Pozorovatelé OBSE zamíří na Ukrajinu, Rusko kývlo

Živě
Aktuální dění kolem Ukrajiny a Krymu jsme sledovali v online reportáži.
Obyvatelé Krymu slaví.
Obyvatelé Krymu slaví. | Foto: Reuters

Brusel/Kyjev/Moskva- Ratifikace v horní parlamentní komoře a podpis prezidenta Vladimira Putina v Moskvě ukončily ústavní proceduru připojení Krymu k Ruské federaci.

Podpis krymsko-ruské smlouvy doprovodil šéf Kremlu prohlášením, že Rusko by se mělo prozatím zdržet reakcí na protiruské sankce Spojených států a Evropské unie vyhlášené ve čtvrtek.

Situaci na Ukrajině, která v pátek v Bruselu podepsala s lídry EU politickou část asociační dohody, by měla pomoci uklidnit schválená pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podpisem politických článků smlouvy o přidružení a oznámením vojenských manévrů v Polsku Západ znovu připomněl Kremlu své negativní stanovisko ke krymské anexi, které ve čtvrtek podpořilo i rozšíření seznamu jmenovitých protiruských sankcí.

Zápas se nyní podle ruských médií přesune na hospodářské bojiště.

Aktuální dění na Ukrajině a Krymu sledujeme online

Živě
Aktualizovat reportáž

Zápas se nyní podle ruských médií přesune na hospodářské bojiště. Ceny ropy dnes kvůli nervozitě investorů získaly více než dolar na barel. Naopak ruské akcie po rozšíření západních sankcí prudce oslabily a agentury Fitch a Standard & Poor's zhoršily výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska ze stabilního na negativní. Do boje za záchranu ruské banky Rossija, vystavené americkým sankcím, se dala ruská centrální banka a osobně Putin: otevře si tam prý účet, na který si nechá posílat prezidentský plat.

Z ruského pohledu se v pátek připojení Krymu k Rusku stalo hotovou věcí. Po ratifikaci ve Státní dumě a Radě federace příslušné dokumenty podepsal i Putin a v Moskvě a v krymských městech se rozšíření federace slavilo ohňostroji. Na poloostrově jsou ale stále i ukrajinští vojáci. Ti jsou podle Kyjeva povinni chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty před útoky ozbrojenců.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že pozorovatelé OBSE by měli být vedle ruskojazyčného východu a jihovýchodu Ukrajiny rozmístěni také v západních a centrálních oblastech země. Moskva opakovaně kritizuje ukrajinské nacionalisty z toho, že početnou ruskojazyčnou menšinu zastrašují a šikanují. Rusko si vyhradilo právo vyslat na Ukrajinu armádu, aby své krajany chránilo.

Foto: Reuters

Rusko zřejmě umožní pozorovatelskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině, o kterou Kyjev požádal. Moskva přitom doposud vyslání pozorovatelů na Ukrajinu blokovala. To se ale podle všeho změnilo. Dnes večer se ve Vídni na mimořádné schůzi sejdou zástupci OBSE, na které by mohli příslušnou dohodu schválit, napsala agentura Reuters.

Polsko v souvislosti s napjatou situací na Ukrajině o několik měsíců urychlí nákup vlastního protiraketového systému. Vítěz tendru by podle polského ministerstva obrany měl být znám do konce roku, původní termín přitom počítal až s rokem 2015, napsala dnes agentura Reuters. "Do konce letošního roku již chceme mít vybranou nabídku. To je ve srovnání s původními plány urychlení o několik měsíců," citoval Reuters náměstka ministra obrany Czeslawa Mroczeka. Ten také dodal, že uspíšení výběru je zčásti způsobeno ruskou vojenskou intervencí na ukrajinském Krymu.

Kyjev podle premiéra hodlá "v nejkratší době" u mezinárodních soudů podat žaloby na Rusko kvůli zabavenému ukrajinskému majetku na anektovaném Krymu. "Nejde o miliardy, ale o stovky miliard dolarů," řekl Jaceňuk podle agentury Interfax na kyjevském letišti. Komentovat Medveděvovy výroky o ukrajinském dluhu odmítl.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu novinářům řekl, že zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Pohrozil také Rusku žalobami u mezinárodních soudů o "stovky miliard dolarů" za zabavený ukrajinský majetek na anektovaném Krymu.

Polským rádiem avizované manévry USA a východoevropských členů NATO se zřejmě nakonec neuskuteční.

Nejmenovaný představitel US Army podle agentury Reuters řekl, že stanice překroutila slova amerického velvyslance ve Varšavě. Prý nehovořil o manévrech, ale o možnosti rozšíření společných leteckých aktivit na základně Lask v Polsku.

Šéf ukrajinské státní plynárenské společnosti Naftogaz skončil za mřížemi. Policie Jevhena Bakulina podezírá z korupce. Stát měl údajně připravit až o čtyři miliardy dolarů, napsala agentura Reuters.

Tím to ale nekončí. Podle ministra vnitra Arsena Avakova rozsáhlý korupční případ zřejmě zasáhne řadu prominentů bývalého i nynějšího politického života.

Jeden dějinný kruh se nyní uzavřel. Anexe Krymu je jeho skutečný konec - konec snů o světě, v němž vládnou demokratické hodnoty, píše přední polský novinář a historik Adam Michnik.

Foto: ČTK

"Události na Ukrajině vnímá jako důležité pro českou společnost 73 % obyvatel. Osobně důležité jsou pak pro polovinu dotázaných," tvrdí průzkum CVVM.

Ten poukazuje na to, že události je momentálně přisuzován větší význam než volbám do Evropského parlamentu. Ty považuje za důležité 54 % obyvatel.

Jen jeden poslanec ruské Státní dumy nehlasoval pro anexi Krymu - Ilja Ponomarjov.

Liberálně-demokratická strana nacionalisty Vladimira Žirinovského ho chce zbavit mandátu. "V ruském parlamentu není místo pro ty, kteří zrazují zájmy země a podporují nacisty," píše se v prohlášení strany.

"Politický a vojenský tlak Ruska na Ukrajinu zůstává stále velký," pokračoval Sobotka. "Jsme svědky propagandistické války a snahy ospravedlnit postup Ruska na Krymu téměř jakýmkoliv způsobem."

Zároveň ale upozornil, že se na Ukrajině "odehrávají i projevy, se kterými můžeme těžko souhlasit". Jde o zrušení jazykového zákona nebo projevy pravicového extremismu," vypočítal.

"Evropa drží vůči krizi na Ukrajině společný postup. Vůči Rusku i vůči Ukrajině. Je to nejvážnější zahraničněpolitická krize od našeho vstupu do EU," řekl na závěr summitu EU v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka.

"Zmrazí se vztahy s Ruskem na úrovni vlád, zruší se summit EU-Rusko, Evropská komise připraví postup třetí fáze sankcí. Ta zatím aktivována nebyla."

Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka | Foto: Ludvík Hradilek

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

"Případné tvrdé sankce vůči Moskvě si nechávají státníci ze zemí Evropské unie na příště. Trošku to připomíná hrozby typu ´až se jednou rozzlobíme, tak budeme skutečně zlí´, na které vlastně nikdy nedojde."

Celý komentář "Proč EU nedokáže potrestat Rusko?" si přečtěte na HN Dialog.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin
Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval v Kyjevě k přímému a konstruktivnímu jednání Ukrajiny s Ruskem.

"Nynější konflikt lze řešit jen pokojnými diplomatickými prostředky a s úctou ke svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny," řekl po jednání s úřadujícím prezidentem Oleksandrem Turčynovem.

"Velké vojenské cvičení" by se mělo uskutečnit v okolí základny Lask v centrálním Polsku, asi 50 kilometrů jihozápadně od Lodže.

Avizovaná účast Čechů je ale nejistá. "V této chvíli jsme neobdrželi žádný požadavek na účast v tomto cvičení," řekla mluvčí generálního štábu Jana Růžičková s tím, že vojáci se zatím na manévry nechystají.

21. listopadu 2013 odložil tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podpis asociační dohody s EU. O čtyři měsíce její část podepsal prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk.

Mezitím ovšem padla nejen hlava státu, ale i vláda. A Krym míří do náruče Ruska. Připomeňte si "revoluci" ve fotografiích.

Snajpeři, kteří koncem února stříleli do lidí v okolí kyjevského Majdanu, jsou Ukrajinci. "Tito jedinci byli identifikováni, ale nemohu odhalit jejich příjmení," řekl novinářům úřadující generální prokurátor Oleh Machnickij.

Začátkem týdne ještě prokuratura tvrdila, že šlo o cizince, nyní to ale vyvrací. "Doposud seznam zahrnuje pouze obyvatele Ukrajiny."

Spojené státy a Polsko chystají velké vojenské cvičení, na němž nebudou chybět ani čeští vojáci, informoval polský rozhlas s odvoláním na velvyslance USA ve Varšavě.

Zapojit by se měly i jednotky ze Slovenska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy.

Foto: Reuters

Rusko prozatím nechce reagovat na západní sankce.

"Pokud jde o americké sankce i o zavedení vízového režimu ze strany Ukrajiny, pak se zatím odvetných kroků musíme zdržet," prohlásil Putin. Zavedení víz pro Ukrajince by podle něj postihlo miliony lidí, kteří "i bez toho žijí chudě a mnoho nevydělávají".

Jeho mluvčí Dmitrij Peskov ale nedlouho poté tvrdil něco jiného. "Pokaždé odpovíme zrcadlovitě."

Prezident Putin k připojení Krymu:

"Blahopřeji všem obyvatelům země, všem občanům Ruské federace a obyvatelům Krymu a Sevastopolu k této události, která je nade vší pochybnost význačná."

Francie nabídne pobaltským státům a Polsku, že na jejich území vyšle čtyři bojové letouny.

Měly by posílit monitorování vzdušného prostoru těchto zemí v rámci Severoatlantické aliance, napsala s odvoláním na zdroje z okolí francouzského ministra obrany agentura AFP.

Hotovo. Legislativní proces připojení Krymu k Rusku byl dokončen. Nedlouho poté, co v úterý podepsanou smlouvu schválila i horní komora parlamentu, ji podepsal prezident Putin.

Foto: Reuters

Šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura požádal prezidenta Miloše Zemana, aby svolal mírovou konferenci k Ukrajině.

Kromě zástupců Kyjeva a Moskvy by se jí měli zúčastnit i představitelé Evropské unie a Spojených států. "Místo setkání by nemusela být automaticky Praha, ale vhodné by byly i Brno nebo Ostrava."

Sankční seznamy jako by nebraly konce. Po Evropské unii a Spojených státech schválil ten svůj i parlament anektovaného Krymu.

Zákazu vstupu na poloostrov se dočkala velká část členů ukrajinské Nejvyšší rady. "Kydají na nás špínu a chtějí nás ranit. Ztratili jakýkoli kontakt s lidem i s realitou," řekl šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.

Předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov
Předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov | Foto: ČTK

Dvaatřicet krymských Tatarů získalo v Polsku politický azyl.

Na ukrajinsko-polském hraničním přechodu Šehyni ve Lvovské oblasti se skupina lidí z Krymu (včetně 17 dětí) objevila ve čtvrtek.

Tvrdili, že poblíž Jevpatorie, kdy bydleli, se cítí ohroženi. Kvůli tomu, že pomáhali ukrajinským vojákům. Celkem už Krym opustilo přes 1000 osob.

Pro Krymské Tatary začíná období strachu a nejistoty.
Pro Krymské Tatary začíná období strachu a nejistoty. | Foto: Reuters

Server Ukrajinska Pravda skepticky komentuje podpis politické dohody mezi Ukrajinou a EU. "To, co se děje kolem ceremonie podpisu dohody, nemůže nevyvolávat údiv. Evropská unie vytrvale snižuje význam této události," napsal v článku nazvaném Nepříjemná dohoda.

Upozornil, že podpis politické části dohody neznamená, že bude podepsána také její ekonomická část. "Nikde nejsou záruky, že se uskuteční druhá etapa. Ukrajina a EU deklarují své ´úsilí´ k podpisu, ale k ničemu se nezavazují," poznamenal.

"Nevím, proč by chtěli Rusové falšovat volby, o kterých bylo předem jasné, jak dopadnou," prohlásil poslanec Úsvitu Milan Šarapatka. On sám o víkendu sledoval referendum na Krymu.

Cestu mu platila bruselská neziskovka Euroasian Organization for Democracy and Election (EODE), kterou vede Luc Michel, bývalý člen neonacistického uskupení Fédération d'action nationale et européenne (FANE) a v současné době lídr belgické extremistické pravicové strany Parti Communautaire National-Européen (PCN-NCP).

Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyzval Ukrajinu, aby Rusku vrátila 11 miliard dolarů. Za dohodu o dodávkách plynu, která má být anulována.

Foto: Reuters

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

Ukrajina bude nejvíc těžit z jednostranného evropského snížení cel na nezpracované zemědělské výrobky - tady má jít asi o 330 milionů eur ročně - a už "hotové" potraviny určené k prodeji, kde získá 53 milionů eur. Další snížení cel se bude týkat dovozů textilu a chemických výrobků.

Ministr financí Andrej Babiš byl minulý týden překvapen zrušením cel na Ukrajinu a prohlásil, že možná Unie nedomyslela všechny dopady na evropský potravinářský průmysl. Český premiér Bohuslav Sobotka ovšem v noci na pátek řekl, že jde jen o dočasné opatření a že by to podle něj nemělo mít negativní dopady na evropské potravináře.

Andrej Babiš vlastní firmu Agrofert, která je mimo jiné velkým zemědělským holdingem a podniká ve zpracování potravin.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin
Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Po Státní dumě schválili dohodu o připojení Krymu i členové Rady federace.

Hlasování bylo ještě jednoznačnější. Zatímco v dolní komoře byl poměr 443 ku 1, v horní komoře zvedlo ruku všech 155 členů.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že si otevře účet v sankcemi zasažené bance Rossija. Podle Interfaxu se právě radí o tom, jak odpovědět na mezinárodní sankce.

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj EU v Bruselu:

(Jaceňuk) prozatím podepsal politickou část dohody, ta ekonomická bude podepsána později. Jde o politické gesto ze strany EU, ukazuje tím svoji podporu ukrajinské vládě a Kyjev zároveň může ukázat, že pokročil ve svém přibližování k Unii. Ostatně, právě odmítnutí už dohodnuté asociační dohody s EU vedlo k pádu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Pro Ukrajinu je to výhodné, protože nebude muset plnit některé ekonomické části dohody (provádět některé ekonomické reformy, snižovat cla na zboží dovážené z Evropy), a zároveň jí EU nabídla, že jednostranně zruší cla na ukrajinský vývoz do zemí osmadvacítky. Týká se to až 80 procent ukrajinského vývozu do Unie a Ukrajině by to mělo přinést téměř půl miliardy eur ročně.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin
Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Ruská centrální banka podpoří banku Rossija, na níž uvalily sankce Spojené státy. Samotná banka vzkázala, že normálně pokračuje ve své činnosti. Všechny závazky vůči partnerům a zákazníkům prý dodrží.

Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk podepsal v Bruselu politickou část asociační dohody s Evropskou unií.

Stalo se tak přesně čtyři měsíce poté, co ji zrušil prezident Viktor Janukovyč.

Sankce Západu jsou iracionální. Je o tom přesvědčen ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Pouze vytvoří nežádoucí překážky," vzkázal do Bruselu a Washingtonu.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov | Foto: Reuters

Ruské ministerstvo zahraničí doporučí Kremlu zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě. Novinářům to řekl náměstek ruského ministerstva zahraničí Grigorij Karasin.

Sankce Západu jsou podle něj "z mezinárodně právního hlediska absolutně nezákonné".

Ruský náměstek ministra financí Alexej Mojsejev zatím nevidí žádné konkrétní dopady, které by uvalené sankce měly na ruský finanční sektor. Píše to agentura Reuters.

Připomenutí ze včerejška: Hospodářské sankce vůči Ruské federaci by ohrozily v první fázi v České republice asi 20 000 míst, ale sekundárně by údajně mohly zasáhnout až 50 000 pracovníků.

Komentátoři předních evropských listů hodnotí noční dohodu lídrů na summitu EU. Většinou upozorňují, že se Unie stále ještě "nerozhoupala" k tomu, co by Rusko skutečně zasáhlo: tvrdým hospodářským sankcím.

"Jako odpověď na anexi Krymu sází Evropská unie na lehce zpřísněné sankce proti Moskvě," píše například deník Die Welt. "Zákazy cestování, zmrazení kont, víc nic. Protože EU není jednotná," dodává.

Německá kancléřka Angela Merkelová Rusům z Bruselu pohrozila další fází sankčních opatření - tvrdými ekonomickými sankcemi.

"Chceme požádat Evropskou komisi, aby přezkoumala, v jaké oblasti mohou být opatření stupně tři," uvedla. Stupněm jedna a dva je míněn první a druhý seznam lidí z Ruska a Ukrajiny, kteří mají zakázaný vstup do EU a jimž Unie zmrazila konta.

Stupněm tři jsou už zmíněné hospodářské sankce. Jít může o zbrojní embargo, omezení aktivit ruských bank v EU či zákaz vývozu moderních technologií.

Angela Merkelová na summitu v Bruselu.
Angela Merkelová na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

"Jde o představitele ruského parlamentu, jde o lidi z okolí prezidenta Putina a také o některé představitele ruské armády," přiblížil český premiér Bohuslav Sobotka okruh osob, jejichž jména se na rozšířeném seznamu EU objeví. S tím, že se soupis může ještě rozšířit.

Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka | Foto: Ludvík Hradilek

Připomínáme, jak vypadá seznam ruských a ukrajinských politiků, vůči nimž rozšířily sankce USA. Je pravděpodobné, že se bude do značné míry shodovat s evropským...

Jevgenij Bušmin - zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu, Rady federace;

Vladimir Džabarov - první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace;

Andrej Fursenko - poradce ruského prezidenta Vladimira Putina;

Alexej Gromov - první náměstek šéfa kanceláře ruského prezidenta;

Sergej Ivanov - šéf kanceláře ruského prezidenta;

Viktor Ivanov - Putinův blízký spojenec; šéf ruské federální protidrogové agentury;

Vladimir Kožin - kancléř ruského prezidenta;

Jurij Kovalčuk - podnikatel; údajně "Putinův osobní bankéř";

Sergej Mironov - člen předsednictva dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy;

Sergej Naryškin - předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu;

Viktor Ozerov - předseda branného výboru Rady federace;

Oleg Pantělejev - první zástupce předsedy výboru pro parlamentní otázky Rady federace;

Arkadij Rotenberg - miliardář, blízký přítel Putina;

Boris Rotenberg - miliardář, blízký přítel Putina;

Nikolaj Ryžkov - člen výboru pro regionální politiku Rady federace;

Igor Sergun - generálmajor, náčelník ruské vojenské rozvědky (GRU);

Gennadij Timčenko - prominentní podnikatel; má ruské, finské a arménské občanství;

Alexandr Totoonov - člen výboru pro kulturu, vědu a informace Rady federace;

Vladimir Jakunin - šéf ruských státních železnic;

Sergej Železňak - místopředseda Státní dumy.

 

A U.S. Army Apache helicopter flies past a flag on Observation Post Mustang in Afghanistan's Kunar Province June 4, 2012. REUTERS/Tim Wimborne (AFGHANISTAN - Tags: CIVIL
A U.S. Army Apache helicopter flies past a flag on Observation Post Mustang in Afghanistan's Kunar Province June 4, 2012. REUTERS/Tim Wimborne (AFGHANISTAN - Tags: CIVIL | Foto: Reuters

Kdo přesně mezi dvanáctkou nových sankcionovaných je, se neví. Francouzský prezident Francois Hollande pouze oznámil, že jde o Rusy a Ukrajince, kteří umožnili připojení Krymu k Rusku. 

Na unijní soupisce je tedy dohromady 33 jmen.

François Hollande (ilustrační foto).
François Hollande (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Evropská unie rozšíří kvůli krizi na Krymu své sankce na dalších 12 občanů Ruska.

Pokud anexe poloostrova neskončí, sáhne EU k hospodářským sankcím. Na jejich přípravě má začít pracovat Evropská komise i členské země.

Jména lidí, kteří na seznam přibudou, mají být v Bruselu oznámena dnes.

Dobrý den. I v pátek pro vás sledujeme vše, co se děje kolem krizí zmítané Ukrajiny.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk by měl v Bruselu podepsat politickou část asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kvůli níž loni krize v zemi začala.

EU prodlouží seznam lidí, na něž se vztahují její sankce.

Rusko zřejmě přijde s odvetou - totéž udělalo včera. Krátce poté, co svůj nový "soupis nežádoucích" zveřejnily Spojené státy.

Ruská Rada federace, horní komora parlamentu, ratifikuje smlouvu o přistoupení Krymu k Rusku.

V Kyjevě bude jednat generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 21. 3. 2014 23:02
 

Právě se děje

před 21 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy