Zlověstné mlčení Severní Koreje. Odpálení rakety s doletem do USA je otázkou hodin

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 23. 12. 2019 15:34
Severní Korea zřejmě chystá po dvou letech test mezikontinentální balistické rakety, schopné zasáhnout i Spojené státy. Vyplývá to z analýz diplomatů i pracovníků tajných služeb USA i jiných zemí.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un s vojáky.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un s vojáky. | Foto: Reuters

Deník New York Times i televize Fox News s odvoláním na své zdroje uvedly, že test je otázkou spíš hodin než dní.

Severokorejská tisková agentura KCNA varovala, že Spojené státy dostanou "vánoční dárek", pokud nezmění svoji politiku.

Test by zasadil těžkou ránu taktice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se od loňského léta třikrát sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve snaze přimět ho jednáním k jadernému odzbrojení a demontáži raket dlouhého doletu.

Fakt, že za poslední dva roky Kim neprovedl žádný jaderný test ani neodpálil střelu schopnou zasáhnout území USA, vykládal Trump jako úspěch. Rozhovory však zatím nevedly k žádnému pokroku, protože Pchjongjang žádal zrušení sankcí a teprve potom připouštěl debatu o odzbrojení.

Schůzka klíčového výboru

Obnova zkoušek balistických střel by znamenala, že se Kim Čong-un vrací ke konfrontační strategii. Trumpovi vyčítá, že nesplnil sliby a v praxi se politika USA vůči jeho zemi nezměnila.

V Pchjongjangu se v neděli sešel Vojenský výbor Korejské strany práce, který pod vedením Kima rozhoduje o zásadních rozhodnutích týkajících se armády.

"Je podezřelé, že z nejvyšších míst Severní Koreje nezazněla minulý týden žádná oficiální stanoviska. To mlčení je zlověstné," řekl agentuře Reuters Jenny Town, analytik specializovaného serveru 38 North, který se zabývá děním v Severní Koreji.

Rusko a Čína navrhují, aby Spojené státy v této situaci souhlasily s částečným uvolněním ekonomických sankcí a odvrátily tak novou krizi, kterou by test mezikontinentální rakety způsobil.

Naopak vlivný washingtonský institut Foundation for Defense of Democracies navrhuje, aby si USA vůči Severokorejcům počínaly agresivněji. Aby zemi paralyzovaly kybernetickými útoky, trvaly na dodržování maximálně tvrdých sankcí a vedly agresivní informační válku proti vedení KLDR.

"V krátkodobém horizontu tento plán zvýší napětí, ale je to jediná cesta, jak dosáhnout denuklearizace Severní Koreje bez vyhlášení války," uvádějí autoři studie Bradley Bowman a David Maxwell. Zároveň uvádějí, že "Kim se vzdá jaderných zbraní pouze v případě, když si bude myslet, že to ohrožuje přežití jeho režimu".

Další výhrůžka Trumpa

Rada bezpečnosti OSN postupně přijala tvrdé sankce proti Pchjongjangu po jeho opakovaných jaderných zkouškách. Souhlasila s tím Moskva i Peking. V rámci sankcí Čína omezila obchodování se Severní Koreou. V omezené míře ale do země stále dodává palivo.

Podle New York Times byl Trump po jednání s Kimem nakloněn zmírnění sankcí a chtěl ustoupit. Ministr zahraničí Mike Pompeo a tehdejší Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton jej však přemluvili, ať to nedělá.

Mezi USA a Severní Koreou panovala vyhrocená rétorika v roce 2017. Trump prohlašoval, že je na stole i vojenské řešení, pokud KLDR nepřestane s provokacemi. V novoročním projevu 1. ledna 2018 byl ale Kim Čong-un smířlivý a nabídl jednání. V červnu téhož roku se Trump a Kim setkali na historické schůzce v Singapuru.

Na začátku letošního prosince Trump po dlouhé době znovu prohlásil, že "USA mohou použít vojenskou sílu, pokud to bude nutné".

VIDEO: Návrat Kim Čong-una do KLDR. 

Návrat Kim Čong-una do Pchjongjangu doprovázelo velkolepé přivítání | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 19 minutami

Podle Kaczyńského budou volby polského prezidenta nejpozději 28. června

Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit, prohlásil dnes rezolutně předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Dal přitom najevo, že k tomu využije "všechny prostředky, jež má stát k dispozici".

V Polsku pokračují ostré politické spory o termín už odložených voleb - opozice chce delší odklad, PiS konání co nejdříve. Původně byly volby hlavy státu vypsané na 10. května, ale kvůli šíření koronaviru se nekonaly. Vláda přes odpor opozice neuspěla se svou snahou prosadit zákon o výhradně korespondenčním hlasování. Volby nyní nestihne uspořádat ani do konce května.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy