Život v mořích vymírá. Také kvůli Česku

Roman Staněk
24. 10. 2006 13:00
Peking - Také splašky z řeky Odry, Labe nebo Moravy způsobují vznik "mrtvých zón" v pobřežních vodách mnoha evropských moří.
Zóna smrti v Mexickém zálivu. Oblast s malým množstvím kyslíku zabírá plochu téměř 10 000 km.
Zóna smrti v Mexickém zálivu. Oblast s malým množstvím kyslíku zabírá plochu téměř 10 000 km. | Foto: NASA

Norské fjordy jsou krásné při pohledu z pevniny, nahlédnete-li však pod hladinu, uvidíte jednu z mořských zón bez života, jak o tom informuje nová zpráva OSN.

Místo ryb a korálů teď ve vodách plují umělá hnojiva, splašky, benzín, odpadky a další nečistoty, které plundrují pobřežní vody.

Také odpad z českých řek zabíjí

A nejde jen o nádherné severské fjordy. Vědci zjistili, že se jedná až o 200 oblastí, což je o čtvrtinu více než při stejném průzkumu před dvěma lety.

Masivní znečišťování začalo už v 60. letech minulého století. Znám je příklad Mexického zálivu, jehož život likvidují splašky a nečistoty z obří řeky Mississippi. Postižené jsou také další oblasti kolem USA, například východní Chesapeake Bay.

V Evropě jde například také o Baltské moře, které poškozuje i řeka Odra, nebo Severní moře, do kterého se vlévá znečištěné Labe a také Černé moře, ve kterém končí veletok Dunaj.

Mexický záliv - Nedostatek kyslíku ve vodě komplikuje život mnoha druhů ryb, ústřic a dalších mořských živočichů nebo travin
Mexický záliv - Nedostatek kyslíku ve vodě komplikuje život mnoha druhů ryb, ústřic a dalších mořských živočichů nebo travin | Foto: Reuters

Mrtvé fjordy, zálivy i delty

Další mrtvé zóny leží hlavně v rozvojových zemích v Jižní Americe, Ghaně, Číně, jiné se nacházejí například i ve Velké Británii, na Novém Zélandě, v Japonsku, Austrálii nebo Portugalsku.

Do roku 2030 světové řeky do moře vypustí o čtrnáct procent více dusíku, než tomu bylo v 90. letech minulého století.

Na celkovém seznamu míst se však stále ještě pracuje a bude zveřejněn až na začátku příštího roku, uvádějí vědci, kteří výsledky svého výzkumu zveřejnili na mezinárodní konferenci zabývající se mořským znečištěním v Pekingu. Té se zůčastnilo až 100 zemí.

Problémem jsou řasy

"Zaznamenali jsme některá zlepšení, přesto se v mnoha případech situace zhoršuje," říká ředitel organizace UNEP Achim Steiner.

"Ty oblasti se mohou brzy stát závažnou hrozbou pro rybářský trh a také pro obyvatele, kteří jsou na rybářském průmyslu závislí."

Problémem jsou také řasy, které v důsledku tohoto znečištění v pobřežních oblastech bují, a odebírají z vody kyslík a světlo ostatním živočichům.

Nedostatek kyslíku ve vodě komplikuje život mnoha druhů ryb, ústřic a dalších mořských živočichů nebo travin.

Řasy však nemusejí pokrývat místa celoročně, kvůli větru či střídání teplot. To komplikuje také přesné vymezení těchto míst.

Zdravé korály se obnovují rychleji

Setkání v Pekingu však přineslo také některé pozitivní zprávy, hlavně od vědců, kteří studují obnovu korálových útesů poškozených v důsledku rostoucích teplot vody na konci 90. let minulého století.

Korálové útesy blednou, pokud horká voda likviduje malé řasy, které žijí na korálech, poskytují jim živiny a dávají jim charakteristickou barvu. Bez těchto řas korály bělají a umírají.

Průzkumy nyní potvrdily to, co se zdálo být předem jasné. Ekosystémy nepoškozené znečištěním se obnovují daleko lépe a rychleji než ty, které jsou v kontaminovaných vodách znečišťovaných lidskou činností.

 

Právě se děje

Další zprávy