


Iniciativa na bojišti se poprvé od začátku ruské invaze v roce 2022 začíná překlápět ve prospěch Ukrajiny. Uvedl to týdeník The Economist s odkazem na vojenské analytiky. Podle nich za změnou poměrů stojí především ukrajinská převaha v oblasti dronů, úspěšné protiútoky i stále intenzivnější údery hluboko v ruském týlu.

Po pravděpodobně nejtěžší zimě od začátku války se podle britského magazínu začíná vývoj konfliktu postupně obracet ve prospěch Ukrajiny.
Ruské síly si přitom od očekávané jarní ofenzivy slibovaly výrazné územní zisky. Namísto toho ale během dubna ztratily více území, než dokázaly obsadit, a to poprvé od srpna 2024. Podle washingtonského Institutu pro studium války přišla Moskva konkrétně o 113 kilometrů čtverečních obsazeného území.
Analytici připisují ukrajinské úspěchy kombinaci lokálních protiútoků, přesných úderů středního doletu a narušování ruské komunikace i logistiky.
„Celkově to působí jako zlomový moment války,“ uvedl pro The Economist Lawrence Freedman, emeritní profesor King’s College v Londýně. Dodal, že pokračující neúspěchy by mohly v některých sektorech vyústit až v širší kolaps ruských pozic.
Ruská armáda zároveň přichází o stále více vojáků – podle odhadů může Rusko ztrácet až 35 tisíc vojáků měsíčně. Celkové ztráty od začátku invaze se pak podle ukrajinských odhadů blíží 1,4 milionu mrtvých a raněných.
Zhoršuje se i poměr mezi mrtvými a raněnými vojáky. Kyjev tvrdí, že Rusko dnes ztrácí téměř dva mrtvé vojáky na jednoho zraněného, což oproti předchozím fázím války představuje výrazné zhoršení.
Analytici soudí, že za touto změnou stojí především masové nasazení FPV dronů, které v současnosti údajně způsobují až 80 procent všech ztrát.
Drony zároveň mění podobu bojiště i daleko za frontou. Takzvaná „zóna smrti“ sahá až 20 kilometrů od linie bojů a ukrajinské bezpilotní prostředky v ní výrazně narušují ruskou logistiku, omezují pohyb konvojů a komplikují zásobování.
V posledních měsících Ukrajina výrazně rozšířila také své schopnosti zasahovat cíle hluboko na ruském území. Drony středního doletu útočí na infrastrukturu ve vzdálenosti 50 až 300 kilometrů a systémy dlouhého doletu jsou schopné zasahovat cíle vzdálené až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic.
Do potenciálního dosahu ukrajinských úderů se tak v současnosti dostává až 70 procent ruské populace, což vedle znatelných ekonomických ztrát vytváří i výrazný psychologický tlak. V březnu navíc Ukrajina poprvé překonala Rusko v počtu provedených dálkových dronových útoků.
Útoky na energetickou infrastrukturu už podle analýzy donutily Rusko dočasně snížit produkci ropy až o 400 tisíc barelů denně a některé z klíčových exportních terminálů fungují výrazně pod svou kapacitou. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno uvedl, že letošní údery připravily Moskvu o příjmy z ropy v hodnotě sedmi miliard dolarů.
„Proti dronovým útokům se nedá bránit plošnou protivzdušnou obranou. A na mnoha místech, kde by Rusko potřebovalo bodovou obranu, ji jednoduše nemá,“ uvedl pro The Economist Seth Jones z think-tanku Center for Strategic and International Studies.
Nakolik současný vývoj změní další průběh války, bude podle analytiků záležet hlavně na následujících měsících – zejména na tom, zda se Rusku podaří najít odpověď na ukrajinskou převahu v oblasti dronů a zda dokáže připravit novou ofenzivu. Dosavadní průběh bojů však podle The Economist naznačuje, že Kyjev začíná mít navrch.



Sázející, který na konci května ve hře Eurojackpot získal rekordních 2,911 miliardy korun, už má peníze na svém herním účtu. Po odečtení patnáctiprocentní daně mu přišlo zhruba 2,47 miliardy korun. Může s nimi nakládat postupně či najednou, je to pouze na jeho uvážení.



Počet obětí páteční nehody autobusu, kterou v Bulharsku způsobili dva Bulhaři s českými řidičskými průkazy, vzrostl na čtyři. V nemocnici zemřel spolujezdec jednoho z viníků, informovala místní média. Podle vyšetřovatelů řidiči zorganizovali nelegální pouliční závod, při kterém jeli přes 150 kilometrů v hodině.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.



Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.