Nejsme hrozba, řekl prezident Íránu. A přišlo zklamání

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 25. 9. 2013 6:00
Íránský prezident Rúhání v OSN hovořil úplně jinak než jeho předchůdce Ahmadínežád.
Členové organizace Avaaz, monitorující dodržování lidských práv ve světě, s figurínami Obamy a Rúháního před sídlem OSN v New Yorku.
Členové organizace Avaaz, monitorující dodržování lidských práv ve světě, s figurínami Obamy a Rúháního před sídlem OSN v New Yorku. | Foto: Reuters

New York - Úplně jiný Írán představil v projevu ve Valném shromáždění OSN jeho nový prezident Hasan Rúhání.

"Írán nepředstavuje žádnou hrozbu pro region ani pro svět. Chceme problémy řešit, ne je vytvářet. Budeme usilovat o to, abychom vyvrátili veškeré pochyby o íránském jaderném programu," řekl Rúhání přítomným státníkům a diplomatům.

Potvrdil tak, že Teherán a Washington směřují spíše k jednacímu stolu a nikoliv k válce, i když na obou stranách převládá opatrnost.

Také americký prezident Barack Obama hovořil o několik hodin dříve ve svém projevu smířlivě. Prohlásil, že vítá umírněný styl nového íránského vedení, který by se podle něj mohl stát základem překonání patové situace.

"Překážky budou možná příliš velké, ale diplomatické nástroje je třeba vyzkoušet," uvedl americký prezident.

Očekávaná schůzka Obamy s Ruháním se však neuskutečnila. Jeden z Obamových poradců řekl, že íránská delegace na návrh nepřistoupila s tím, že setkání by bylo "příliš komplikované zorganizovat."

Vzaly tak za své naděje, že americký a íránský prezident si historicky poprvé podají ruku. Od islámské revoluce v roce 1979 se žádný americký prezident nepotkal s íránským politikem.

Hasan Rúhání v projevu před Valným shromážděním OSN.
Hasan Rúhání v projevu před Valným shromážděním OSN. | Foto: Reuters

Naposledy v roce 1977 jednal James Carter ještě s íránským šáhem Muhammadem Rézou Pahlavím.

V roce 2000 poradci a asistenti Billa Clintona chtěli zorganizovat jeho krátkou schůzku s tehdejším íránským prezidentem Muhammadem Chátáním v budově OSN v New Yorku, ale ten - podobně jako dnes Rúhání - na poslední chvíli odmítl.

Historie se tedy po třinácti letech opakovala.

Rétorika nového prezidenta se výrazně liší od jeho předchůdce Mahmúda Ahmadínežáda. Ten ostře útočil na USA, Izrael a západní země, zpochybňoval holocaust a tvrdil, že Írán neustoupí ani o píď.

Právě těmito výpady na adresu Izraele obhajovali zástupci židovského státu názor, že Írán vyzbrojený jadernými zbraněmi představuje pro Izrael smrtelné nebezpečí.

Ruhání naopak hovoří o dialogu, prolomení izolace Íránu a ujišťuje svět, že jeho země nechce mít jaderné zbraně. Rozhodl také o propuštění několika desítek politických vězňů. Do New Yorku vzal s sebou například poslance íránského parlamentu, který reprezentuje židovskou menšinu.

Bývalé americké velvyslanectví v Teheránu.
Bývalé americké velvyslanectví v Teheránu. | Foto: Martin Novák

Rúháního vstřícné projevy a sliby, že se o všem dokáže se Západem dohodnout, přispěly k tomu, že útok na Írán, kterým USA a Izrael v uplynulých letech mnohokrát hrozily, se nyní zdá být velmi nepravděpodobnou eventualitou.

Nicméně k vyřešení sporů o jaderný program je pořád daleko. Ruhání například hájí právo Íránu na obohacování uranu. Což je přesně opak toho, co Američané a Izraelci žádají.

Židovský stát Íránu nadále nedůvěřuje, podle vlády v Jeruzalémě jsou Ruháního úsměvy a hezká slova jen taktikou, která má získat čas pro dokončení prací na jaderné bombě.

Izraelci přemlouvají Obamu, aby v žádném případě nemírnil ekonomické sankce vůči Íránu. Totéž žádají někteří vlivní kongresmani.

"Odstranění sankcí musí záviset na zastavení íránského jaderného programu. Pokračování nebo dokonce posílení íránských jaderných aktivit musí naopak vést k novým sankcím USA, jejich přátel a spojenců," stojí v jejich dopise, který podepsal například senátor John McCain.

Američané a Izraeli chtějí, aby Teherán demontoval podzemní jaderné zařízení u města Kóm, přerušil provoz centrifug na obohacování uranu a zastavil výstavbu těžkovodního reaktoru v Araku.

Íránský prezident chce především dosáhnout odvolání nebo zmírnění hospodářského embarga, které islámskou republiku citelně zasáhlo.

Íránské válečné lodě v sudánském přístavu Port Sudan.
Íránské válečné lodě v sudánském přístavu Port Sudan. | Foto: Reuters

Vývoz ropy poklesl z dvou a půl milionu barelů denně v roce 2011 na současných 1,2 milionu barelů. Země zápasí s obrovskou inflací a zvyšující se nezaměstnaností.

I Ruhání je doma pod tlakem. Ve volbách vyhrál jako představitel reformního křídla, konzervativci ho varují, aby nezacházel příliš daleko.

V íránském politickém systému nemá prezident rozhodující slovo. Hlavou islámské republiky je nejvyšší duchovní vůdce, kterým je ajatolláh Alí Chameneí.

Ten byl vždy odpůrcem usmiřování s USA a i nyní je otázkou, zda povolí dialog s Američany nebo dokonce obnovení diplomatických vztahů. Část íránské elity - hlavně špičky ozbrojených sil a vlivné revoluční gardy - tomu nepochybně budou klást odpor. Jejich slovo je v zemi nejsilnější.

Deník Kejhán, který hlásá názory konzervativních vůdců, v komentáři zaujal jednoznačné stanovisko. "Podání ruky Baracku Obamovi by bylo velkou chybou a ústupkem Washingtonu bez toho, aby Írán něco získal. Je to tatáž zlá ruka, která podepsala ekonomické embargo, trestající íránský národ," napsal vlivný deník.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Ombudsman loni přijal 7926 podnětů, v 19 případech využil sankce

Kancelář veřejného ochránce práv v Brně loni přijala 7926 podnětů. Novinářům to dnes řekl ombudsman Stanislav Křeček. Je to o 86 podnětů více než o rok dříve. Nejvíce se jich týkalo sociálního zabezpečení, dále stavebnictví a regionálního rozvoje, ale také armády, policie nebo vězeňství. Podněty ovlivnila i pandemie koronaviru. Úřad zjistil kolem 500 pochybení, v 19 případech odmítly úřady chybu napravit a ombudsman využil sankce.

Z přijatých podnětů bylo 68 procent v působnosti ombudsmana a mohl se jimi zabývat. Z podnětů provedl šetření v 671 případech, přičemž ve 490 podle Křečka konstatovala kancelář pochybení, v 17 případech diskriminaci. Ve 349 případech úřady po vydání zprávy pochybení napravily, v 85 tak učinily až po vydání závěrečného stanoviska s navrženým opatřením k nápravě. Pouze v 19 případech úřad chybu odmítl a ombudsman přistoupil k vyžití sankce, která spočívá ve vyrozumění nadřízeného úřadu nebo informování veřejnosti.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Krize v letectví trvá, letiště odbavilo ve čtvrtletí o 90 procent méně pasažérů

Letecká doprava je kvůli pandemii koronaviru nadále v hluboké krizi. Na pražském ruzyňském letišti odbavili během prvního čtvrtletí téměř 251 000 cestujících, což je meziročně o 90 procent méně. Krize změnila i vytížení jednotlivých destinací, nejoblíbenější byla Dubaj, uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. V následujících týdnech by se situace měla postupně mírně zlepšovat, někteří dopravci plánují obnovení spojů.

Koronavirová krize v Česku naplno vypukla loni v březnu. Meziroční 90procentní pokles v prvním čtvrtletí je tak z velké částí ještě v porovnání s předkrizovým stavem. Krize výrazně proměnila i vytížení jednotlivých destinací. Zatímco loni cestující z Prahy nejčastěji mířili do Londýna nebo Moskvy, nyní byla nejoblíbenější destinací Dubaj. Následoval Amsterdam a egyptská Hurgada. Letiště během letošního čtvrtletí odbavilo celkem 6943 letů.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

GIBS obvinila jihočeského policistu ze zabití muže

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila jihočeského policistu ze zabití muže při zásahu na Jindřichohradecku. Tragická událost se stala loni v srpnu v chatové oblasti. Podle závěrů inspekce policista do muže po prvním zásahu zbytečně ještě následně dvakrát vystřelil. Na výsledek vyšetřování upozornil deník Právo, GIBS o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.

Stíhanému, který zatím není postaven mimo službu, hrozí až desetileté vězení. Policisté loni zasahovali v chatové oblasti Smržov na Jindřichohradecku proti agresivnímu muži. Podle inspekce byl pod vlivem alkoholu a demoloval vybavení

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Soud zprostil otce a exmanželku Radka Březiny obžaloby z praní špinavých peněz

Okresní soud ve Zlíně ve středu zprostil otce a exmanželku Radka Březiny, organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem, obžaloby z takzvaného praní špinavých peněz. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozily Vladimíru Březinovi a Stanislavě Březinové tři roky až osm let vězení. Vinu oba popírali, k středečnímu vyhlášení rozsudku nepřišli. Zprošťující rozsudek vynesl v případu prvoinstanční soud už podruhé.

Státní zástupce Radek Bartoš navrhoval v kauze nepodmíněné tresty. Pro devětašedesátiletého Vladimíra Březinu žádal vězení okolo 5,5 roku, pro sedmačtyřicetiletou Stanislavu Březinovou pod 5,5 roku, tedy polovinou trestní sazby. Obhájci obžalovaných požadovali pro své klienty zproštění obžaloby. Podle rozhodnutí trestního senátu s předsedou Pavlem Houdkem není skutek označený v žalobním návrhu trestným činem

Zdroj: ČTK
Další zprávy