Živě z války na Nilu: Sestup islamismu začal bankrotem

Martin Novák Martin Novák
16. 7. 2013 15:48
Miliony lidí doufají v lepší budoucnost, islamistům podle nich odzvonilo
Barack Obama jako sponzor terorismu na náměstí Tahrír.
Barack Obama jako sponzor terorismu na náměstí Tahrír. | Foto: Martin Novák

Káhira (Od našeho zpravodaje) - Miliony lidí se už na káhirském centrálním náměstí Tahrír nescházejí, ale stále se tady večer shromažďují ti, kteří se radují nad koncem roční vlády Muslimského bratrstva.

Ačkoliv opozici, která tlačila armádu k převratu, sesazení prezidenta Muhammada Mursího a rozpuštění parlamentu, tvoří hlavně levice, liberálové, odpůrci islamismu a lidé spojení s bývalým režimem Husního Mubaraka, náměstí je plné protiamerické rétoriky.

Je tam několik nápisů obviňujících prezidenta Baracka Obamu z podpory terorismu, tedy Muslimského bratrstva. Velvyslankyně Spojených států Ann Pattersonová je na transparentech vyzývána, aby "vypadla z Egypta".

Amerika je zkrátka nyní v Egyptě považována nikoliv za bojovníka proti islamismu a extremismu, ale za jejich přítele. A stala se součástí ostré slovní války mezi znepřátelenými egyptskými tábory.

Příznivci Muslimského bratrstva a jeho vedení nazývají ty, kteří podpořili převrat a žádali odstoupení demokraticky zvoleného prezidenta, za fašisty. Z druhé strany se na Muslimské bratrstvo lepí nálepka teroristů a fanatiků.

Češka Jana Vondráčková, která žije v Egyptě sedm let, z toho má obavy.

"Toho, že násilí bude pokračovat, se bohužel obávám, především z titulu vzniku skupin samozvaných ´džihádistů´, kteří od sesazení Mursího hrozí sebevražednými útoky na nahodilých místech," řekla Aktuálně.cz.

"Celková nálada mezi lidmi je na bodu varu, emoce jsou na vrcholu, tudíž k násilí - a hlavně tomu provokovanému - může docházet daleko častěji, než jsme zvyklí. Věřím ale armádě a bezpečnostním složkám, že dokážou případným útokům nejen čelit, ale především jim důsledně předcházet."

Optimističtí liberálové

V sídle liberální strany Wafd, existující už od roku 1919, panuje optimismus a spokojenost. Místopředseda Ahmad Izzilaráb sedí v koženém křesle v honosné vile z konce devatenáctého století a prorokuje velké změny.

"Islamismus jako politický směr se zcela zdiskreditoval. Je v troskách. Samozřejmě, bude násilí a budou teroristické útoky, ale trend je jasný. Popularita Muslimského bratrstva a dalších islamistických stran z jejich pohledu katastrofálně poklesla," říká spokojeně.

Nevylučuje, že Mursí bude souzen za velezradu a odsouzen k trestu smrti, přestože Evropa a USA naopak žádají jeho propuštění.

Wafd je liberální stranou, která patří k největším kritikům islamistů. Skupina radikálů sídlo partaje před několika měsíci napadla a chtěla ho vypálit. Od té doby je komplex chráněn ostnatým drátem.

Jen se zdražovalo

Nespokojenost s vládou Muslimského bratrstva vyhnala miliony Egypťanů do ulic. Na přelomu června a července jich demonstrovalo podle odhadů po celé zemi kolem patnácti milionů. Téměř pětina celé země.

Mursímu a jeho lidem vyčítají nenávistnou rétoriků vůči zastáncům jiných názorů, neschopnost dialogu a hlavně nekompetentnost při řešení ekonomické krize.

Drasticky se snížily devizové rezervy Egypta - od roku 2011 o šedesát procent na necelých patnáct miliard dolarů. Vázlo zásobování benzinem a dalším zbožím, všechno zdražovalo.

