Živě z Ukrajiny: Jak řešit recesi? "Pozavírat politiky"

Martin Novák Martin Novák
29. 3. 2009 11:54
Hněv obyčejných Ukrajinců se obrací proti politikům a bankéřům
Foto: Aktuálně.cz

Kyjev (Od našeho zpravodaje) - Naproti impozantní budově ukrajinského parlamentu leží přes silnici park. Příjemné místo s lavičkami, trávníkem a krásným výhledem na řeku Dněpr.

Pro srocený dav, který stojí naproti parlamentu, ale tentokrát park příjemným místem není. S transparenty žádajícími o pomoc v krizi tady stojí skupina demonstrantů.

Většinou starších mužů. Stojí mlčky, zády k parlamentu a prudkému slunci. "Přijel jsem z Čerkasy. Chceme, aby se poslanci věnovali venkovu a uvolnili pro něj nějakou pomoc," říká muž, který "hlídá" transparent natažený na lavičce.

Venkované protestují před ukrajinským parlamentem.
Venkované protestují před ukrajinským parlamentem. | Foto: Martin Novák

Kdokoliv se nyní vypraví do centra Kyjeva, narazí většinou ne na jednu, ale hned několik demonstrací.

"Pryč se všemi"

Země prochází hlubokými sociálními otřesy, krize ji zasáhla nejvíce z celé Evropy. Ocelárny, chemičky a další podniky zastavují provoz a propouštějí.

Ukrajinská měna hřivna neustále ztrácí hodnotu, a jelikož si mnoho Ukrajinců v posledních letech půjčovalo v dolarech nebo eurech, jejich dluhy narůstají do závratné výše. 

Na náměstí Nezávislosti v samotném srdci města se hněv obrací proti politikům a bankéřům. Ve vojenském stanu tady už dlouho nocují protestující pod heslem "Pryč se všemi". Logem skupiny je koště, nakloněné do metací polohy.

"Pryč se všemi" je heslem nespokojenců na kyjevském Náměstí nezávislosti.
"Pryč se všemi" je heslem nespokojenců na kyjevském Náměstí nezávislosti. | Foto: Martin Novák

"Za krizi nesou odpovědnost politici a centrální banka. Chceme, aby všichni odstoupili, a ti, kteří zavinili nynější situaci, byli postaveni před soud a skončili ve vězení," říká vůdce protestujících Dmitrij.

Tvrdí, že nesympatizuje s žádnou stranou, že je naopak proti všem stranám, protože velký hospodářský propad posledních měsíců je jejich vina.

Vše na prodej

Náměstí Nezávislosti a sousední široká třída Kreščatyk byly na konci roku 2004 hlavním dějištěm Oranžové revoluce, která vynesla k moci prezidenta Viktora Juščenka a premiérku Julii Tymošenkovou.

Nyní jsou ale oba oranžoví vůdci hlavními terči kritiky. I před nedalekým sídlem starosty Kyjeva, kde se pro změnu koná protest proti volbám do tohoto úřadu. Demonstrantům se nelíbí, že nejvyšší soud potvrdil porážku bývalého boxerského šampióna Vitalije Klička.

Vůdce iniciativy Dmitrij (vlevo s knírem): "Lidé zodpovědní za krizi musejí před soud."
Vůdce iniciativy Dmitrij (vlevo s knírem): "Lidé zodpovědní za krizi musejí před soud." | Foto: Martin Novák

"Soudci dostali zaplaceno. Všechno na Ukrajině se dá koupit za peníze, všechno je na prodej," říká znechuceně Jurij Vladimirovič.

V ruce drží černý transparent s nápisem "Ne černobylské genocidě".

"Byl jsem tehdy v četě, která likvidovala následky výbuchu reaktoru. Byl jsem v autobuse, který tam jel. A přes dvacet let čekám na kompenzaci, doteď jsem nic nedostal."

Nevypadá to však, že by v dohledné době měl něco dostat. Ukrajinská ekonomika od roku 2000 rostla zhruba o sedm procent. Teď krize trend obrátila, letos se očekává propad o šest procent.

Marné čekání na kompenzace za účast na likvidaci černobylské havárie.
Marné čekání na kompenzace za účast na likvidaci černobylské havárie. | Foto: Martin Novák

Namísto pokračování cesty k prosperitě roste nezaměstnanost, množí se bankroty, banky nemají peníze na vyplácení vkladů, které si lidé v panice chtějí vybírat. Důchodci se bojí o své beztak už velmi skromné penze.

Euro 2012 v nejistotě

Viditelná je krize na mnoha staveništích v Kyjevě. Stavební boom ustal, jeřáby stojí.

Jednou z mála výjimek je Olympijský stadion. Tam panuje čilý ruch. Kolos pro sto tisíc diváků má totiž být dějištěm finále fotbalového mistrovství Evropy v roce 2012, které společně pořádají Ukrajina a Polsko.

Hluboké hospodářské problémy Ukrajiny však vrhají na Euro 2012 stín nejistoty. Stadion momentálně spíše připomíná demolici než výstavbu,  přitom bude potřeba dát peníze také na přípravu hotelů a další infrastruktury.

Tady by se mělo za tři roky hrát finále Mistrovství Evropy ve fotbale.
Tady by se mělo za tři roky hrát finále Mistrovství Evropy ve fotbale. | Foto: Martin Novák

Hrát se má kromě Kyjeva také ve Lvově, Dněpropetrovsku a Doněcku. Vláda slibuje, že se vše stihne a peníze se v napnutém rozpočtu najdou.

A co si o tom myslí obyčejní Ukrajinci?

Taxikář Anatolij při jízdě kolem stadionu říká: "Vzali jsme si na zodpovědnost, že uspořádáme Euro, tak tomu musíme dostát. Byla by to velká ostuda. Ale jak to udělat, když nejsou peníze na důležitější věci, to netuším."

 

 

Právě se děje

před 18 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy