Zlé časy na Tchaj-wanu. Byznys odchází do Číny

Ralph Jennings (Reuters)
10. 9. 2007 11:47
Investoři i turisté už ostrov opomíjejí
V ulicích Tchaj-peje.
V ulicích Tchaj-peje. | Foto: Martin Novák

Tchaj-pej - Tchajwanská metropole byla kdysi asijským magnetem pro byznysmeny a lidi, kteří se chtěli naučit čínsky.

V dobách, kdy byla pevninská Čína Západu uzavřena a nebylo možné ji navštěvovat.

Dnes ale význam Tchaj-wanu upadá. Poté, co Čína dokořán otevřela dveře turistům a obchodníkům.

Počet cizinců navštěvujících čínskou pevninu stoupá. V případě ostrovního Tchaj-wanu je tomu naopak.

Za čínštinou do Číny

Hotely v hlavním městě Tchaj-peji zejí prázdnotou, o výuku čínštiny na tchajpejských školách je v zahraničí minimální zájem.

Čtvrti města, dříve vyhlášené nočním životem, dnes zaplňují spíše úředníci s bílými límečky než cizinci.

"Lidé teď hodně investují v Číně. Od nás mnoho investorů odešlo, už je tady nevídáme,"říká majitel baru Čchang Chuej-lan.

Tchaj-wan na Aktuálně.cz
Autor fotografie: Martin Novák

Tchaj-wan na Aktuálně.cz

  • Taipei 101, král mrakodrapů. Původní reportáž Aktuálně.cz

Stagnace turistického ruchu vyvolává kritiku vůči tchajwanské vládě. Za to, že je příliš protičínská a odmítá jak přímé obchodování, tak i přímé letecké spojení s pevninou.

Podle kritiků by měl Tchaj-wan spíše těžit z hospodářského rozmachu Číny. Takovou filozofii má opoziční strana Kuomintang, která by podle průzkumů veřejného mínění nyní ve volbách vládní Demokratickou pokrokovou stranu porazila.

Co přinese otevření hranic ?

Vláda se brání. Otevření se Číně by prý znamenalo únik kapitálu a invazi levné pracovní síly a nelegálních imigrantů z pevniny.

Pevninská Čína, ovládaná Komunistickou stranou, považuje Tchaj-wan za svoji provincii. A hrozí, že pokud by ostrov vyhlásil nezávislost, použije sílu.

Tchaj-wan se s Čínou rozešel roce 1949, kdy pevninu ovládli komunisté Mao Ce-tunga a na ostrov se po porážce v občanské válce stáhli nacionalisté vedení generálem Čankajškem.

Taxikáři bez pasažérů

Změny v Číně od poloviny devadesátých let lákají byznysmeny, investory a turisty. A na Tchaj-wanu jich naopak postupně ubývá.

Přístavní město Keelung na severu ostrova.
Přístavní město Keelung na severu ostrova. | Foto: Martin Novák

Na mezinárodním letišti v Tchaj-peji často taxikáři čekají na zákazníka dlouhé hodiny. "Někdy se mi stane, že za celý den nemám ani jediného," říká řidič taxi Lin Tchie-tua.

Naopak Čína si nestěžuje. Počet pasažérů, kteří přistáli na letištích v Pekingu, Šanghaji nebo Kantonu, je za letošní jarní měsíce o deset procent vyšší ve srovnání s předcházejícím rokem.

Mnohé zahraniční firmy, které měly kdysi pobočky v Tchaj-peji, se v posledních letech přesunuly do pevninské Číny nebo Hongkongu.

Studenti, kteří se chtějí naučit čínsky, dávají přednost nauce mandarínské čínštiny přímo na pevnině. Národní univerzita na Tchaj-wanu má dnes poloviční počet zahraničních studentů ve srovnání s rokem 1987.

Sektor služeb v krizi

Ostrov má stále velmi silnou pozici na trhu hi-tech výrobků, ale sektor služeb zaznamenává velký propad.

Podle některých Tchajwanců je sbližování s pevninou, i když tam vládne totalitní režim, jediná záchrana.

"Už dávno jsme doufali v přímé letecké spojení s Čínou. A stále jsme se nedočkali," tvrdí manažer hotelu Holiday Inn v Tchaj-peji John Lee.

 

Právě se děje

Další zprávy