Živě: Ukrajina zakázala prodej některých ruských potravin

Živě
Středeční události kolem Ruska a Ukrajiny sledujeme v online reportáži.
Rusko dokáže obsadit části Ukrajiny za pět dní, varuje vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě.
Rusko dokáže obsadit části Ukrajiny za pět dní, varuje vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě. | Foto: Reuters

Kyjev - Ukrajina dočasně zakázala na svém území prodej výrobků sedmi ruských potravinářských firem. Oznámení úřadu pro ochranu spotřebitelů je dalším signálem rostoucího obchodního napětí mezi oběma zeměmi poté, co Rusko zabralo ukrajinský poloostrov Krym.

Obchodní vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou napjaté už několik let. Moskva již dříve zakázala dovoz některých ukrajinských potravin, například sýra, a Ukrajina na oplátku omezila dodávky některého zboží z Ruska.

Zákaz prodeje vstupuje v účinnost dnešním dnem. Úřad pro ochranu spotřebitelů uvedl, že čtyři ruští producenti cukrovinek, včetně největšího ruského výrobce čokolády Red October, jeden výrobce sýra a dva producenti ryb nesmějí prodávat své zboží na Ukrajině, protože porušili pravidla pro označování zboží a zřejmě i další předpisy.

Události na Ukrajině a v Rusku sledujeme online.

Online: Aktuální dění kolem Ruska živě

Živě
Aktualizovat reportáž

Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč připustil, že postupoval špatně, když požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o vyslání ruských vojáků na Krym. Odtržení poloostrova od Ukrajiny v rozhovoru pro agenturu AP a ruskou televizi NTV označil za tragédii, kterou by sám prý nepřipustil.

"Krym je tragédie, velká tragédie," řekl Janukovyč a tvrdil, že něco takového by se nestalo, kdyby zůstal u moci. Krymské referendum prý uspořádali sami obyvatelé poloostrova jako protest proti novému režimu radikálních nacionalistů v Kyjevě, který vnímali jako hrozbu. S odtržením poloostrova od Ukrajiny však osobně nemůže souhlasit a pokusí se přesvědčit Putina, aby anektovaný poloostrov Ukrajině vrátil, a to "za jakýchkoliv podmínek", včetně "maximální možné míry nezávislosti, avšak jako součásti Ukrajiny".

Foto: Reuters

Další ruská intervence na Ukrajině po anexi Krymu by byla "historickou chybou", která by prohloubila mezinárodní izolaci Ruska. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen.

"Kdyby Rusko dále zasahovalo na Ukrajině, neváhal bych to označit za historickou chybu. Vedlo by to k další mezinárodní izolaci Ruska. Mělo by to dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Ruskem a... západním světem. Byl by to špatný odhad s obrovským strategickým dopadem," řekl Rasmussen na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí členských států NATO.

Americký ministr zahraničí John Kerry kritizoval Rusko za zvýšení cen zemního plynu Ukrajině. Podle něj by se energie neměla používat jako politická zbraň.

Američané už naznačili i to, jak Rusko "potrestají". "Je tady možnost zavedení víz, zmrazení finančních prostředků," naznačil John Kerry.
Američané už naznačili i to, jak Rusko "potrestají". "Je tady možnost zavedení víz, zmrazení finančních prostředků," naznačil John Kerry. | Foto: Aktuálně.cz
Logo Aktuálně.cz

Přes dvě desítky lidí se chtějí v květnu stát ukrajinským prezidentem. "Svého" muže mezi nimi hledá i Moskva.

Kdo se může stát druhým Viktorem Janukovyčem? Přečtěte si analýzu Oligarcha, nebo Darth Vader? Rusko hledá prezidenta Ukrajiny od Jiřího Justa.

Lenin v Doněcku.
Lenin v Doněcku. | Foto: Reuters

Ruský premiér Dmitrij Medveděv na konferenci o investicích v Moskvě prohlásil, že i přes krizi kvůli Ukrajině má Rusko zájem na „normálních“ vztazích s Evropskou unií a Spojenými státy. „Ekonomické zájmy by se neměly stát obětí politických předsudků,“ prohlásil Medveděv.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv na zasedání vlády.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv na zasedání vlády. | Foto: Reuters

Bělorusko popřelo, že by soustřeďovalo tanky a obrněná vozidla u hranic s Ukrajinou podobně jako Rusko. Podle zástupce běloruské pohraniční služby je situace na bělorusko-ukrajinské hranici normální, a pokud tam někdo viděl vojenskou techniku, tak leda ve snu.

Evropská asociace pro bezpečnost letectví Eurocontrol zakázala evropským aerolinkám létat na letiště Sevastopol a Simferopol na Krymu. Přímé letecké spojení tak bude poloostrov mít pouze s Moskvou.

Foto: Thinkstock

Agentura AP ve středu s odvoláním na vojenské experty NATO uvedla, že Rusko má při hranicích s Ukrajinou stále 35 000 až 40 000 vojáků. Před pár dny přitom jak ukrajinská, tak ruská média informovala, že Moskva vojáky od hranic stahuje. A že jich u hraniční čáry zůstává "jen" kolem 10 000...

Podle AP jsou na hranicích motostřelecké a tankové jednotky a podpůrné letectvo.

Podle generála Breedlova Moskva v pohraničních regionech disponuje dostatkem vojenských sil, aby invazi uskutečnila. Severoatlantická aliance sice v noci na dnešek zaznamenala pohyby několika jednotek u hranic, známky ústupu vojsk do kasáren ale patrné nejsou.

Při případné invazi do ukrajinského vnitrozemí by Rusko mohlo dosáhnout svých cílů během tří až pěti dnů. V Bruselu to prohlásil vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove.

Situaci vyvolanou soustředěním ruských jednotek u ukrajinských hranic označil za "neuvěřitelně znepokojivou".

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Breedlove.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Breedlove. | Foto: Reuters

Expremiérka Julija Tymošenková by se měla vzdát svých prezidentských ambicí ve jménu zachování jednoty Ukrajiny. V rozhovoru, který dnes publikoval německý list Bild, to uvedl ukrajinský miliardář Petro Porošenko.

Hlavní favorit květnových prezidentských voleb zároveň oznámil, že v případě volebního vítězství všechny své firmy prodá. "Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem," řekl Porošenko.

Kdo je Petro Porošenko? Přečtěte si článek Čokoládový král Ukrajiny si razí cestu do křesla prezidenta od Alexandry Malachovské.

Poslanec ukrajinského parlamentu Petro Porošenko, momentálně favorit prezidenských voleb.
Poslanec ukrajinského parlamentu Petro Porošenko, momentálně favorit prezidenských voleb. | Foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin vypověděl rusko-ukrajinské dohody o Černomořské flotile a o pronájmu sevastopolské základny na Krymu. Vypovězení čtyř mezivládních dohod už předtím jednomyslně schválily obě komory ruského parlamentu. Důvod: připojením Krymského poloostrova k Rusku ztratily dohody opodstatnění.

Ruští námořníci v Sevastopolu.
Ruští námořníci v Sevastopolu. | Foto: Reuters
Logo Aktuálně.cz

Aktuálně.cz přináší detailnější pohled na to, jak se velké země Evropské unie staví k případným ekonomickým sankcím proti Rusku.

V článku Martina Nováka Bitva o Londongrad. Protiruských sankcí se Britové bojí se dozvíte, že londýnská City by sankce určitě pocítila, protože ruští oligarchové jsou na Temži jako doma.

Zuzana Kleknerová v textu Němečtí byznysmeni spěchají do Moskvy. Žehlit vztahy s Rusy zase popisuje, jak moc je s Ruskem a jeho trhem provázáno sousední Německo. A co všechno dělají tamní byznysmeni pro to, aby vazby na Moskvu - nehledě na politiku - vydržely.

Přímé jednání na úrovni ministrů zahraničí navrhl ve středu Rusku ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Ministři zahraničí obou zemí by se podle něj mohli sejít v rámci kontaktní skupiny, jejíž vytvoření navrhuje už několik týdnů Ukrajina i Západ.

Podle Jaceňuka by se jednání mělo zaměřit na hospodářské vztahy obou zemí a rovněž na osud anektovaného Krymu.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu. Podepsal tam část asociační dohody s EU, kterou odmítl dnes ji sesazený prezident Viktor Janukovyč. (21. března 2014)
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu. Podepsal tam část asociační dohody s EU, kterou odmítl dnes ji sesazený prezident Viktor Janukovyč. (21. března 2014) | Foto: Reuters

Američtí vojenští velitelé přemýšlejí, jak konkrétně posílit vojenskou přítomnost Spojených států ve východní Evropě. Agentuře AP to v úterý na schůzce NATO v Bruselu řekl nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany.

Washington podle něj povzbuzuje evropské spojence, aby posílili letecké hlídky v oblasti Baltu a zvýšili vojenskou podporu Polsku (což Spojené státy už udělaly).

USA prý navíc možná vyšlou do Černého moře válečnou loď, uvažují i o malém týmu vojáků.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Opatření, které Američané schválili, zahrnuje i sankce proti lidem zodpovědným za porušování lidských práv na Ukrajině a těm, kdo narušují mír a suverenitu Ukrajiny.

Návrh předpokládá i zmrazení aktiv a zákaz víz ruským představitelům, kteří se na Ukrajině podílejí na korupci.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý večer definitivně schválila konečnou verzi návrhu zákona o finanční pomoci Ukrajině a sankcích proti Rusku v odvetě za jeho anexi Krymu. Dokument, který Kyjevu slibuje záruky na půjčky ve výši jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard Kč), už jen musí podepsat prezident Barack Obama.

Konečnou verzi, na které se vedení obou komor Kongresu dohodla v minulých dnech, už předtím schválil Senát. Ve sněmovně prošel návrh jasnou většinu 378 ku 34 hlasům.

Úvěrové garance mají pomoci stabilizovat ukrajinskou ekonomiku. Konečná verze návrhu zahrnuje také pomoc 50 milionů dolarů na boj s korupcí a přípravu voleb. Dalších 100 milionů dolarů pomoci má podpořit bezpečnostní spolupráci mezi USA, EU a zeměmi střední a východní Evropy. Návrh také poskytuje prezidentovi pravomoc poskytovat další vojenskou pomoc Ukrajině a zemím v oblasti.

Foto: Aktuálně.cz

Ministři zahraničí členských zemí NATO se v úterý v Bruselu dohodli, že Severoatlantická aliance na praktické úrovni přeruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.

Vojenští plánovači mají navíc v příštích týdnech připravit návrh, jak zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už nabídly konkrétní příspěvky.

Podle nejmenovaného aliančního zdroje to může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale třeba také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na večerní tiskové konferenci upozornil, že předložené návrhy budou před jejich uvedením v život muset probrat a schválit političtí zástupci členských zemí. Více čtěte ZDE.

Foto: Reuters

Dobré ráno z pražské redakce, kde pro vás i ve středu budeme sledovat všechny události kolem Ruska, Ukrajiny a Krymu.

V Bruselu pokračuje summit NATO. Aliance se už v úterý rozhodla kvůli anexi Krymu přerušit veškerou civilní a vojenskou spolupráci s Ruskem, pokračovat má pouze politický dialog.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 2. 4. 2014 20:55
 

Právě se děje

Další zprávy