"Během roku, co byl Mursí u moci, se zvedla cena základních potravin, řekl bych tak o patnáct až dvacet procent. Asi bude dlouho trvat, než se to zlepší," říká Káhiřan Ašraf na tržišti na náměstí Ataba, kde lidé nakupují v podvečer během ramadánu jak o život a kromě jiného jsou tady k dostání i plakáty s fotografií ministra obrany Abdala Fattáha Sísího, který neoblíbeného prezidenta sesadil a dal zatknout.

Strach z islamistů

Hospodářské problémy Egypta jsou ale hluboké a ti, kteří očekávali po revoluci roku 2011 rychlé změny, jsou zklamáni.

Zejména obrovská armáda mladých lidí má problém najít uplatnění na pracovním trhu. Za posledních pětadvacet let se počet Egypťanů zdvojnásobil na 85 milionů.

Jakákoliv nová vláda, která nastoupí po islamistech, bude mít těžkou úlohu Egypťany přesvědčit, že se věci vyvíjejí k lepšímu.

Po arabském jaru a svržení několika diktátorů se Evropa bála, že se otevřel prostor pro radikální islamismus, v jehož základech je nepřátelství vůči Západu.

Totální neúspěch roční vlády Muslimského bratrstva a fakt, že převážná část egyptské populace se proti novým vládcům postavila, staví tyto předpovědi do nového světla.

Přijdou změny i jinde?

Egypt je klíčovou arabskou a islámskou zemí. Zemí, která vždy určovala trend v politice a kultuře. Ostatně každý čtvrtý Arab je Egypťan.

Co se stalo v minulosti v Egyptě, následovalo pak i v mnoha dalších arabských státech. Může to tak být i tentokrát. Tedy že v červenci 2013 tady začal sestup islamismu jako politické síly.

Jeden z vůdců revoluce proti Mubarakovi z roku 2011, aktivista Ahmad Nagíb, Aktuálně.cz řekl, že jeho podpora zásahu armády byla opatrná, ale strašlivou politiku Muslimského bratrstva podle něj prostě nešlo přehlédnout.

"Oni skutečně vedli egyptskou ekonomiku k totálnímu bankrotu a zruinování," říká.

Podle něj ale Muslimské bratrstvo musí mít nadále místo v egyptském politickém životě a armáda musí garantovat obnovení demokratického procesu.

"Těžko říci, zda další vývoj bude doprovázet násilí a konflikty. Bohužel, možné to je. Podle mě armáda měla donutit Mursího k vypsání referenda nebo předčasných voleb, a ne ho takto vytlačit z úřadu."

Boj o islámskou identitu

Radikálnější islamisté se patrně nesmíří s tím, že jejich prezident, strana či politické názory byly odstraněny od moci, i přes jejich úspěch ve svobodných volbách.

Součástí politické scény zůstává ještě extrémně konzervativní islamistická strana Núr (Světlo), která skončila v loňských parlamentních volbách druhá a nyní podpořila svržení kabinetu Muslimského bratrstva.

"Snažíme se o usmíření všech hlavních stran, zájem Egypta a Egypťanů by měl být na prvním místě," řekl Aktuálně.cz v rozhovoru člen nejvyšší rady strany Valíd El-Sajed.

Strana chce zavést v Egyptě islámské právo šaría, ale ne násilím. "Jde nám o to, aby v ústavě zůstala zachována islámská identita Egypta. A až bude zvolen nový parlament, chce prosazovat šaríu parlamentní cestou," říká.

Jana Vondráčková má ale za to, že po zkušenosti s roční vládou Muslimského bratrstva se Egypťané do volby islámských náboženských stran moc nepohrnou.

"Lidé jsou vesměs zklamaní jejich počínáním, takže myslím, že převahu mít nebudou. Základem ovšem bude zajištění skutečně demokratických voleb, bez sebemenšího podezření z manipulací s volebními lístky, případně výsledky," říká v Egyptě žijící Češka.

"Voliči budou tentokrát opatrnější, poučeni novodobou historií, a věřím, že valná část z nich - hlavně mladší generace - se nenechá svést zahalováním náboženskou agitací."

 

Právě se děje

Další zprávy