Sledovali jsme: USA zpřísnily sankce, Rusko jim to vrátilo

Přenos skončil
Aktuální dění na Ukrajině a Krymu jsme sledovali v online reportáži.
Obama vs. Putin.
Obama vs. Putin. | Foto: Aktuálně.cz

Kyjev/Moskva/Brusel - Západ přitvrdil vůči Rusku.

Spojené státy rozšířily seznam osob, které nesmějí do USA a jimž zmrazily majetek.

Evropská unie se na summitu v Bruselu radí o tomtéž.

Rusko už oznámilo odvetu: zakázalo vstup na své území předním americkým politikům.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, ve čtvrtek ratifikovala smlouvu s Krymem o jeho připojení k Ruské federaci. Až na jednoho poslance byli všichni pro.

Aktuální dění na Ukrajině a Krymu sledujeme online

Přenos skončil

Seznam ruských a ukrajinských politiků, vůči nimž USA rozšířily sankce:

Jevgenij Bušmin - zástupce předsedy horní komory ruského parlamentu, Rady federace;

Vladimir Džabarov - první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace;

Andrej Fursenko - poradce ruského prezidenta Vladimira Putina;

Alexej Gromov - první náměstek šéfa kanceláře ruského prezidenta;

Sergej Ivanov - šéf kanceláře ruského prezidenta;

Viktor Ivanov - Putinův blízký spojenec; šéf ruské federální protidrogové agentury;

Vladimir Kožin - kancléř ruského prezidenta;

Jurij Kovalčuk - podnikatel; údajně "Putinův osobní bankéř";

Sergej Mironov - člen předsednictva dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy;

Sergej Naryškin - předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu;

Viktor Ozerov - předseda branného výboru Rady federace;

Oleg Pantělejev - první zástupce předsedy výboru pro parlamentní otázky Rady federace;

Arkadij Rotenberg - miliardář, blízký přítel Putina;

Boris Rotenberg - miliardář, blízký přítel Putina;

Nikolaj Ryžkov - člen výboru pro regionální politiku Rady federace;

Igor Sergun - generálmajor, náčelník ruské vojenské rozvědky (GRU);

Gennadij Timčenko - prominentní podnikatel; má ruské, finské a arménské občanství;

Alexandr Totoonov - člen výboru pro kulturu, vědu a informace Rady federace;

Vladimir Jakunin - šéf ruských státních železnic;

Sergej Železňak - místopředseda Státní dumy.

Hospodářské sankce vůči Ruské federaci by ohrozily v první fázi v České republice asi 20 000 míst, ale sekundárně by údajně mohly zasáhnout až 50 000 pracovníků.

Podle diplomatů je dohoda na rozšíření seznamu sankcionovaných ruských představitelů z pondělka v podstatě jistá. Premiéři a prezidenti Evropské unie ale debatují o další fázi unijní reakce na ruský postup vůči Ukrajině, tedy o možné podobě a případných dopadech plošných hospodářských sankcí.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Chuckem Hagelem ujistil, že ruská armáda nemá v úmyslu invazi na východní Ukrajinu. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf Pentagonu.

Kreml nad rozšířením amerických sankcí, které se nově vztahují mimo jiné na některé blízké spolupracovníky prezidenta Vladimira Putina, vyjádřil podle agentury Interfax údiv. "Výskyt některých jmen na seznamu nebudí nic než údiv," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov a zdůraznil, že bez ohledu na jména je sama existence "černých seznamů" nepřijatelná. "Ruská odpověď na sebe nenechá dlouho čekat," pohrozil.

Šéf ruské prezidentské kanceláře Sergej Ivanov, patřící mezi postižené, zareagoval podle agentury AFP s humorem. "Během mé dvacetileté služby v KGB (tajná policie) a pak ve službách vnější rozvědky mi už většina západních zemí zabouchla dveře ke vstupu, čili jsem si už zvykl," poznamenal o zákazu vstupu do USA.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Johnem Kerrym zdůraznil, že Moskva své rozhodnutí připojit Krym k Rusku nezmění. "Sjednocení" je podle Lavrova výsledek vyjádřené vůle obyvatel poloostrova a jako takové je třeba ho respektovat.

Foto: Reuters

"Hrozí ozbrojený konflikt a mnozí si to nechtějí připustit," prohlásil na právě probíhajícím summitu osmadvacítky předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. 

Foto: European Parliament

Ukrajinských vojenských lodí, zakotvených v sevastopolském přístavu na Krymu, se zřejmě zmocnili Rusové. Naznačuje to podle agentury Reuters stažení ukrajinských vlajek z korvet Luck a Chmelnickyj."Zdá se, že Rusové stáhli (ukrajinské) vlajky na obou lodích, ale nevyvěsili svou vlastní," uvedl mluvčí ukrajinské armády Vladislav Selezňov

Vlajková loď ukrajinského námořnictva na cestě do Černého moře.
Vlajková loď ukrajinského námořnictva na cestě do Černého moře. | Foto: Reuters

Americký prezident Barack Obama oznámil, že již podepsal nařízení, které otevírá cestu rozsáhlejším sankcí. Varoval, že taková opatření tvrdě zasáhnou ruské hospodářství, mimo jiné finanční sektor, energetický, těžařský, strojírenský či zbrojní průmysl.

"Tohle není to, co chceme... Rusko ale musí vědět, že další eskalace povede jen k jeho hlubší izolaci v rámci mezinárodního společenství," dodal šéf Bílého domu.

Barack Obama.
Barack Obama. | Foto: Reuters

Ruští ozbrojenci na Krymu na desítky minut zadrželi zpravodaje České televize Miroslava Karase a jeho kameramana. Stalo se tak ve městě Novoozerne na západě poloostrova, kde ruští vojáci obsazovali základnu ukrajinského námořnictva. Oba novináři už jsou na svobodě.

Ozbrojenci, z nichž se jeden představil jako důstojník ruské armády, podle ČT zabavili štábu kameru a akreditace. Na reportéry mířili zbraněmi, nikam je ale neodvedli a nechali je čekat. Asi po 40 minutách všechno vrátili, paměťová karta v kameře ale byla zničená.

Foto: Zuzana Páchová

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky ale Brusel nepůjde nad rámec dosavadních cílených omezení proti ruským činitelům.

Foto: Vojtěch Marek

Washington rozšířil sankce vůči ruským prominentům. Kromě dvou desítek ruských představitelů se sankce nově vztahují i na soukromou ruskou banku, která jim poskytuje podporu.
Finanční dům Rossija patří Putinovu "bankéři“ Juriji Kovalčukovi. Sankce se dotknou například i šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova nebo Putinova dlouholetého známého - podnikatele Gennadije Timčenka, uvedla agentura AP.

Foto: Reuters

Summit EU o zpřísnění sankcí proti Rusku začal.

Rusko zakázalo vstup do země některým americkým politikům. Mimo jiné vlivnému republikánskému kongresmanovi Johnu Boehnerovi nebo demokratickému šéfovi senátního výboru pro zahraniční politiku Robertu Menendezovi.

Boehnerův mluvčí na Twitteru napsal, že jeho šéfovi je ctí být na seznamu Putinových odpůrců.

"Jsem pyšný na to, že jsem na seznamu těch, kteří se postavili proti Putinově agresi," tvrdí John Boehner, republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů.

Do Ruska nesmí ani John McCain.

"Co má Kosovo, kde Albánci zažívali perzekuce, společného se situací lidí na Krymu, kteří nikdy nebyli utlačováni? Jaký je důvod pohrdání ukrajinskou vládou a parlamentem? Jaký smysl má označování ukrajinských úřadů ´fašistickými a antisemitskými´?" pokračuje Michnik.

"Krymští Tataři nebudou věnovat pozornost pohádkám o tom, kterak Ukrajině vládnou fašisté. Stále si mohou vzpomenout na masové, brutální a vražedné deportace svých krajanů, které nařídil Stalin a vykonala NKVD."

Podle uznávaného novináře byl každý odstavec Putinova projevu "prošpikován lží a manipulacemi". A připomíná Stalinova prohlášení o Polsku v roce 1945 či Brežněvovo ospravedlňování okupace Československa v srpnu 1968.

Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Odveta Moskvy na sebe nenechala dlouho čekat. Na ruském seznamu sankcionovaných se tak podle agentury ITAR-TASS ocitli například dva Obamovi poradci. "Nesmí být žádné pochyby: na každý nepřátelský výpad Rusko přiměřeně odpoví," uvedlo tamní ministerstvo zahraničí.

Anektováním Krymu se Vladimir Putin zachoval jako kmotr, hodnotí nedávné události šéfredaktor polského listu Gazeta Wyborcza Adam Michnik.

Ve svém úterním projevu podle něj dal ruský prezident jasně najevo, že se jeho režim nebojí trestu a bude dělat, co se mu zlíbí. "Krym je pouze prvním krokem v jeho snu o velikosti. Ještě neřekl vše," varuje.

Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Sankce za obsazení Krymu se rozšířily na další představitele Ruska, kterým byl zakázán vstup do USA a zmrazen jejich majetek. S tím nyní nemůže disponovat rovněž jedna banka.

Americký prezident Barack Obama v Bílém domě řekl, že opatření by mělo dát "jasně najevo, že jsme na křižovatce". Zároveň do Kremlu vzkázal, že pokud si to okolnosti vyžádají, budou následovat hlubší hospodářské sankce.

Ruská státní agentura VCIOM zveřejnila průzkum veřejného mínění, podle něhož popularita Vladimira Putina dosáhla pětiletého maxima. Jeho práci si pochvaluje 76 procent Rusů.

"Podobný vzlet Putinovy podpory byl zaznamenán během ozbrojených konfliktů v Čečensku (84 %) a v Jižní Osetii (80 %) v letech 2000 a 2008," poznamenal k tomu na svém webu list Kommersant.

"Nezávislosti Kosova bylo dosaženo po jednáních, která následovala po válce. Proto srovnávání Kosova a Krymu je zcela neudržitelné," zlobí se kosovský premiér Hashim Thaci.

Reagoval tak na úterní slova ruského prezidenta. "Kosovo bylo vytvořeno po genocidě spáchané Srbskem, po deportacích milionu obyvatel Kosova, což provedlo Srbsko."

Nová modrá vlajka Kosova vlaje vedle červené albánské vlajky na rozestavěném domě na okraji Podujeva.
Nová modrá vlajka Kosova vlaje vedle červené albánské vlajky na rozestavěném domě na okraji Podujeva. | Foto: Ondřej Besperát

Vladimir Putin ujistil šéfa OSN Pan Ki-muna, že Rusko "vždy, stále a důsledně" podporovalo ústřední roli Spojených národů při urovnávání krizí. Reagoval tak na jeho znepokojení ohledně krize na Krymu.

Zda se ale nakonec na něčem dohodli, není známo. Generální tajemník odletěl do Kyjeva, Kreml zatím mlčí.

Agentura ITAR-TASS poupravila své údaje o hlasování v dumě. Pro připojení Krymu bylo 443 poslanců, poslední přítomný se ale (navzdory původním informacím) nezdržel, nýbrž hlasoval proti.

"Vzpurným" zákonodárcem byl Ilja Ponomarjov z menší parlamentní strany Spravedlivé Rusko. Na svém blogu krátce poté označil zábor poloostrova za "velkou politickou chybu". Ponomarjov se hlásí k radikálnímu levicovému hnutí Levá fronta a opakovaně se účastnil demonstrací proti znovuzvolení prezidenta Vladimira Putina prezidentem.

Císařovy (či spíše carovy) nové šaty? Titulní strana týdeníku The Economist ukazuje Vladimira Putina s image, kterou si roky buduje - svalnatý hrdina, který obnažen do půle těla přepisuje světový řád.

Překvapení se nekoná. Ruská Státní duma schválila v úterý uzavřenou smlouvu o připojení Krymu. Pro bylo 443 poslanců, jeden jediný se při hlasování zdržel.

Chybí ještě zelená od horní komory (Rady federace) a prezidenta Putina.

Rusko posílí svou vojenskou přítomnost na Krymu. "Vojenskou infrastrukturu musíme ... na poloostrově rozvíjet, aby se Krym stal důstojným představitelem Ruské federace a byl ochráněn před možnými útoky," řekl náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov.

Z Ukrajiny přicházejí rozporuplné zprávy o vízovém režimu s Ruskem.

Zatímco ministerstvo zahraničí tvrdí, že na něm pracuje, strana Vlast prozatímního premiéra Jaceňuka oznámila, že Ukrajina v nejbližší budoucnosti víza nezavede, napsal na Twitteru novinář Maxim Eristavi.

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

Evropští státníci se na pracovní večeři o sankcích vůči Rusku ocitnou v dosud nevídané situaci - budou muset odevzdat mobily i tablety a budou zcela odříznuti od vnějšího světa.

Referuje o tom list Financial Times na své webové stránce. Diplomatické zdroje z Bruselu tvrdí, že se je to kvůli tomu, že se bude diskutovat o tom, jak by případné ekonomické sankce proti Rusku zasáhly jednotlivé členské státy.

Státníci se totiž budou bránit takovým sankcím, které by zasáhly právě jejich země. Zveřejnění těchto stanovisek by mohlo ukázat nejednotnost Evropské unie a pomoci Rusku v jednání s Bruselem.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin
Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Ukrajinští pohraničníci opustili Krym. Uvedl to zástupce velitele Pavlo Šišolin. Z  Krymu už prý odešlo i zhruba tisíc ukrajinských civilistů.

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

Summit šéfů zemí Evropské unie plánuje rozšíření seznamu 21 osob, které mají zakázáno cestovat do EU a jejichž evropská konta jsou zmražena kvůli ruské anexi Krymu, o další jména - čelné ruské politiky, ale nikoliv prezidenta Putina ani šéfa diplomacie Lavrova.

Uvažuje se také o tom, že na seznam bude zařazen ruský novinář Dmitrij Kiseljov, který v neděli vyhrožoval v ruské televizi USA, že je Rusko může změnit v "radioaktivní popel". Kiseljov je šéfem státní zpravodajské agentury Russia Today.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin
Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Viktor Medvedčuk, šéf radikální proruské organizace Ukrajinská volba, zaútočil na českého eurokomisaře Štefana Füleho. Nařkl ho, že jeho vinou proniká do Evropy z Ukrajiny neonacismus.

"Likvidace politických oponentů je na Ukrajině normou. Je obtížné si představit, jak se tyto protiprávní akce ukrajinského vedení slučují s ochranou lidských práv v Evropské unii," prohlásil muž, jenž je považován za prodlouženou ruku Kremlu.

Marek Hudema, zvláštní zpravodaj HN v Bruselu:

Spojené státy tlačí na Saúdskou Arábii, aby dodávala na světový trh více zemního plynu a ten proudil do Evropy, řekl jeden z úředníků, jenž se podílí na přípravě bruselského summitu.

Mělo by to zmenšit závislost Evropské unie na ruském plynu a Evropané to vítají. Také by to mohlo snížit  světové ceny plynu, což by poškodilo Rusko. Americký prezident Barack Obama jede jednat do Saúdské Arábie příští pátek.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin
Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Podle ukrajinských zdrojů se celní odbavování ukrajinského zboží v noci na dnešek úplně zastavilo, dnes v poledne ale první odbavené kamiony od hranic do Ruska opět vyjely.

I po znovuotevření hranic stála na přechodech v Charkovské oblasti fronta několika stovek kamionů.

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier varoval, že by se uznání odtržení Krymu od Ukrajiny mohlo obrátit i proti Moskvě.

"Politické následky pokusu o změnu hranic nelze přehlížet, zejména ne v mnohonárodnostním státě, jako je Rusko. Otevírá se tím Pandořina skříňka, dává se tím špatný příklad a nakonec to může podněcovat ke zpochybnění všech dnešních hranic," uvedl Steinmeier.

"Žádná země, ani Rusko, by neměla vojenskými prostředky usilovat o zlepšení postavení svých menšin žijících v jiném státě," dodal.

Foto: Reuters

Ukrajinský parlament dnes rovněž přijal usnesení, jímž Krym vyhlašuje za "dočasně okupované území".

Spadají do něj Krymský poloostrov, město Sevastopol, přilehlé ukrajinské teritoriální vody a vzdušný prostor.

Vstup na okupované území je podle dokumentu povolen jen na zvláštní propustku vydanou ukrajinskou vládou. Usnesení zakazuje provádět na Krymu jakoukoli hospodářskou činnost bez ukrajinského povolení včetně dopravy, obchodu a těžby nerostných surovin.

Rusko varuje Francouze: Pokud by někdy v budoucnu zrušili smlouvu na dodávku vojenských lodí, bude Moskva po Paříži žádat odškodné. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Ačkoliv Velká Británie či Německo zastavily kvůli anexi Krymu vojenskou spolupráci s Ruskem, Francie zatím nic takového neplánuje.

O tom, zda Moskvě dodá dvě vojenské lodě třídy Mistral, prý Paříž rozhodne až na podzim. "První loď bude dodána v říjnu, takže otázka pozastavení bude na pořadu dne v říjnu," řekl ministr obrany Jean-Yves Le Drian v televizním rozhovoru.

Generální tajemník Pan Ki-mun jedná v Moskvě se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Chce přispět k řešení krize na Krymu a čelné kremelské politiky zároveň odradit od dalších agresivních kroků. Sejít by se měl i s prezidentem Vladimirem Putinem.

"Rusko chladnokrevně využilo slabosti Ukrajiny, slabosti ukrajinské vlády a zejména nešťastného kroku, kterým byl jazykový zákon," je přesvědčen prezident Miloš Zeman. "Zakázat třetině obyvatelstva používání mateřského jazyka dokáže jenom idiot, řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Foto: Vojtěch Marek

Západ své sankce cílí na špatné lidi, je přesvědčen ruský opozičník Alexej Navalnyj. "Nemají své hlavní majetky mimo Rusko a pro Putina jsou bezvýznamní, jejich sankcionování nezmění politiku Ruska."

A ve svém textu "Jak potrestat Putina", který vydal The New York Times, navrhuje zaměřit se na "kremelskou mafii, která plundruje národní bohatství".

Konkrétně zmiňuje prezidentovy přátele a byznysmeny Gennadije Timčenka, Arkadije a Borise Rotenbergovy, Putinova údajného bankéře Jurije Kovalčuka, prezidenta ruských drah Vladimira Jakunina či oligarchu Romana Abramoviče (majitele FC Chelsea) a Ališera Usmanova.

Ukrajina znovu potvrdila svůj nárok na Krym: "Ukrajina nikdy nevzdá boj o osvobození Krymu, ať už bude jakkoliv dlouhý a bolestný," stojí v rezoluci, kterou přijal parlament v Kyjevě. Ukrajinský národ podle ní "anexi Krymu nikdy neuzná".

Další významný politik z Německa komentuje chystané ekonomické sankce: Podle Günthera Oettingera, komisaře pro energetiku, by se měly týkat především důležitých technologií, které Rusko nutně potřebuje.

Jako příklad uvedl omezení obchodu se strojními zařízeními, hardwarem a softwarem a vozidly.

Od sankcí v oblasti energetiky ale Oettinger evropskou osmadvacítku odrazuje. Rozbít dlouho a obtížně budovanou síť by podle něj byla chyba, řekl v televizi ZDF.

Ještě jeden citát z projevu generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena ve Washingtonu. "Má hlavní obava je, že (agresivní ruská politika) neskončí," řekl.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Moskva nemá v úmyslu finančně pomáhat ruským firmám, které zasáhnou sankce EU proti Rusku. Uvedl to ministr financí Anton Siluanov. Reagoval tak na výroky některých majitelů ruských firem, kteří mají z chystaného kroku EU obavy a nahlas se o nich zmínili.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk je zdrženlivý k zavedení vízového režimu s Ruskem odvetou za anexi Krymu. Po příletu do Bruselu řekl, že v takových případech je lepší "dvakrát měřit". Víza podle něj Rusko citelně nezasáhnou, navíc zkomplikují život ukrajinským občanům na východě země při hranicích s Ruskem.

Německo oznámilo, že zastavuje veškeré zbrojní obchody s Ruskem.

Kancléřka rovněž zopakovala, že referendum na Krymu bylo ilegální, stejně jako anexe poloostrova. "Neuznáme to," řekla.

Podpis asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, naplánovaný na pátek, je podle ní "politický signál solidarity" s krizí zmítanou Ukrajinou.

Německá kancléřka Angela Merkelová promluvila v Bundestagu o chystaném zpřísnění sankcí vůči Rusku, které mají na summitu v Bruselu projednat šéfové států a vlád EU.

"Tvrdší sankce se teď zdají být nevyhnutelné," řekla. Podle ní nepůjde jen o zmrazení kont dalším lidem a nové zákazy cestování do EU. Ve hře jsou i ekonomické sankce.

Angela Merkelová.
Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Proces připojení Krymu k Rusku bude dokončen ještě tento týden, prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. "Krizovou situaci na Ukrajině nevyvolalo Rusko. Je to vnitropolitická krize v mnohém vyprovokovaná zvenčí, kterou provází porušování ukrajinské ústavy."

Dodal, že práva etnických Rusů žijících v zahraničí musí být plně respektována a Moskva je bude chránit "politickými a diplomatickými prostředky".

Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov
Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov | Foto: Reuters

Okupace Krymu se stává terčem humoru, byť poněkud černého. Na Twitteru se tak objevila fotografie populárních matrjošek, samozřejmě ve speciální edici.

Krym se mění za pochodu. Podívejte se, jak museli ukrajinští vojáci opustit svoji základnu.

Krymské úřady propustily ráno na svobodu kontradmirála Serhije Hajduka, zadrženého velitele ukrajinské flotily.

Podle ruských médií byl vyslechnut na sevastopolské prokuratuře, aby zodpověděl na otázky týkající se předání rozkazu ukrajinským vojákům na Krymu, že mohou použít zbraně proti obyvatelům. Ale podle ruského ministra byl Hajduk jen nucen plnit příkazy svého velení.

Dohoda na zprovoznění plynovodu umožňujícího dodávky zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu by mohla být hotova do konce dubna. Podle agentury Reuters to ve středu oznámil eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.

Oettinger tvrdí, že plyn by mohl ze západu na Ukrajinu proudit již do konce tohoto roku.

"Vidím docela optimisticky, že můžeme dospět k dohodě ještě před koncem dubna," řekl novinářům Oettinger po rozhovorech s ukrajinským ministrem energetiky. Práce na plynovodu by podle něj měly začít ihned po podpisu dohody, aby bylo potrubí dokončeno ke konci letošního roku a mohlo Ukrajinu zásobovat plynem již během sezony zimní zvýšené poptávky.

Vývoj kolem Krymu je nejvážnější hrozbou pro bezpečnost a stabilitu Evropy od studené války, řekl ve středu generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v projevu k politickým analytikům ve Washingtonu. Obává se možné intervence Moskvy ve východní Ukrajině. Aliance se podle něj musí opět zaměřit na hrozby blízké domovu poté, co léta bojovala ve vzdálených oblastech.

Šéf Aliance nastínil vojenská opatření, která nyní připravují státy NATO k reakci vůči Rusku, pokud by to bylo potřeba. Opatření podle AP zahrnují pozorovatelské lety nad Polskem a Rumunskem, také dodatečné prostředky pro ochranné mise ve vzdušném prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska. O možnosti vojenských cvičení amerických pozemních a námořních sil v Pobaltí mluvil v úterý rovněž viceprezident Spojených států Joe Biden.

Rasmussen ve středu vyjádřil obavu, že ruský prezident Vladimir Putin se nespokojí s Krymem a může zasáhnout ve východních regionech Ukrajiny. "Je to probuzení. Vývoj na Ukrajině je tvrdým připomenutím, že bezpečnost v Evropě nelze brát za zaručenou. Potřebujeme se zaměřit na dlouhodobý strategický dopad ruské agrese na naši vlastní bezpečnost," usoudil podle agentury AP šéf NATO v projevu na setkání s odborníky z ústavu pro politické analýzy Brookings Institution.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Spojené státy nebudou vojensky zasahovat v současné ukrajinské krizi. Prohlásil to ve středu americký prezident Barack Obama v rozhovoru pro televizi NBC. Washington se podle něj bude snažit přesvědčit Rusko o stažení jeho sil diplomatickou cestou.

Obama vyloučil možnost vojenské akce na Ukrajině po otázce od sandiegské televize KNSD, která patří do sítě stanic NBC. Podle něj by nasazení americké armády nepřineslo nic dobrého.

"Existuje lepší cesta a já si myslím, že i Ukrajinci uznávají, že pro nás není namístě vojensky se postavit Rusku a že by to nebylo dobré ani pro samotnou Ukrajinu," řekl Obama s tím, že Spojené státy se budou nadále snažit o diplomatické řešení.

Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos.
Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos. | Foto: Reuters
Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 21. 3. 2014 0:10
 

Právě se děje

před 41 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy