Kyjev podle premiéra hodlá "v nejkratší době" u mezinárodních soudů podat žaloby na Rusko kvůli zabavenému ukrajinskému majetku na anektovaném Krymu. "Nejde o miliardy, ale o stovky miliard dolarů," řekl Jaceňuk podle agentury Interfax na kyjevském letišti. Komentovat Medveděvovy výroky o ukrajinském dluhu odmítl.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu novinářům řekl, že zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Pohrozil také Rusku žalobami u mezinárodních soudů o "stovky miliard dolarů" za zabavený ukrajinský majetek na anektovaném Krymu.

Jeden dějinný kruh se nyní uzavřel. Anexe Krymu je jeho skutečný konec - konec snů o světě, v němž vládnou demokratické hodnoty, píše přední polský novinář a historik Adam Michnik.

Foto: ČTK

"Politický a vojenský tlak Ruska na Ukrajinu zůstává stále velký," pokračoval Sobotka. "Jsme svědky propagandistické války a snahy ospravedlnit postup Ruska na Krymu téměř jakýmkoliv způsobem."

Zároveň ale upozornil, že se na Ukrajině "odehrávají i projevy, se kterými můžeme těžko souhlasit". Jde o zrušení jazykového zákona nebo projevy pravicového extremismu," vypočítal.

"Evropa drží vůči krizi na Ukrajině společný postup. Vůči Rusku i vůči Ukrajině. Je to nejvážnější zahraničněpolitická krize od našeho vstupu do EU," řekl na závěr summitu EU v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka.

"Zmrazí se vztahy s Ruskem na úrovni vlád, zruší se summit EU-Rusko, Evropská komise připraví postup třetí fáze sankcí. Ta zatím aktivována nebyla."

Bohuslav Sobotka | Foto: Ludvík Hradilek

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

"Případné tvrdé sankce vůči Moskvě si nechávají státníci ze zemí Evropské unie na příště. Trošku to připomíná hrozby typu ´až se jednou rozzlobíme, tak budeme skutečně zlí´, na které vlastně nikdy nedojde."

Celý komentář "Proč EU nedokáže potrestat Rusko?" si přečtěte na HN Dialog.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval v Kyjevě k přímému a konstruktivnímu jednání Ukrajiny s Ruskem.

"Nynější konflikt lze řešit jen pokojnými diplomatickými prostředky a s úctou ke svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny," řekl po jednání s úřadujícím prezidentem Oleksandrem Turčynovem.

Prezident Putin k připojení Krymu:

"Blahopřeji všem obyvatelům země, všem občanům Ruské federace a obyvatelům Krymu a Sevastopolu k této události, která je nade vší pochybnost význačná."

Server Ukrajinska Pravda skepticky komentuje podpis politické dohody mezi Ukrajinou a EU. "To, co se děje kolem ceremonie podpisu dohody, nemůže nevyvolávat údiv. Evropská unie vytrvale snižuje význam této události," napsal v článku nazvaném Nepříjemná dohoda.

Upozornil, že podpis politické části dohody neznamená, že bude podepsána také její ekonomická část. "Nikde nejsou záruky, že se uskuteční druhá etapa. Ukrajina a EU deklarují své ´úsilí´ k podpisu, ale k ničemu se nezavazují," poznamenal.

"Nevím, proč by chtěli Rusové falšovat volby, o kterých bylo předem jasné, jak dopadnou," prohlásil poslanec Úsvitu Milan Šarapatka. On sám o víkendu sledoval referendum na Krymu.

Cestu mu platila bruselská neziskovka Euroasian Organization for Democracy and Election (EODE), kterou vede Luc Michel, bývalý člen neonacistického uskupení Fédération d'action nationale et européenne (FANE) a v současné době lídr belgické extremistické pravicové strany Parti Communautaire National-Européen (PCN-NCP).

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

Ukrajina bude nejvíc těžit z jednostranného evropského snížení cel na nezpracované zemědělské výrobky - tady má jít asi o 330 milionů eur ročně - a už "hotové" potraviny určené k prodeji, kde získá 53 milionů eur. Další snížení cel se bude týkat dovozů textilu a chemických výrobků.

Ministr financí Andrej Babiš byl minulý týden překvapen zrušením cel na Ukrajinu a prohlásil, že možná Unie nedomyslela všechny dopady na evropský potravinářský průmysl. Český premiér Bohuslav Sobotka ovšem v noci na pátek řekl, že jde jen o dočasné opatření a že by to podle něj nemělo mít negativní dopady na evropské potravináře.

Andrej Babiš vlastní firmu Agrofert, která je mimo jiné velkým zemědělským holdingem a podniká ve zpracování potravin.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Sankce Západu jsou iracionální. Je o tom přesvědčen ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Pouze vytvoří nežádoucí překážky," vzkázal do Bruselu a Washingtonu.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov | Foto: Reuters

Ruské ministerstvo zahraničí doporučí Kremlu zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě. Novinářům to řekl náměstek ruského ministerstva zahraničí Grigorij Karasin.

Sankce Západu jsou podle něj "z mezinárodně právního hlediska absolutně nezákonné".

Komentátoři předních evropských listů hodnotí noční dohodu lídrů na summitu EU. Většinou upozorňují, že se Unie stále ještě "nerozhoupala" k tomu, co by Rusko skutečně zasáhlo: tvrdým hospodářským sankcím.

"Jako odpověď na anexi Krymu sází Evropská unie na lehce zpřísněné sankce proti Moskvě," píše například deník Die Welt. "Zákazy cestování, zmrazení kont, víc nic. Protože EU není jednotná," dodává.

Německá kancléřka Angela Merkelová Rusům z Bruselu pohrozila další fází sankčních opatření - tvrdými ekonomickými sankcemi.

"Chceme požádat Evropskou komisi, aby přezkoumala, v jaké oblasti mohou být opatření stupně tři," uvedla. Stupněm jedna a dva je míněn první a druhý seznam lidí z Ruska a Ukrajiny, kteří mají zakázaný vstup do EU a jimž Unie zmrazila konta.

Stupněm tři jsou už zmíněné hospodářské sankce. Jít může o zbrojní embargo, omezení aktivit ruských bank v EU či zákaz vývozu moderních technologií.

Angela Merkelová na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

"Jde o představitele ruského parlamentu, jde o lidi z okolí prezidenta Putina a také o některé představitele ruské armády," přiblížil český premiér Bohuslav Sobotka okruh osob, jejichž jména se na rozšířeném seznamu EU objeví. S tím, že se soupis může ještě rozšířit.

Bohuslav Sobotka | Foto: Ludvík Hradilek