Kyjev (Od našeho zpravodaje) - Naproti impozantní budově ukrajinského parlamentu leží přes silnici park. Příjemné místo s lavičkami, trávníkem a krásným výhledem na řeku Dněpr.
Pro srocený dav, který stojí naproti parlamentu, ale tentokrát park příjemným místem není. S transparenty žádajícími o pomoc v krizi tady stojí skupina demonstrantů.
Většinou starších mužů. Stojí mlčky, zády k parlamentu a prudkému slunci. "Přijel jsem z Čerkasy. Chceme, aby se poslanci věnovali venkovu a uvolnili pro něj nějakou pomoc," říká muž, který "hlídá" transparent natažený na lavičce.
Kdokoliv se nyní vypraví do centra Kyjeva, narazí většinou ne na jednu, ale hned několik demonstrací.
"Pryč se všemi"
Země prochází hlubokými sociálními otřesy, krize ji zasáhla nejvíce z celé Evropy. Ocelárny, chemičky a další podniky zastavují provoz a propouštějí.
Ukrajinská měna hřivna neustále ztrácí hodnotu, a jelikož si mnoho Ukrajinců v posledních letech půjčovalo v dolarech nebo eurech, jejich dluhy narůstají do závratné výše.
Na náměstí Nezávislosti v samotném srdci města se hněv obrací proti politikům a bankéřům. Ve vojenském stanu tady už dlouho nocují protestující pod heslem "Pryč se všemi". Logem skupiny je koště, nakloněné do metací polohy.
"Za krizi nesou odpovědnost politici a centrální banka. Chceme, aby všichni odstoupili, a ti, kteří zavinili nynější situaci, byli postaveni před soud a skončili ve vězení," říká vůdce protestujících Dmitrij.
Tvrdí, že nesympatizuje s žádnou stranou, že je naopak proti všem stranám, protože velký hospodářský propad posledních měsíců je jejich vina.
Vše na prodej
Náměstí Nezávislosti a sousední široká třída Kreščatyk byly na konci roku 2004 hlavním dějištěm Oranžové revoluce, která vynesla k moci prezidenta Viktora Juščenka a premiérku Julii Tymošenkovou.
Nyní jsou ale oba oranžoví vůdci hlavními terči kritiky. I před nedalekým sídlem starosty Kyjeva, kde se pro změnu koná protest proti volbám do tohoto úřadu. Demonstrantům se nelíbí, že nejvyšší soud potvrdil porážku bývalého boxerského šampióna Vitalije Klička.
"Soudci dostali zaplaceno. Všechno na Ukrajině se dá koupit za peníze, všechno je na prodej," říká znechuceně Jurij Vladimirovič.
V ruce drží černý transparent s nápisem "Ne černobylské genocidě".
"Byl jsem tehdy v četě, která likvidovala následky výbuchu reaktoru. Byl jsem v autobuse, který tam jel. A přes dvacet let čekám na kompenzaci, doteď jsem nic nedostal."
Nevypadá to však, že by v dohledné době měl něco dostat. Ukrajinská ekonomika od roku 2000 rostla zhruba o sedm procent. Teď krize trend obrátila, letos se očekává propad o šest procent.
Namísto pokračování cesty k prosperitě roste nezaměstnanost, množí se bankroty, banky nemají peníze na vyplácení vkladů, které si lidé v panice chtějí vybírat. Důchodci se bojí o své beztak už velmi skromné penze.
Euro 2012 v nejistotě
Viditelná je krize na mnoha staveništích v Kyjevě. Stavební boom ustal, jeřáby stojí.
Jednou z mála výjimek je Olympijský stadion. Tam panuje čilý ruch. Kolos pro sto tisíc diváků má totiž být dějištěm finále fotbalového mistrovství Evropy v roce 2012, které společně pořádají Ukrajina a Polsko.
Hluboké hospodářské problémy Ukrajiny však vrhají na Euro 2012 stín nejistoty. Stadion momentálně spíše připomíná demolici než výstavbu, přitom bude potřeba dát peníze také na přípravu hotelů a další infrastruktury.
Hrát se má kromě Kyjeva také ve Lvově, Dněpropetrovsku a Doněcku. Vláda slibuje, že se vše stihne a peníze se v napnutém rozpočtu najdou.
A co si o tom myslí obyčejní Ukrajinci?
Taxikář Anatolij při jízdě kolem stadionu říká: "Vzali jsme si na zodpovědnost, že uspořádáme Euro, tak tomu musíme dostát. Byla by to velká ostuda. Ale jak to udělat, když nejsou peníze na důležitější věci, to netuším."
