Přestože americké město New Orleans právě teď slaví v oparu masopustního veselí a v rytmu jazzu karneval Mardi Gras, nic to nemění na skutečnosti, že život jako před Katrinou se do města a na další postižená místa na pobřeží Mexického zálivu hned tak nevrátí.
Prezident George Bush před nedávnem požádal o federální pomoc pro nejvíce postižený stát Louisiana ve výši 4,2 miliardy dolarů. Spolu s už schválenými 6,2 miliardy dolarů by se měla využít na odkoupení domů poškozených při bouři.
Do New Orleans se vrátila třetina obyvatel
Bydlení totiž stále zůstává jedním z nejtíživějších problémů v postižených městech a především v New Orleansu, kam se zatím vrátila asi třetina z původních 485.000 občanů. Celá neworleanská oblast včetně příměstských okresů, v níž žilo před Katrinou dohromady 1,3 milionu lidí, má nyní 870.000 obyvatel.
Nedostatek pracovních příležitostí je tak další vážný problém. Jen v New Orleansu je nezaměstnanost nad osmi procenty, což je bezmála dvojnásobná úroveň proti konci roku 2004. Už tehdy byla ze všech velkoměstských aglomerací v USA nejvyšší.
New Orleansu, Katrinou nejvíce postiženému městu, se jen s velkým úsilím a pomalu daří obnovovat i veřejné služby. Ze 117 základních škol zřizovaných městem jsou obnoveny dvě desítky. Další školy, především v méně zasažených a bohatších čtvrtích, uvedli do provozu jejich soukromí majitelé, na prvém místě církve. Podle dosavadních odhadů by na jaře mělo ve městě fungovat 25 veřejných škol pro 13.800 žáků.
Školy a nemocnice pomalu ožívají
Do města se vracejí i univerzity. Proti očekávání využívá příležitost obnovit studium většina posluchačů, i když podmínky jsou velmi těžké. Studovat i bydlet musejí po hotelech, v mobilních domech nebo i na zakotvených lodích. S příchodem studentů počet obyvatel města stoupne až o deset či 20 procent.
Voda z protržených hrází loni na konci srpna zaplavila většinu neworleanských nemocnic, z nichž částečný provoz dosud obnovila pouze univerzitní klinika Tulane Medical Center. Místo původních 235 lůžek ovšem zatím nabízí jen 63. Dalších sedm zdravotnických zařízení akutní péče zůstává stále uzavřeno.
Půl roku po Katrině se jasně ukazuje, jaké v prvních dnech katastrofy panovaly zmatky, zejména při překotné evakuaci a zásobování lidí odříznutých od světa. Ministr vnitřní bezpečnosti Michael Chertoff před senátory v polovině února přiznal, že postup jeho úřadu byl "žalostně nedostatečný", což způsobilo lidem další utrpení. Senátoři označili kroky Chertoffova ministerstva za "pozdní, nejisté a neefektivní".
Katrina, národní selhání
K podobným závěrům dospěla také zpráva Sněmovny reprezentantů, která konstatovala, že "Katrina byla národním selháním". Více než 1300 obětem na životech a řadě materiálních škod by se předešlo včasnou evakuací, která byla ovšem nařízena až den před hurikánem. Úřady měly mít podle poslanců přichystaný lepší plán, kam umístit do bezpečí lidi, kteří město neopustili.
Zmatená situace nahrála také podvodníkům, kteří přijímali rychlou federální pomoc ve výši 2000 dolarů, ačkoli na ni neměli nárok. První soudní procesy s podobným obsahem už začaly.
Že nejde o maličkosti, prokázal deník USA Today, když spočítal, že ve čtyřech nejvíce postižených okresech státu Louisiana se o pomoc přihlásilo o 83.000 domácností více, než kolik jich tam podle úředních podkladů ve skutečnosti bylo. Federální pokladna tak neprávem vyplatila 166 milionů dolarů.
