnu 1998 došlo k bankrotu, kurz rublu se propadl téměř trojnásobně, zkrachovaly desítky bank a životní úroveň Rusů klesla asi o třetinu. To přirozeně vláda nemohla ustát a odstoupila. Znamenalo to konec i pro Kirijenkovu strmou politickou kariéru. Také Boris Němcov mohl zapomenout na to, že by se stal následníkem Borise Jelcina v prezidentském křesle.

Šéfem mocného Rosatomu

Místo něj se prezidentem stal Vladimir Putin a ten jmenoval Kirijenka svým představitelem v povolžském federálním okruhu, kde měl zkrotit separatistické tendence Tatarstánu a Baškortostánu. Putin s ním byl zjevně spokojen a v roce 2005 ho jmenoval šéfem koncernu Rosatom, což je jeden z největších státních holdingů s miliardovými obraty. Tam strávil dlouhých jedenáct let, než si ho Vladimir Putin povolal do Kremlu coby prvního náměstka prezidentské kanceláře, odpovědného za vnitřní politiku.

Zde řešil postupnou náhradu stárnoucí Putinovy politické elity. Založil již zmíněný projekt Lídři Ruska, v rámci kterého vytvářel jakousi moderní obdobu sovětské nomenklatury, tedy kádrovou rezervu pro prezidentovy technokraty. Účastníci projektu měli přednášky od předních ekonomů, právníků a politologů, ale také různé teambuildingové aktivity typu skoku ze skály do vody nebo přejetí v zákopu tankem.

Kirijenko za šest let ve funkci vyměnil prakticky polovinu gubernátorů a absolventy svých kurzů prosadil do různých funkcí, včetně náměstků federálních ministrů. 

Video: Ruská důchodkyně se vzepřela Kremlu

RFE - ruská důchodkyně se vzepřela Kremlu | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy